Kdo? //CZ FF ✔

21.

            ,,miluju tě" vydechl a opřel si čelo o to mé. Nahrnuly se mi slzy do očí a v břiše se mi rozletěli motýlci. ,,říká se jak na nový rok, tak po celý rok" pousmál se a lehce mě políbil na rty. Přišlo mi to nefér, vůči Austinovi, protože jemu jsem šanci nedala a Ashovi ano. Přitom jsou úplně stejní... ,,Ashi" odtáhla jsem se od něj. ,,i kdyby... Jsme spolu něco měli, tak za chvíli skončí škola a my od sebe budeme šestnáct tisíc kilometrů" sklonila jsem hlavu. Byla pravda, že jsem k němu něco cítila, ale jak by to bylo dál? ,,to je až za dlouho" zvedl mi hlavu a palcem mě pohladil po tváři. ,,já to nedokážu. Nedokážu ublížit ani tobě, ani Lukovi. Nedokážu zajít... Dál" snažila jsem se udržet slzy. ,,oba to pochopíme, vážně. Ať je to kdokoliv, tak ti ukáže, že to tak hrozné být nemusí" dál mi přejížděl palcem po tváři. ,,já vím, ale bojím se. Mám vás oba ráda, ale nevím, ke komu cítím něco víc" z očí se mi spustily slzy, načež si mě k sobě Ash přitáhl a objal mě. ,,víš, že máš času, kolik potřebuješ" zašeptal a prsty mi přejel po páteři. ,,já vím" vydechla jsem a nechala slzy, aby mu máčely tričko. Venku bylo teplo, ne jako v Londýně.

              Když jsme se 3.ledna vrátili do Londýna, tak jsem kluky vytáhla hned ven. V Sydney, ani v New Yorku sníh nebyl. Málem jsem uklouzla na ledu, ale Ashton mě chytil. Sněhové vločky, které mu dopadaly do vlasů, se třpytily a vypadaly nádherně. ,,díky" stoupla jsem si na nohy. ,,Lili?" zasmál se Luke a já se na něj otočila. Hodil po mně hroudu sněhu, ale já se skrčila, takže to do obličeje dostal Ash. ,,to jsi podělal" otřel si sníh a začal po něm házet on. Všichni házeli sníh po všech a bylo nám jedno, že se na nás divně dívají lidé, co kolem procházeli. Bavili jsme se a nehodlali přestat.

            ,,dobrý, vzdávám se" začala jsem se smát, když se kluci spřáhli proti mně. Otočila jsem se k nim zády a začala si sundavat sníh z obličeje. ,,co to sakra" zašeptala jsem, když jsem viděla u jednoho sloupu stát otce. Zacouvala jsem, protože si mě všiml a mířil ke mně. Co tu sakra dělá?! ,,kluci můžeme už jít? Prosím" otočila jsem se k nim a naléhavě se na ně podívala. ,,děje se něco?" naklonil hlavu na stranu Calum. Letěl s námi, protože ho Mali přesvědčila, že se o jejich mamku postará. ,,chci... Chci jít zpátky" zazmatkovala jsem a otočila se přes rameno. Otec se nebezpečně rychle přibližoval. ,,tak pojď" vzal mě kolem ramen Michael a šli jsme na druhou stranu, než byl otec.

,,viděl jsem ho" zašeptal mi do ucha Michael, když jsme byli kousek od intru. Zvedla jsem k němu oči a vyděšeně se na něj podívala. ,,pojď s námi. Nechci, abys byla sama" kývl hlavou ke straně intru, kde byli lidé, co studovali hudbu. ,,musím se převléct" zakroutila jsem hlavou. ,,počkáme tu na tebe" vítězně se usmál a já si povzdechla. ,,fajn" vydechla jsem a šla k sobě. Před dveřmi ležela růže, kterou jsem zvedla a vzala si vzkaz, který byl u ní. Dej mi šanci. Přečetla jsem si v duchu. Zašla jsem do pokoje, růži i se vzkazem jsem dala na stůl a převlékla se.

               ,,wow" vydechla Am, když jsem ji řekla všechno o tom, co se dělo přes prázdniny. ,,a ta růže je od Ashtona?" kývla k růži na stole. ,,ne ta je od Austina. Ty od kluků jsem byla nucena nechat v New Yorku" posmutněla jsem. ,,dají ti jiné" zasmála se. ,,jo a máma ti něco posílá" podala mi balíček. ,,to ne" podala jsem ji to zpátky. ,,vem si to. Myslela si, že to oceníš" usmála se a já to tedy rozbalila. Byly tam nové a dokonalé piškoty. ,,mám úplně stejné" vytáhla je z kufru. ,,jsou úžasné. Teď ještě abych se naučila balet" obě jsme se začaly smát. ,,je to na tu přehlídku" sedla si zpátky na postel. ,,vyřiď ji, ze děkuju"

             Ve středu už jsme museli do školy. Měla jsem chuť ji podpálit, protože přibyly další plakáty. Proč má někdo potřebu mě pořád řešit?! Hodně jsem jich zahlédla už v koši, takže to buď byli kluci, nebo Austin. Na skříňce jsem měla zase růži, ale tentokrát bez vzkazu. Nic jsem od Austina nechtěla a už vůbec jsem nechtěla se s ním bavit. ,,jdeš?" vyrušila mě z myšlenek Am. Přikývla jsem, vzala si cvičební úbor a následovala ji. Musely jsme projít kolem Austina. Chytl mě za zápěstí, ale já mu ruku vytrhla a ani jednou se na něj nepodívala. Nechtěla jsem s ním mluvit. Nemohla jsem. Pořád jsem myslela na to, že je Ashton stejný a jemu jsem šanci dala.

            ,,víš, co je zač" konstatoval. ,,vím" potvrdila jsem mu. ,,oba jsme byli úplně stejný!" rozhodil rukama. ,,já vím!" křikla jsem na něj a zajela si rukama do vlasů. ,,sakra Lili já tě mám rád" vzal mě za zápěstí a ruce mi dal podél těla. ,,on taky" odstoupila jsem od něj. On zavrčel a uhodil pěstí do skříňky vedle něj. ,,musím na hodinu" chtěla jsem odejít, ale on mě stáhl zpátky k němu a opřel mě o skříňky. ,,já ti neublížím, ale on ano" dal mi ruce na boky a mnou projela elektřina, takže jsem se ošila. ,,to nemůžeš vědět. Já si myslím pravý opak" sykla jsem na něj a snažila se nedat najevo, co se mnou dělá. Znovu se mi rozlétli motýlci po břiše. ,,nech mě ti dokázat, že to není kvůli sázce. Zrušil jsem ji. Vážně o tebe stojím" stiskl mi boky a naklonil se blíž k mému obličeji. ,,nech mě ti dokázat, že on ani Luke pro tebe nejsou. Že oni za to nestojí" šeptal mi těsně u rtů a přitom se mi díval do očí. ,,já bych řekla, že právě oni za to stojí. Oni nejsou jako ty. Oni mi dali čas, ale ty na mě pořád tlačíš" vmetla jsem mu pravdu do očí. ,,dělám to, protože mi o tebe jde a nechci, aby tě měli oni. Chci tě pro sebe" stiskl mi boky ještě víc a já sykla. Bolelo to. Naklonil se ke mně ještě blíž. Mám ho nechat, aby mě políbil a zamotal mi hlavu ještě víc, než ji mám teď? Byl jen kousíček ode mě. Teď nebo nikdy.