KAPITOLA 10.

595 79 51
                                    

A tak jsem udělal další řez a pak další a další...

Probral jsem se na zemi v koupelně v kaluži krve. Hlava se mi motala a ten rozumnější hlásek v mé hlavě mi okamžitě začal nadávat.

Ty debile, vidíš, cos udělal za bordel všude kolem!

Ale jo, vždyť to uklidím!

První se ošetři, ať se tady zase nesložíš!

Vždyť jo.

Vydrápal jsem se na nohy, hlava se mi motala a měl jsem dojem, že se mi rozskočí, asi jsem se při tom pádu o něco uhodil.

Věděl jsem, kde máme lékárničku s dezinfekcí a obvazy.

Rány už skoro nekrvácely a já zodpovědně nešetřil s lihovým koncentrátem a políval si stále ještě otevřené rány, ani tato bolest nebyla úplně neúnosná a já si uvědomil, že si i tuto činnost užívám.

Jsi blázen!

Ne, jen potřebuji pomoct a tohle pomáhá mnohem více než nějaké prášky, které způsobí snad jen to, že skončím mimo s táhnoucí se slinou z mého povislého koutku, to ne! To nikdy nedopustím!

Se zručností jsem si ovázal rány, opláchl si obličej a podíval se do zrcadla. Byl jsem bledý. Stejně jako vždycky, nic neobvyklého!

Rychle jsem uklidil koupelnu a unavený se svalil do postele, kde jsem usnul tvrdým bezesným spánkem.

„Levííí, jsem doma, kde jsi?" probral mě ječivý hlas mé spolubydlící.

Ještě v polospánku jsem se vypotácel z pokoje a zamumlal pozdrav.

„Ty jsi spal? Jsou 3 odpoledne. Pojď se nají...." zarazila se a upřeně civěla na mou zafačovanou ruku.

A do prdele. Neuvědomil jsem si, že jsem usnul jen v triku s krátkým rukávem a teď ten obvaz září přes celou místnost.

„Co se stalo?" podíval se na mě tvrdě a po jejím úsměvu nezbyla ani stopa.

„Nic, nepanikař, trochu jsem se pořezal."

„Aha a ještě mi tvrď, že nechtě – nad zápěstím, jak se ti prosím tě povedlo? Ty jeden z nejzručnějších chirurgů ses svou neopatrností a nešikovností pořezal na takovémto místě!"

„Jo! A nejsem žádný zručný chirurg!"

„Nelži mi, Levi, proč jsi to udělal? Mluv, prosím, se mnou o tom!"

„Nech to plavat, Hanji!"

„Dobře víš, že tohle nemůžu nechat jen tak. Takové věci dělají zakomplexovaní puberťáci, ale ty jsi dospělý chlap a k tomu lékař. Teď se najíme a ty mi povíš, co tě k tomu vedlo. A taky mi slíbíš, že tohle bylo doufám poprvé, ale hlavně naposledy."

„Jo - dospělý chlap a doktor," té Hanji už taky trochu vyhrává. Možná jsem kdysi doktor chtěl být, ale teď...

Bíločerná noc ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat