,,Lili" dřepl si přede mě. ,,kdybych to věděl, tak to neudělám. Nechápu, že ti mohl dělat něco takového, ale věř mi, když ti řeknu, že už se to nikdy dít nebude" vzal mě za ruce a stikl mi je. ,,děkuju Ashi" objala jsem ho. ,,ta přezdívka se mi líbí" zašeptal, aby aspoň trochu uvolnil atmosféru a přitáhl si mě blíž. ,,Lili" zašeptal Michael a já se od Ashe odtáhla. Stáli tam všichni tři. ,,řekni jim to. Bude to tak lepší. Nikomu to neřeknou" setřel mi zbytkové slzy a já přikývla. ,,co se stalo?" dřepl si přede mě i Luke. ,,objevil se tu můj otec... Teda Austin ho zavolal, ale nevěděl... Nikdo neví, proč s námi nebydlí... On..." nedokázala jsem to říct znovu. Vyplašeně jsem se podívala na Ashe a on pochopil. ,,její otec ji každý den znásilňoval od jejích jedenácti, do šestnácti" dořekl to za mě a já se ošila. S mámou jsem se o tom nikdy nebavila, takže mi nedělalo dobře, když o tom někdo mluvil. ,,cože dělal?" zamračil se Michael a položil mi ruce na ramena. ,,zabiju ho" zvedl se Luke a odešel. ,,Luku ne" nechala jsem slzy téct, zvedla se a běžela za ním. Běhat v šatech není žádná sranda...
,,Luku" zakřičela jsem, když jsem viděla, jak uhodil mého bohužel otce. ,,ještě jednou se jí dotkneš a nepřežiješ" zakřičel na něj, když jsem ho chytla za paži. ,,slečna chudinka si stěžovala? Asi zapomněla říct, že se jí to i líbilo. Hlavně v částech, kdy se mi dělala do ruky" Luke po něj chtěl znovu vystartovat, ale já ho zadržela. ,,co?" nechápal Austin. Nestihla jsem nic udělat, když otec dostal další ránu tentokrát od Ashe a následně i od Michaela. To už se neudržel a spadl na zem s krvácejícím nosem. ,,pojď" vzal mě za ruku Ashton a zatáhl mě dovnitř. ,,slibuji, že už ti nikdy neublíží" zašeptal a políbil mě na čelo.
,,co se stalo, holčičko?" zvedla se Elen a objala mě. ,,nic, jsem v pořádku" pousmála jsem se a objala i Elen. ,,jen potřebuju něco hodně tvrdého" vydechla jsem. ,,čtu ti myšlenky" položil na stůl tác se šesti panáky čehosi Michael. Calum zase někam zmizel a upřímně mi to bylo jedno. Chtěla jsem něco, čím zapomenu na celou událost. Každý jsme si vzali jednu skleničku, pozvedli to na náznak přípitku a vypili to. ,,a teď pojď. My si taky chceme zatancovat s maturantkou" vzala mě za ruku Lee a s Elen mě dotáhla na parket.
,,to zvládnete" zasmála jsem se a položila před Lee a Elen panáka zelené. Neměla jsem v plánu je opít, ale měla jsem v plánu opít sebe. ,,tak na tebe" všechny jsme to vypily. ,,Lili prosím, mluv se mnou" otravoval mě Austin pořád dokola. ,,dej tomu mládenci šanci" pobídla mě Elen. ,,děkuju!" vykřikl. ,,fajn, pojď jinam" protočila jsem očima a šla do místnosti s věcmi maturantů. ,,holky, necháte nás prosím o samotě?" požádala jsem dvě holčiny, které tam jako jediné byly. Ony přikývly a odešly. Nezapomněly mrknout na Austina. ,,omlouvám se. Nevěděl jsem, že ti dělal takové... Věci" dodal nakonec. ,,proto jsi byla tak naštvaná, když jsme spolu spali?" ošila jsem se a zavraždila ho pohledem. ,,ano, proto. Chtěla jsem si aspoň svoje normální poprvé zapamatovat" odsekla jsem. ,,Austine říkám ti to pořád. Já o tebe nestojím. Najdi si jinou, pro kterou budeš výjimečný, ale já to nejsem. Nech si moje tajemství pro sebe prosím a už mě dál neotravuj" odešla jsem z místnosti a nechala ho tam jen tak stát.
,,čekáme na tebe" zamrkal Luke a podal mi skleničku s nějakým alkoholem. Všichni jsme to vypili. ,,zlatíčko budeme tu ještě do toho vašeho překvapení, ale pak musíme odejít" oznámila mi smutně Lee. ,,to nevadí. Jsem ráda, že jste přišly" usmála jsem se. ,,ale my tu zůstaneme do konce" vykřikl Luke a dal si další sklenici alkoholu. Asi taky nehodlá zůstat střízlivý. ,,jsi v pohodě?" naklonil se ke mně Ash, abych ho slyšela. ,,jo, už docela jo" povzdechla jsem si s následným zapitím alkoholu.
Hodně se pilo a tančilo. Po půlnočním překvapení odešla Lee s Elen a já se s klukama opila tak, že jsem si nepamatovala nic od toho, že jsem dala Austinovi další facku, když mě otravoval. Ráno jsem otevřela oči a málem vyletěla z kůže, když jsem kolem svého pasu ucítila něčí ruku. Pomalu jsem se otočila a uviděla vedle sebe ležet spícího, polonahého Ashe. Já na sobě měla lehké šaty, které jsem si oblékla po překvapení, takže jsem si oddechla. ,,dobré ráno" zachraptěl Ash a otevřel oči. ,,proč nejsem u sebe?" sundala jsem jeho ruku a zvedla se do sedu. Měl pokoj s Lukem a na zemi měli poházené různé kousky oblečení. ,,protože netušíme, kde máš pokoj a matně si vzpomínám, že jsi nám to nechtěla říct. Pak jsi vlezla ke mně do postele, tak jsem tě nechal" pokrčil rameny a zvedl se z postele. Měl na sobě jen šedivé tepláky. Tolik jsem se styděla... ,,asi mám kocovinu" chytla jsem se za hlavu. ,,to asi všichni" zasmál se. ,,vy už jste vzhůru?" otevřel oči i Luke. ,,jsou dvě odpoledne, Luku" řekla jsem mu, když jsem se podívala na mobil. ,,to můžu ještě spát" roztáhl se přes celou postel. ,,zajdeme si někam na snídani, ne?" strhl z něj deku Ash. ,,půjdu k sobě" protáhla jsem se. ,,i s tebou, Lili" zvedl se z postele Luke, div nespadl.
,,bože můj mami. Tenhle víkend ani ten další domu nepřijedu a další pátek přijedete vy" zaklonil hlavu Ash, když jsme seděli u snídaně ve městě. ,,ale já nejsem jako Calum" vydechl. Calum prý brzy ráno letěl do Sydney. ,,byl jsem na plese kamarádky. A příští týden jdu znovu" vrátil hlavu zpátky a zavraždil všechny pohledem. Snažili jsme se totiž udržet smích. Jedinému Michaelovi se to moc nevedlo. ,,ne maminko, když bych měl přítelkyni, tak ti to určitě řeknu" řekl ironicky. ,,a vypadám snad jako Harry? Je to pošuk" zavrčel. ,,tak super, budu končit" ukončil hovor, hodil mobil na stůl a my se rozesmáli, až se po nás lidé ohlíželi. ,,kdo je Harry?" zeptala jsem se, když jsem se uklidnila. ,,můj bratr. Má dětskou lásku a máma mi to předhazuje" protočil směšně očima. ,,kolik mu je?" zvedla jsem obočí. ,,devět" znovu se rozesmál Michael a mně málem zaskočilo.
ČTEŠ
Kdo? //CZ FF ✔
ФанфикPředstavovali jste si někdy, že byste mohli mít aspoň na jeden den život někoho jiného? Já ano a doufala jsem, že se mi to jednou povede, protože uťáplý život šedé myši ze střední školy jsem nechtěla. Chtěla jsem být něčím výjimečná a to se mi nikdy...