,,co to má jako znamenat?" zakřičela jsem na Austina a strčila mu pod nos plakát kde stálo nejenže Liliana spí s jejími "přáteli". Ona také spí se svým otcem. Slzy mi tekly po tvářích a držela jsem se, abych mu jednu nevrazila. On si to vzal do ruky a přečetl si to. ,,já to nebyl" zmačkal to a hodil do koše. ,,a kdo jiný asi? Víš o tom jen ty a kluci. Nikdo z nich to nebyl" rozhodila jsem rukama. ,,hele" vzal mě za zápěstí. ,,vážně jsem to nikomu neřekl. Nemám důvod. Proč bych to asi dělal? Co bych z toho měl? Mně jde jen o to, abys mi dala šanci. Chci ti dokázat, že o tebe stojím. Nepotřebuji rozhlašovat zrovna tohle" kývl ke koši. Vytrhla jsem mu zápěstí a narovnala záda. ,,jo? A to o mně stojíš vážně, nebo to je jenom součást sázky?" pronesla jsem ironicky a on ztuhnul. ,,jak o tom víš?" zašeptal. Takže je to pravda! ,,Lili počkej" zastavil mě, když jsem chtěla odejít. ,,jo, fajn. Vsadil jsem se, že tě dostanu znovu do postele, ale zrušil jsem to! Nejde mi o nějakou blbou sázku. Ano, ze začátku jsem to zkoušel, ale pak jsem k tobě začal chovat city" přiznal mi onu skutečnost. Miluje mě. Někdo mě miluje!! Hejno motýlů se mi rozletělo po břiše. ,,ale já k tobě nic necítím. Pochop, že ani nedokážu milovat takového... Sebevědomého blbečka, který se vůbec vsadil, že se se mnou vyspí!" odstrčila jsem ho a odcházela. ,,hlavně že dokážeš milovat Ashtona!" zakřičel za mnou. ,,Ashtona do toho vůbec netahej!" otočila jsem se na něj přes rameno. ,,o tom taky nevíš plno věcí, protože ho vůbec neznáš!" křičel dál, ale já ho ignorovala. Určitě mlel blbosti. Znám Ashtona. Možná ne tolik, ale přecejenom o něm něco vím.
,,Lili" zakřičeli děti, když jsem přišla do domova. Byla středa a poslední den, co je vidím, než odletím. ,,kde máš kluky?" posmutněla Žofka. ,,neměli čas. Přijdou někdy jindy" usmála jsem se a přešla k Lee, kterou jsem objala. Nemohla jsem jim říct, že jsou se svými rodinami... Hrozně by je to mrzelo. ,,dárky jsem nechala u tebe v kanceláři. Pak je dej pod stromeček. Jsou tam na tom jména" zašeptala jsem ji do ucha a odtáhla se. ,,neměla jsi nic kupovat" zakroutila hlavou. ,,ale musela. Mám všechny děti ráda, stejně jako tebe a Elen, takže tam máte něco i vy" zazubila jsem se. Ona se zamračila, ale nic neřekla. ,,půjdeme ven? Prosím" začali křičet děti. Přikývla jsem a šla s nimi do šatny, kde si oblékli bundy. Nechápala jsem, že tak úžasné děti nikdo nechce... Bylo mi hrozně líto, že jsou tady a ne někde s rodinou, která je nadevše miluje... Taky mi docházelo, že po škole už se s nimi moc vídat nebudu. Děti si tam hrály ve sněhu a já si s Lee sedla na lavičku. ,,chtějí si adoptovat Samíka" zašeptala. Samík byl syn její sestřenice, která zemřela. Ona o něj usilovala, ale neprošlo ji to, protože nemá tak velký příjem a manžela. Jediné, kde s ním mohla být byl domov. ,,to mě mrzí" objala jsem ji kolem ramen a položila si hlavu na její rameno, abych ji aspoň trochu uklidnila, protože vypadala, že bude brečet. ,,možná to pro něj bude lepší. Bude mít kompletní rodinu a bude se mít dobře" povzdechla si. Dál jsme si povídaly o všem možném, dokud dětem nezačala být zima.
,,nová?" opřela jsem se o klavír, když jsem přišla za klukama do zkušebny. ,,jo" potvrdil mi Michael a objal mě. Věděla jsem, že si myslí, že bez Caluma jim to moc nejde, ale opak byl pravdou. Šlo jim to s ním i bez něj, ale s Calumem byli parta. Patřili k sobě. ,,zítra už letíme. Vážně sis to nerozmyslela?" podíval se na mě starostlivě Luke. ,,budu v New Yorku" pousmála jsem se. ,,musím jít. Slíbil jsem mámě, že dnešek věnuju celý Lauren a Harrymu, když se tak často nevidíme" zvedl se Ashton a vzal si věci. ,,uvidíme se zítra" políbil mě na tvář a odešel. ,,já taky mizím. Dneska jsem ještě domluvená s Amandou na balet" protočila jsem očima, objala Luka a Michaela a šla do učebny tance.
,,Connore, co ty tady?" usmála jsem se na něj. ,,Amanda se mě zeptala, jestli ti taky pomůžu" zazubil se. ,,už jsem v tom lepší" hrdě jsem se narovnala. Hlavně díky němu, Amandě a Ashovi... ,,já vím. Amanda přijde později. Zkusíme něco spolu?" přikývla jsem a nazula si piškoty. Postavila jsem se před něj.
,,co Austin?" zeptal se, když jsme seděli na zemi. Amanda napsala, že nepřijde vůbec, že se omlouvá. ,,blbeček" odfrkla jsem si. ,,viděl jsem nové plakáty" prohodil do ticha. ,,já vím. Viděli je všichni" projela jsem si rukou vlasy. ,,nechápu, jak tohle může někdo dělat. Je to nechutné" trhl sebou a já mu musela dát za pravdu...
,,co to sakra je?" otočila jsem hlavu na Amandu, když jsme přišly ke skříňkám. Já na ní měla nalepenou růži lepenkou. ,,je u toho vzkaz" vzala si ho do ruky a já mezitím růži odlepila. Přišlo mi to jako velmi romantické gesto a byla jsem červená snad i na patách. ,,nevzdám se tě" přečetla nahlas Amanda a dojetí z gesta se vytratilo. ,,Austin" zavrčela jsem. Viděla jsem ho stát opodál, ale dělala jsem, že ho nevidím. ,,co to děláš?" zarazila mě Amanda, když jsem chtěla růži vyhodit. ,,já o tohle nestojím. Nestojím ani o něj, ale on to nedokáže pochopit" dala jsem ji růži do ruky, vzala si cvičební úbor ze skříňky a odešla do učebny tance. Musela jsem projít kolem Am. Bavila se s Austinem a ve mně začala vřít krev. Tak moc jsem ho nesnášela!
,,to není možný!" sedl si vedle mě na obědě Connor. Seděli tu úplně všichni. ,,co se děje?" zasmála jsem se. ,,zastavil mě nějaký týpek s tím, že umím dobře tančit a že když budu chtít, tak se můžeme sejít" hodil na stůl papírek s nějakým číslem a všichni jsme se rozesmáli, kromě Connora. ,,to není vtipné! Vypadám snad jako gay?" rozhodil rukama. ,,popravdě?" snažil se udržet smích Michael. ,,ne, radši ne. Nechci to vědět" zavrtěl hlavou. ,,tak si s ním vyjdi ne?" položila jsem si hlavu na jeho rameno. ,,jo to určitě. To radši půjdu s Forentovou" učitelka matematiky. Zahořklá stará paní, které nemá nikoho ráda. ,,měli bysme jít, nebo nestihneme letadla" zvedli se kluci. Přikývla jsem a všechny, co seděli u stolu objala na rozloučenou.

ČTEŠ
Kdo? //CZ FF ✔
FanfictionPředstavovali jste si někdy, že byste mohli mít aspoň na jeden den život někoho jiného? Já ano a doufala jsem, že se mi to jednou povede, protože uťáplý život šedé myši ze střední školy jsem nechtěla. Chtěla jsem být něčím výjimečná a to se mi nikdy...