Z pohledu Linzy :
Mám strach z toho, co se dozvím, ale přeci to nemůže být tak strašné.
Kdybych jen tušila ...
„Tak tedy začnu o několik let zpátky
Před hodně dávnými lety jsem se seznámil s Eliotem Hintenem
Bral jsem ho jako bratra, byl mi i za svědka na mé svatbě
Měl jsem tu nejkrásnějším ženu na světě
Kvůli autonehodě ochrnula na dolní část těla
Za nedlouho se nám narodila dcera, o kterou jsme za necelé dva měsíce přišli
Žena se se strátou dcery nedokázala srovnat, nechtěla jíst, pít a nakonec s nikým nekomunikovala
Nemyslel jsem si, že to bude někdy lepší, ale spletl jsem se, po dlouhém čase se z toho dostala, ale už to nikdy nebude jako dříve ... Už ne“Celé, co říkal si přehrávám v hlavě.
„Co se stalo s vaší dcerou? Smím-li vědět ...?“ zeptám se s opatrností v hlase.
„Vzali nám jí“
„Kdo a proč?“
Ano, asi jsem vážně až moc zvědavá, ale mě to opravdu zajímá
„Byl to můj nejlepší kamarád s pomocí jeho manželky
A proč? Nemohli mít děti, ale asi tak za dva roky se jim narodila dcera“„Nikdy jste už svou dceru neviděli?“
„Viděli, ale jen zdálky
Manželka s ní trávila spousty času, ale ta malá to nikdy nevěděla“Po chvilkovém přemýšlení vyndám z kabelky tu určitou fotku, o které jsem se už zmínila.
Položím jí na stůl tak, aby na ní pán viděl.„Znáte se s mým otcem?“
„S tímto mužem se znám, byl to on - můj nejlepší kamarád“
„Můj otec se, ale jmenuje Norman Wasson“
„Právě, že ne
Nechal se přejmenovat tak jako jeho manželka
Jeho pravé jméno je Eliot Hinten“Napiji se svého latté a nevěřícně vydechnu.
Vojta mi stiskne ruku na znamení, že je tu se mnou.Hlavou se mi honí jen jedna pro mě důležitá otázka
„Jsem vaše dcera?“ tiše se zeptám na tu pro mě nejvíce důležitou otázku.
Přijde mi jako bych na odpověď čekala několik dlouhých minut.
„Ano“
V ten moment se mi zadrhne dech a mé srdce vynechá několik úderů.
„Musím na vzduch“ otočím se na Vojtu.
Pustím jeho ruku a zvednu se ze židle.
Vyjdu ven z kavárny a opřu se o její zeď.V hlavě se mi objevuje tolik otázek, na které neznám odpovědi.
„Linzy“
Obtočím své ruce okolo jeho krku a schovám si hlavu do jeho hrudi.
Jednou rukou mě drží okolo pasu a tou druhou mě hladí ve vlasech.„Chceš se tam vrátit?“
„Ano“
Odtáhnu se od něj a zadívám se mu do očí.
Setře mi pár slz a políbí mě na rty.
Ruku v ruce se vrátíme do kavárny.
Posadíme se na stejná místa.„Proč až teď?“ zeptám se.
„Nesměli jsme se k Tobě nijak přiblížit a ani kontaktovat do Tvých 18. let
Eliot to soudně zařídil, neměli jsme žádnou šanci
Já i Katharin -má žena- jsme Tě chtěli poznat a chceme, aby jsi věděla pravdu“„Proč tu není i vaše žena?“
„Neví, že jsem Tě kontaktoval a že tu jsem
Nevěděl jsem jak to přijmeš“Chápu, že jí nechtěl vystavit nějaké mé špatné reakci na tuto celou situaci
Nemohl vědět jak na toto všechno, co mi řekl budu reagovatJen chápavě přikývnu.
„Pokud by jsi jí chtěla vidět mé telefonní číslo máš, byl bych rád kdyby jsi se mi ozvala, ale je to jen na Tobě“ zvedne se ze židle.
„Nashledanou“ rozloučí se a odchází.
... ... ... ...
Spolu s Vojtou vaříme večeři u mě doma.
Na jídelní stůl připravím příbory a dvě skleničky.
Do skleniček naliji jablečný džus.
Hotové jídlo nandám na talíře a položím je na jídelní stůl.Posadíme se na proti sobě a s popřáním dobré chuti se pustíme do jezení.
Po večeři umyji nádobí a Vojta zkoukne nějaký seriál.
„Půjdu do sprchy“ vejdu do obývacího pokoje.
„Dobrá“ políbí mě.
V ložnici si vezmu bílé tílko a černé kalhotky na spaní.
Dám si rychlou sprchu a vyčistím si zuby.
Přejdu do ložnice kde na posteli sedí Vojta a dělá něco na mobilu.
Lehnu si do postele a zadívám se do jeho tváře.„Půjdu“ zvedne se z postele.
„Zůstaň tu se mnou“ chytím ho za ruku.
„Prosím“
„Zůstanu a rád“ přitáhne si mě k sobě a políbí mě na rty.
Svlékne si tričko a tepláky.
Jen v boxerkách si lehne do postele vedle mě.
Položím si hlavu na jeho hruď.
Jednu ruku mám s ním propletenou.
Jednou rukou mě drží okolo pasu.„Dobrou noc“ zašeptám mu do hrudi.
„Dobrou noc zlato“ dá mi pusu do vlasů.
Zavírám oči a upadám do říše snů.
_____________________________
ČTEŠ
Anděl Tvýho světa
RomantizmLinzy Wasson je plnoletá dívka, kterou její máma pošle na školu do Evropy. Nebude to její rozhodnutí, ale ona s tím nic nezmůže. Co všechno ji v Evropě potká? To neví nikdo ani ona sama. •••• „Já-já Ti to vysvětlím i když nevím, co jsem udělala"...