Kdo? //CZ FF ✔

24.

I kdybych sem napsala věkové omezení, tak by to četli i mladší- vlastní zkušenost😀
Sooo užijte si kapitolu ❤️

Úsměv, který mi hrál na tváři po celém dnu se ihned vytratil, když jsem ho zahlédla sedět na posteli. Já se zamykala! Chtěla jsem couvnout zpátky do koupelny, protože jsem měla jen ručník, ale on mě shodil na postel. ,,nech mě být" snažila jsem se do něj kopat, ale chytl mě za kotníky. ,,opovaž se křičet, kopat, odporovat a podobně. Bude to jenom horší" klekl si na mé nohy a tím mi je znehybnil. Chtěla jsem se bránit aspoň rukama, ale ty mi také chytl.

Ruce mi zavázal k pelesti postele, strhl ze mě ručník a já začala brečet. Tohle už ne. Jak to může dělat?! Je to můj otec! Cukala jsem sebou, jak nejvíc to šlo, ale nepomohlo mi to. Chtěla jsem zmizet. Zmizet ze světa a už nikdy se neobjevit. Zemřít. Slzy dopadaly na polštář a já nemohla nic dělat. Chtěla jsem, aby kdokoliv přišel a zachránil mě, ale tetička karma mi to zatrhla. On si sundal kalhoty a lehl si nade mě. Chtěla jsem se propadnout do země, oslepnout, necítit bolest nebo cokoliv, abych nic nemusela cítit, vidět... ,,prosím, nedělej to" zašeptala jsem. ,,drž hubu" prudce do mě vniknul. Zavřela jsem oči a snažila se nekřičet bolestí, když začal přirážet. ,,ty jsi tak hnusně úzká" zavrčel a začal přirážet ještě tvrději. Slzy mi tekly po tvářích i přes zavřené oči. Držela jsem se, abych nezačala křičet a potichu se rozvzlykala. Když bych začala křičet, tak by to pro mě dopadlo ještě hůř a hlavně by mě nikdo neslyšel, protože všichni odjeli... ,,nehraj si na chudinku kurva" zajel do mě celou délkou a já zabořila hlavu do polštáře. Tak neskutečně moc to bolelo. On začal přirážet ještě rychleji a tvrději, i když jsem si myslela, že to nejde. ,,bolí to" zaskučela jsem. ,,drž hubu" křikl a následně zaklonil hlavu, když jsem ucítila teplo v podbřišku. Prudce přirazil ještě jednou a lehl si vedle mě. Zhluboka dýchal a já se k němu otočila zády, jak jen to přes svázané ruce šlo. Nemohla jsem se na něj ani podívat. ,,hej" otočil mě zpátky na záda a ramena mi zatlačil do matrace. ,,teď si něco ujasníme" sklonil se k mému uchu. ,,nikdy to nikomu neřekneš a uděláš se, až já ti řeknu, je ti to jasný?" kousl mě do krku. Zavřela jsem oči plné slz a přikývla. Cítila jsem, jak se hýbe, ale když jsem otevřela oči, tak jsem viděla rozmazaně. Vyjekla jsem, když mě kousl do rozkroku. Strčil do mě tři prsty a mě to bolelo. K prstům přidal i jazyk. To bolest byla nesnesitelná. ,,dělej, udělej se" vytáhl jazyk a nechal jen prsty. Na něco takového jsem ani nepomyslela. Přes tu bolest to nešlo. ,,dělej kurva" přirazil ještě víc a kousl mě do levého ňadra. Znovu jsem se rozvzlykala. Vzdal to a naštvaně si lehl vedle mě. ,,tohle si nezvykej. Příště to bude bolet ještě víc" rozvázal mi ruce a zvedl mě z postele.

Dotáhl mě do koupelny a přirazil mě ke kachličkám ve sprchovém koutu. ,,takhle ne" stiskl mi boky a já vyjekla. Jednou rukou mi přejel mezi lopatky a ohnul mě v pase. ,,ne" zkusila jsem se narovnat, ale on mě znovu vrátil do stejné polohy. ,,opovaž se odporovat" vnikl do mě a já se znovu rozbrečela. Nepomohla ani teplá voda, kterou na nás pustil. Hrozně to bolelo... Nechtěla jsem už nic cítit a už vůbec ne ho vidět. Přetrpěla jsem to a pak se s námahou narovnala. Všechno mě bolelo. On mě vytáhl ze sprchy, posadil mě na pračku a znovu do mě prudce vniknul. ,,už ne, prosím" zašeptala jsem a sykla, když mi zaryl nehty do hýždí. ,,přestaň mluvit" zavrčel a jednou rukou přejel na mé prso, které začal bolestně mačkat. Přes slzy jsem nic neviděla a byla za to ráda. Přitáhl mě blíž k němu a tím se mu umožnilo přirážet ještě víc.

Když se udělal, tak do mě znovu strčil tři prsty. ,,uděláš se pro mě?" zajel do mě celou délkou. Zavřela jsem oči a skousla si ret. Hřbetem ruky jsem si otřela tváře mokré od slz a nechala ho, aby dělal co chce. Zkoušela jsem myslet na hezké věci, ale ani to mi nepomohlo od bolesti. Prsty ze mě vytáhl a znovu prudce přirazil. Pánví přirážel proti té mé a zaklonil hlavu, když se znovu udělal.

Sesunula jsem se z pračky a sykla, když mým tělem projela bolest. Nenávidím ho! Nenechal mě to ani rozdýchat. Odtáhl mě zpátky do pokoje, shodil mě do postele a lehl si vedle mě. Dal si ruku na můj rozkrok a pomalu mě dráždil. Znovu jsem se rozplakala, když do mě strčil tři prsty. Bolest, která kolovala mým tělem byla nesnesitelná. Po chvíli, co jsem trpěla, jsem upadla do tmy.

Jako kdyby se mi vrátily všechny vzpomínky na ty roky, co tohle dělal každodenně. Vždycky počkal, až nikdo nebude doma, nebo mě vzal někam za město autem. Stranila jsem se všech a kvůli tomu jsem neměla kamarády. Všichni říkali, že jsem divná a měli pravdu. Byla jsem divná. Byla jsem pošpiněná svým otcem. Zničil mi dětství i celý život. Kvůli němu se teď bojím něco s někým mít. Bojím se bolesti, kterou mi působil. Kvůli němu nemůžu dát klukovi to, co ke vztahu patří. Každý den jsem se bála a prosila mámu, aby zůstala doma. Přála jsem si odejít, umřít a už ho nikdy nevidět. Chtěla jsem spáchat sebevraždu... Ve svých čtrnácti letech, protože to byla doba, kdy to bylo nejhorší. Bylo to bolestnější, než kdykoliv jindy. Jediný týden, kdy jsem si mohla odpočinout bylo tehdy, když jsem měla měsíčky. Na rozdíl od ostatních holek jsem si přála, aby nikdy neskončily.

,,Lili?" zaklepal mi na dveře Ash. Chtěla jsem mu něco říct, ale nedokázala jsem to. Jen jsem bezvládně ležela na posteli a nedokázala se ani hnout, kvůli bolesti. Tohle všechno mi způsobil on. Nikdy už to z paměti nevymažu. Pořád se mi to bude objevovat ve snech. V nočních můrách. Tohle zavinil. Nenávist k němu narůstala každou chvíli, kdy jsem na to všechno myslela...

Vždy, když se má v knížce objevit nějaká takováhle část, tak to (radši) přenechám někomu jinému... Mám blok, který mi prostě nedovolí napsat něco takového😶 nevím proč a třeba se to časem změní, ale teď asi ne... Doufám, že se nezlobíte, že jsem to já nepsala... 😥