Triples (M&M)

ℹ26ℹ

Líbali jsme se dál, dokud to šlo, když v tom se to trochu zvrhlo. Marcus mi sjel rukou k rozkroku a jemně ho začal mnout. Trochu jsem vzdychl do polibku a něžně jsem ho zatlačil k posteli. Když jsme však dopadli na tu postel, která je ještě tvrdší, než momentálně Marcusův rozkrok. A to je co říct. Tak jsem si uvědomil, kde to vlastně jsme.

,,M-Macu-" Chtěl jsem něco říct, ale umlčel mě dalším polibkem. Já jsem ho ale musel odstrčit. ,,Marcusi, dost!" Křiknul jsem už na něj. Trochu se zarazil a já z něj slezl.

,,P-p-promiň.." Natáhnul. A já jsem se trochu zastiděl.

,,Ne, ne, ne, ne, ne! Já se nezlobím, strašně bych to s tebou teď chtěl." Přišoupnul jsem se opět k němu a objal jsem ho tak, že se opřel o mou hruď. ,,Ale pochop, že každou chvíli sem může někdo přijít." Dal jsem mu do vlasů.

,,Já vím, promiň, nechal jsem se trochu unést." Pousmál se a trochu zrůžověl. Je hrozně roztomilý a sexy zároveň.

,,Návštěva je u konce." Vešel dovnitř opatrovník. Já jsem to říkal. Bůhví při čem by nás tu teď načapal. A myslím, že by to naší situaci nepomohlo.

,,Měj se, Nusi." Objal mě naposledy Marcus a pak ho ten týpek vyvedl.

Když se za nimi zavřeli dveře, povzdechl jsem si a svalil jsem se na postel. Trochu jsem zaskučel. Jo, fakt je tak strašně tvrdá. Pod tím prostěradlem snad ani není matrace.

Radši jsem vstal, ze svého batohu jsem si vyndal nabíječku a z kapsy mobil, a chtěl jsem si to zapojit do zásuvky. Ale ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak se mi jí nepodařilo najít.

,,No tak to si snad dělají srandu!?" Zakřičel jsem a asi hodně nahlas, jelikož do mého pokoje vpadl hlídač, který vypadal jako ten klasický policajt, co právě usnul u toho, co jedl koblihu.

,,Co se děje, mladej?" Zeptal se. Sice nevypadal, že by ho to nějak zajímalo, ale asi se musel zeptat.

,,To tady není ani zásuvka?" Zeptal jsem se naprosto frustrovaně z toho všeho tady.

,,Jistě že ne! Co si myslíš, že jsme? Hotel?" Zasmál se. ,,Ale jestli chceš, tak ti to na chvíli hodím na vrátnici." Protočil očima.

,,Vážně?" Podivil jsem se.

,,Jasně." Vzal si to ode mě.

,,Děkuju vám." Usmál jsem se.

,,No toto, moc slušných lidí tu není, jsem rád, že aspoň někdo. A říkej mi Bob." Vypadal fakt potěšeně.

,,Dobře, Bobe, já jsem Magnus." Vycenil jsem zuby.

,,No, rád tě poznávám, mladej." Potřásl si semnou rukou.

Chtěla bych vám jen říct, že už se blížíme ke konci!
😘😘💕
Lya❤