Co se to děje? Kde to jsem? Měkká postel a teplo, necítím žádnou krev, snad jen desinfekce. Všechno mě bolí, nejvíc hlava, ale stejně mi přijde, že už mě z toho pekla pustili. Peklo? Existuje něco takového? Nejspíš ano – byl jsem tam. Ještě, že jsem mohl mluvit s Levim. Levi! Ale ano, Levi existuje, je to můj snoubenec. Měl bych zkusit otevřít oči a taky by už mohl někdo zastavit to hloupé pípání, které se zarývá do mé hlavy, která se může bolestí rozskočit.
Pomalu jsem pootevřel jedno víčko a vidím doktora. Znám ho. Jistě, je to Erwin, Leviho i můj kamarád.
„Erene?" začne potichu.
„Erwine? Kde je Levi?" hlesnu chraplavě, protože mé hlasivky odmítají spolupracovat naplno.
Erwin se zarazil a skousl spodní ret. Hleděl jsem do jeho pomněnkových očí a trpělivě, možná až moc, čekal na odpověď. Nevydržel jsem čekat dlouho, v hlavě se mi honí myšlenky, co se stalo? Kde je Levi? A je v pořádku? Já tu ležím, jak lazar, všechno mě bolí. Něco se muselo stát? Byli jsme spolu?
„Je v pořádku?" zeptám se už se zděšením v hlase.
V tom do místnosti vletí Hanji.
„Erenku, ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi vzhůru! Jak ti je? Bolí tě něco? Už ti Erwin řekl, co se stalo?"
„Neřekl. Kde je Levi?" už jsem pomalu začínal propadat panice, když jsem se podíval na zachmuřeného Erwina.
„Levi je v pořádku, s ním si nedělej starosti, musel teď odjet do Frankfurtu pomoct s jedním případem, ale brzo bude doma, neboj!"
Erwin pozvedl své husté obočí, ale neříkal nic, já tušil, že mi Hanji buď neříká všechno, anebo dokonce lže.
Ozvalo se zaklepání na dveře a vešla sestřička.
„Paní doktorko, potřebujeme vás, můžete na chvilku?"
„Ano, jistě," odpověděla a obrátila se na mě. „Ještě se za tebou stavím, Erene!"
Sotva za ní zaklaply dveře, Erwin si sedl ke mně na postel.
„Já sice nevím, čeho tou lží chtěla Hanji dosáhnout, ale já mám dojem, že bys měl znát pravdu – Levi není na žádné služebce. Je doma u Hanji a dlouhou dobu po té bouračce..."
„Jaké bouračce?" zarazil jsem se. Já jsem měl autonehodu? Jel jsem sám?
„Měli jste autonehodu,..." vyprávěl mi všechny detaily, které věděl. „...Levi, na rozdíl od tebe z toho vyvázl poměrně dobře, jen.... je tu jeden přetrvávající problém..." přerušil svou řeč.
„Jaký?" otázal jsem se nervózně.
„On si tu bouračku nepamatuje, nepamatuje si ani tebe, to že máte dům, nebo že se měl ženit. Nepamatuje si minimálně 5 let. Těsně poté ho trápily bludy a noční můry, nakonec si vsugeroval, že není lékař, začal si ubližovat. Já tě nechci tady stresovat detaily..."
Měl jsem pocit, že se moje srdce zastavilo. „Nepamatuje si mě?"
„Ne, nepamatuje, když se probral, netušil, co se stalo, potřebovali jsme, ať se nestresuje – když jsem předtím řekl poměrně dobře, tak to jen vůči tobě. Silný otřes mozku, nalomená žebra a pak naštěstí už jen pár modřin. Ale ten otřes mozku nám dělal starosti. Potřebovali jsme ho udržet v klidu, tak jsme mu o tobě neřekli. Erene, ty jsi ty první dny byl ve stavu, že jsme mysleli, že nám umřeš, věř, že to pro nás všechny byla velmi stresující situace. Nechtěli jsme Leviho tomuto vystavovat."
„Ale... já jsem s ním mluvil. Jak jsem byl v kómatu, slyšel jsem, jak se mnou mluví.
„To je hloupost, Erene, on tu za tebou byl pouze jednou, než se zhroutil, poté, jak se probral už si nepamatoval nic, neví o tobě!"
„Ale my spolu opravdu mluvili a často, každý den, pokud mohu soudit!"
„A můžu se zeptat, co jste si povídali?"
„První jsem mu něco vyčítal, teď už vím, že to byla ta nehoda, hádali jsme se v tom autě, než se to stalo a potom, když jsem viděl, jak je nešťastný a zlomený, utěšoval a uklidňoval jsem jej," povzdychl jsem si, až teď jsem si uvědomil, jak jsem mu musel ublížit, ale... stejně to bylo jen v mé hlavě. Jen mé sny, vždyť Levi si mě nepamatuje....
„Řekni mi něco o tom?" zpozorněl Erwin.
„No jsou to jen takové útržky, stále jsem byl v uzavřené bílé místnosti bez oken, ale jednou za čas jsem se objevil v lese, nevím, jak jsem se tam dostával, prostě jsem najednou byl v lese..." zamračil jsem se a chytil se za hlavu, která mě začala třeštit bolestí.
ČTEŠ
Bíločerná noc ✔️
FanfictionLevi se zotavuje po úrazu hlavy a začne trpět nočními můrami. S jeho přirozeným workoholismem se neskutečně nudí, když v tom mu začne psát neznámá entita jménem Bianco Nero. !Angst příběh! Upozornění: Nečekejte žádné zázraky, nikdy jsem příběh tohot...