Kdo? //CZ FF ✔

25.

            ,,sakra Lili" klekla si před mojí postel Am. ,,jděte pryč" zašeptala jsem, když do pokoje vešli i kluci. Díky bohu jsem byla celá přikrytá dekou. Amanda je vyhnala z pokoje a pak si klekla zpátky. ,,zlato co se stalo? Přišla jsem hned, jak mi volal Ashton, že se asi něco děje" setřela mi slzy a začala mě hladit po vlasech. ,,byl tu zase. Zase mě znásilnil" šeptala jsem a nanovo se rozbrečela. Cítila jsem se tak špinavá. ,,kdo?" hladila mě dál a pomalu taky brečela. ,,můj otec" zavřela jsem oči a ona přestala. O tom, co mi dělal věděli jen kluci a Austin. Ona ne. ,,pomůžu ti se obléct" zašeptala a přešla ke skříni, ze které vzala oblečení. ,,zvládnu to" pomalu jsem se zvedla do sedu. ,,běž říct klukům, ať mě nechají. Nic o tom, co se stalo jim neříkej, prosím" zašeptala jsem. Ona přikývla a odešla z pokoje. Opatrně jsem se oblékla a snažila se ignorovat bolest, která se mi rozléhala po celém těle při každém pohybu. ,,Lili ty jsi krvácela" ukázala na prostěradlo. ,,ne počkej" zarazila mě, když jsem to chtěla sundat. ,,lehni si ke mně, já to udělám" pohladila mě po rameni. Věděla jsem, že bude chtít vysvětlit, co se stalo, ale nechtěla na mě tlačit.

             Celý den jsem zůstala s Am. Byly jsme i u doktorky, aby mi udělala testy na znásilnění, protože jsem otce chtěla dát k soudu. Chtěla jsem, aby ho zavřeli až zčerná! Co nejvíc jsem se vyhýbala klukům, aby se nemohli ptát, co se stalo. Odpoledne mě a Am Hanz hodil autem do města, abysme šly na policii a sepsali výpověď, která pak poputuje na soud. ,,zvládla jsi to" objala mě Am. ,,konečně" zašeptala jsem a sedla si na lavičku. ,,už ti neublíží. Policajti se o to postarají" sedla si vedle mě a objala mě kolem ramen. Přikývla jsem a setřela si slzy, které opustily mé oči. Je konec. Už nikdy se to nestane. Jsem volná. ,,kluci tě chtějí vidět. Mají o tebe strach" prohodila. ,,až přijdeme na intr, tak jim zavolám, aby přišli. Necháš nás tam?" otočila jsem k ní hlavu a ona přikývla.

            ,,co se stalo?" sedl si vedle mě na postel Ashton, když Am odešla do koupelny. Calum prý odletěl a školu si dodělá dálkově, protože stav jeho mamky se zhoršil. Michael s Lukem si sedli na postel Am a všichni čekali, co řeknu. Atmosféra v pokoji by se dala krájet. ,,udělal to znovu" zašeptala jsem a sklonila hlavu, aby neviděli slzy v mých očích. ,,kdo?" zeptal se Ashton. ,,můj otec" nechala jsem slzy téct po tvářích. ,,cože?" zvedl se Luke. ,,ublížil ti?" pohladil mě Ashton po tváři a tím mi setřel slzy. Přikývla jsem a slzy se mi spustily nanovo. ,,já ho zabiju" uhodil Michael do zdi. ,,nedodržel jsem slib" zašeptal Ashton. ,,Ashi nemohl jsi tomu zabránit. Nedokázala jsem to ani já" vzala jsem ho za ruku. ,,slib mi, že se od nás nehneš. Ani na krok" objal mě. Dala jsem mu nos mezi krk a rameno a snažila se udržet další slzy, které se tlačily ven. ,,už jsme byly s Lili na policii. Bude se to řešit u soudu" přišla zpátky do pokoje Amanda. ,,doufám, že ho zavřou" zavrčel Luke a sedl si zpátky na postel.

                ,,buď pořád s ní" nařídil Luke Amandě, když odcházeli. ,,kdyby něco, tak mi zavolej" objal mě Ash. ,,děkuju" zašeptala jsem a políbila ho na tvář. ,,mají o tebe strach" sedla si na postel Am, když odešli. ,,a já taky. Měla jsi mi něco říct" dala mi ruku kolem ramen a opřela si hlavu o tu mojí. ,,nechci, aby se to opakovalo" přiznala jsem se jí. ,,nebude. Nikdo z nás to nedovolí" zašeptala.

              V pondělí jsem nešla do školy, protože jsem nemohla moc dobře chodit a všechno mě bolelo, ale v úterý už jsem musela a musela jsem i tančit. Trochu jsem to rozhýbala, ale pořád to bolelo. ,,jsi v pohodě?" přišel k mojí skříňce Austin a starostlivě se na mě podíval. ,,vidím, že se něco děje" chtěl mě pohladit po tváři, ale já cukla. ,,nemám náladu se s tebou hádat. Nech mě být" zavřela jsem skříňku a chtěla odejít, ale on mě o ní opřel a nehodlal pustit má zápěstí, za která mě držel. Zdálo se mi, že se pořád dokola opakuje jedno a to samé. Já ho od sebe odhaním stejnými větami, ale on pořád dolízá. ,,tak se se mnou nehádej" přejížděl mi palcem přes zápěstí. Měla jsem tam malé oděrky od provazu, kterým mě otec svázal. ,,od čeho to máš?" zvedl mi ruku a podíval se na oděrky zblízka. Já mu ruku vytrhla a stáhla si rukáv trička s dlouhým rukávem dolů. ,,od ničeho" odvrátila jsem hlavu, abych se mi nemusela dívat do očí. ,,sakra co se děje?" vzal mě za bradu a pevně mi ji držel, abych se mu dívala do očí. ,,nedokážu ti to říct" chtěla jsem odejít na hodinu herectví, kterou má se mnou, bohužel, ale neumožnil mi to. ,,musíme si promluvit. Hodně vážně promluvit. Přijdu v sedm, buď na pokoji sama" políbil mě na čelo a rychle odešel. Nestačila jsem nic říct a rozhodně jsem s ním nechtěla mluvit.

            Na hodinu jsem dorazila s desetiminutovým zpožděním, protože jsem rozdýchavala celou tu událost s Austinem. Dneska zkoušeli ostatní, takže já i Austin jsme mohli sedět a sledovat je. Já si sedla úplně na druhou stranu, než seděl on. Nejspíš pochopil proč, takže mě ani nezkoušel otravovat. ,,měla by ses vyspat" pohladil mě po hřbetu ruky Ash. ,,promiňte" vzala jsem si zvonící mobil do ruky a zvedla hovor od skrytého čísla. Bála jsem se, že by to mohl být otec, ale uklidnilo mě, když se ozval hlas strážníka Manse. ,,slečna Wood?" polkla jsem. ,,ano" ozval se můj přiškrcený hlas. ,,jen jsem vám chtěl říct, že jsme zadrželi vašeho otce. Poslali jsme oznámení na soud o vaší žádosti a co nejdřív dostaneme odpověď, kdy se bude konat soud" oznámil mi a já úlevně vydechla. Stiskla jsem Ashovu ruku, kterou měl furt na té mojí a on se na mě podíval tázavým pohledem. ,,děkuju" ještě jsme se rozloučili a já to položila. ,,stalo se něco?" zeptala se Am. ,,zadrželi otce" vydechla jsem a až teď mi došel pravý význam těch slov. Nemusím se bát. Pak se bude konat soud, který by měl dopadnout v můj prospěch, co mi řekl policista a pak budu volná...