Kdo? //CZ FF ✔

29.

           V podání Austina! Při zpívání měl zavřené oči a vypadal hrozně roztomile, jak měl na sobě bílou košili a vlasy sčesané dolu. Pustila jsem Ashovu ruku a přistoupila o krok k pódiu, i když jsem byla i tak dost daleko. Vnímala jsem každé slovo a chtělo se mi z toho brečet. Na chvíli jsem se střetla s jeho očima a všechno mi došlo. Je to o mně. ,,musím pryč" ucouvla jsem, až jsem narazila do něčí hrudi. Rychle jsem se otočila a odešla ze sálu. ,,Lili počkej" vzal mě za ruku Ash a otočil si mě k sobě. ,,bylo to o tobě, že jo?" Pohladil mě po tváři a já přikývla. ,,nemluv o tom, prosím" ohlédla jsem se za něj. Mířili k nám všichni kromě Luka. ,,jsi v pohodě?" Objala mě kolem ramen Am. ,,jo" skousla jsem si vnitřní stranu tváře, abych nezačala křičet a propletla si s Ashem prsty. Nevěděla jsem co si o tom myslet a ani jsem nad tím přemýšlet nechtěla.

             ,,bylo to o tobě" potvrdil mi Austin. ,,proč?" Zašeptala jsem. Nechtěla jsem o tom mluvit, ale musela to nějak vyjasnit. ,,mám tě rád, tak už to konečně pochop!" Rozhodil rukama a já o krok odstoupila. ,,já nemůžu Austine. Nechci. S někým chodím" skousla jsem si spodní ret. Opodál, mezi lidmi jsem zahlédla stát Luka a Ashe, jak nás pozorují. ,,s kým?" Uvolnil všechny svaly v obličeji a mně ho bylo líto. Skoro nikdo, kromě našich blízkých, nevěděl, že spolu chodíme. ,,s Ashtonem" pousmála jsem se. Byla jsem šťastná i přes to, že to Austina zranilo. ,,byl úplně stejný jako já a on šanci dostal?!" Rozkřikl se a skoro všichni se na nás otočili. ,,Austine uklidni se" stoupl si přede mě Ash a já ho vzala za ruku. ,,proč zrovna ty?" stoupl si odhodlaně těsně před něj a já Ashe zatáhla více k sobě. Bála jsem se, že se začnou prát. ,,na to se neptej mě" pustil mi ruku a objal mě kolem ramen. ,,Austine..." ,,vůbec nic neříkej. Já se kvůli tobě snažím jako kretén a... Tohle nemá cenu" otočil se a odešel. Chtěla jsem ho zastavit, ale Ash mě nenechal. ,,nech ho vychladnout, mohl by ti ublížit" políbil mě na spánek a společně jsme odešli za Lukem. Cítila jsem se hrozně divně a věděla jsem, že s Austinem budu muset mluvit.

SYDNEY

             ,,měl by sis z ní vzít příklad" uslyšela jsem An, když jsem seděla v obýváku a učila se. Maturity se nebezpečně blížily a já začala zmatkovat. ,,mami" protočil očima, když jsem k němu zvedla hlavu a sedl si vedle mě. ,,jak ti to jde?" Nahlédl mi přes rameno. Pořád jsme nikomu z jeho rodiny neřekli, že spolu chodíme. ,,je toho moc" povzdechla jsem si. ,,Ashtone nech mě a Lili o samotě, prosím" naznačila mu rukou, aby odešel a když tak učinil, tak si sedla vedle mě. Zavřela jsem učebnici a otočila se k ni čelem. ,,ty a Ashton k sobě chováte nějaké sympatie, že?" usmála se a já cítila, jak se mi do tváří žene teplo. ,,možná" snažila jsem se skrýt úsměv, ale v téhle situaci to vážně nešlo. ,,poznám, když má můj syn někoho rád" matka vždy pozná, co cítí jejich dítě. Teda spíše ve většině případů a zrovna tohle byl jeden z nich. Bylo krásné, jaký spolu měli vztah, i když Ash studoval tak daleko.

            ,,kdybych nešel na střední do Londýna, tak bych tě nikdy nemohl poznat" zašeptal mi do ucha, když jsem stála nad stolem v jeho pokoji a prohlížela si fotku jeho, Lauren, An a Harryho. Byl s nimi i nějaký kluk, kterého jsem neznala. Byl starší než Ash, protože Ashovi tam mohlo být tak dvanáct a jemu asi osmnáct. Nechtěla jsem se ho ptát, protože o něm nikdy nemluvil a nechtěla jsem nakousnout citlivé téma, jako předtím jeho tátu. ,,můj nevlastní brácha" pohladil mě po tváři a opřel se o stůl. Pousmála jsem se a objala ho kolem pasu. Věděl, na co myslím...

             ,,myslím, že máma něco tuší" zamračil se Ash, když jsme zůstali ráno v kuchyni sami. ,,tuší" dala jsem mu za pravdu a začala se smát nad jeho výrazem. ,,hej to není vtipné" dal mi ruce na boky a opřel mě o linku. ,,měla jsi mi to říct" zašeptal mi u rtů, na které mě následně políbil. Vždy jsem se cítila, jako kdyby to bylo poprvé. ,,já to věděla!" cukla jsem sebou a Ashe odstrčila. Ve dveřích kuchyně stála An s nějakým mužem. ,,Royi" usmál se Ash a objal ho. Já ho znám. Tohohle mi vždy cpala Am. Byl to zpěvák a ona ho neskutečně milovala. Věděla o něm snad všechno a možná i to, kolikrát chodí denně na záchod. Typická fanynka. ,,ano maminko, věděla" zašklebil se na ni a pak přistoupil zpátky ke mně. ,,Royi, tohle je Lili, moje holka" zabloudil očima i k An a ona se začala usmívat. ,,Lili, tohle je Roy, můj nevlastní bratr" představil nás. To je ten z fotky. Problesklo mi hlavou. ,,už bylo načase" natáhl ke mně ruku, kterou jsem ochotně přijala. Jeho vlasy, které měl jako dredy, měl obarvené na modro a vůbec nebyl Ashovi podobný.

             ,,jak to, že je Roy nevlastní?" sedla jsem si vedle Ashe na sedačku s učebnicí v ruce. Chtěla jsem se toho naučit co nejvíc, abych to nenechávala na poslední chvíli. ,,můj táta, než měl mamku, měl jinou. Ona s ním otěhotněla, dvakrát, ale pak se poznal s mámou a ji nechal" trochu se zamračil. ,,dvakrát?" zvedla jsem obočí. ,,jo, ještě mám jednoho nevlastního bráchu. Je o rok starší než já. Někdy ti ho představím, bydlí v Londýně" dal si nohy do tureckého sedu a lžickou se začal vrtat v něčem, co měl v misce. Vůbec to nevypadalo sympaticky a divila jsem se, že to hodlá jíst.

             ,,kdy jsi nám chtěla říct, že jsi měla přehlídku?" Založila si ruce na hrudi Lee. ,,nechtěla jsem, abys tam byla" nevinně jsem se usmála. Kdyby tam přišla, tak bych byla ještě víc nervózní a to jsem vážně neměla zapotřebí. Už to byly dva dny, co jsme se vrátili ze Sydney a den poté, co mi Ash představil jeho druhého nevlastního bráchu. Jmenoval se Rod a byl hrozně roztomilý. Měl stejné ďolíčky jako Ash. S Royem jsem si sedla, takže když byl čas, tak jsem si s ním psala. Am jsem o tom neřekla ani slovo, protože mi slíbil, že až bude mít narozeniny, tak přijede a překvapí ji. Jen jejich maminku jsem nepoznala. Prý s Ashem, Harrym a Lauren nechce mít nic společného...