Bíločerná noc ✔️

KAPITOLA 5.

Byl víkend a venku byl krásný jarní den. Domluvili jsme se s Hanji, že si zajdeme na oběd a pak někde na kafe a zákusek, ať pořád nesedíme doma.

Pořád se mě vyptávala, jak se cítím a jestli nemám noční můry a vůbec, mám pocit, že už jí ta práce psycholožky leze na mozek.

„Je mi fajn a neptej se!"

„Víš, přijdeš mi takový utrápený, tak bych ráda věděla, co je s tebou!" podívala se na mě starostlivě a já uhnul pohledem.

To určitě! Ještě tobě se budu svěřovat se svými nočními běsy, ani náhodou, abys mě rozebrala a zase poskládala, jak to umíš!!! Ne tohle nemám zapotřebí, třebaže jsi moje kamarádka!

„Je mi fajn, opravdu!"

„Dobrá, ale kdyby sis potřeboval třeba o něčem promluvit, tak víš, že tu jsem pro tebe!"

„Ano, jistě, děkuji, jakmile budu potřebovat služby psychologa, rozhodně se obrátím na tebe!" řekl jsem jízlivě. Připadalo mi, že Hanji něco ví, něco o mých nočních můrách – něco, co já nevím!

V tom okamžiku opustila tohle téma a začala to být zase ta Hanji, kterou znám. Drmolila nějaké nepodstatné věci, co se dějí v práci. Po chvíli jsem ji přestal poslouchat a vnořil se do vzpomínek na neznámého stalkera. Sakra, rád bych se Hanji na něj zeptal, ale, co jí jako mám říct? Měla by mě za blázna, že si píšu s nějakým pošukem.... Ne, ne to by nebyl dobrý nápad!

Večer odešla Hanji na noční a zůstal jsem sám. V bytě panovalo ticho a já se přichytil, že zírám do bílé zdi – upřeně! Nevěřil jsem svým očím – zase ten les, ten strom, ohromný široky stoletý strom. Budil ve mně hrůzu, jako by byl živý a mluvil na mě – Je to všechno tvoje chyba! Rozumíš! Uvědomil jsem si, že to nemluví ten strom, ale osoba, která stojí za ním, vykoukla na malou vteřinku a já uviděl zakrvácený obličej, ze kterého kapala, ba přímo tekla rudá krev.

„NE, NE, NE! Už dost!" zakřičel jsem do prázdného bytu a pevně stiskl víčka k sobě.

Chvíli jsem se vydýchával a po chvíli našel odvahu oči otevřít. Vize byla pryč! Nikde žádná krev, jen bílá sterilní zeď, ze které jsem měl pocit, že se mi vysmívá.

Co to znamená!!! Proč se to pořád opakuje, proč?!!! To přece musí mít nějaký důvod! Stále stejné nebo obdobné sny, které se mi vyjevují jak v noci, tak i ve dne, musí něco znamenat! Co se mi snaží říct? Co je moje chyba? Co jsem udělal?

Schoulil jsem se do klubíčka a pokoušel se zastavit začínající migrénu hlubokým dýcháním.

Zapípal telefon....