Úskalí zakázané lásky(#2 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔

Sbohem.

*Frigga*

   Podpatky klapaly o podlahu do taktu naznačující, že se jedná o pomalou chůzi. Pravidelný zvuk čtyř párů bot se odrážel od podstavců sloupů s černým zdobením a nesl se otevřenou chodbou. Do útrob královského paláce v dopolední hodinu prosvítalo zářivé světlo slunce a odráželo se od zlata zdobící ásgardský majestát.

Královna Frigga na opačné straně zahlédla komornou své neteře. Tyto kudrnaté zrzavé vlasy by si nikde s nikým nespletla. S jemným úsměvem se zastavila téměř v polovině chodby a otočila se k dvorním dámám. Doprovod se překvapeně zastavil a s očekáváním čekal, co řekne.

„Moje lady, běžte nyní beze mě. Uvidíme se později," promluvila mile, přesto se v jejím hlase ozval skrytý rozkaz, který by měly společnice splnit.

Tři lady středního věku se beze slov, snad pouze s námitkou v očích, poklonily a odcházely, zatímco komorná, s níž potřebovala Frigga mluvit, se blížila. V rukách držela dřevěnou truhličku. Královnu nezaujalo to, co komorná držela v dlaních, avšak jak křečovitě truhličku svírala. Čím blíže se ocitala Frize, nervózněla a neustále se dívala kolem, jako kdyby hledala cokoliv, co by ji zachránilo před nevyhnutelným. Nad touhle podívanou se zamračila. Zřejmě něco tají.

„Má královno," pozdravila ji a poslušně se uklonila. Frigga se ohlédla kolem sebe, ale chodba kromě nich dvou zela prázdnotou.

„Akethlio, mám pro vás poslední dopis. Pamatujete si, kdy které máte předat?"

„Jistě," přikývla komorná a přitiskla si truhličku víc ke svému trupu. „Ten první mám předat lady Sigyn v době, kdy se stane tou nejvyšší lady v Ásgardu, ten druhý v době ticha a třetí, kdy sama přestane být dítětem. Ale pořád si nesem jistá tím druhým a třetím. Co když to zkazím?" Bezmocí nakrčila čelo a královna se zatvářila velice vážně. Jiní by řekli, že i přísně, neboť nebylo zvykem, aby se Frigga tvářila takto nekompromisně.

„Je velice důležité, Akethlio, abyste mé instrukce dodržela. Ale nebojte se," položila ji dlaň na rameno a pousmála, „dobu ticha poznáte, pokud nastane. Ačkoliv já doufám, že ne, obávám se, že můj syn... To je jedno," zatřásla hlavou. Nesměla prozradit nikomu nic, jinak by narušila proud osudu. „Třetí podmínka je velice prostá. Jaký je rozdíl mezi vámi a lady Sigyn? Kdypak žena přestává být dítětem?"

„No... Ale lady Sigyn už je ženou, nebo ne?"

Frigga se nad jejím nechápavým a zároveň rozpačitým výrazem zasmála. „Věřím, že jste chytrá, abyste na to jednou přišla. Ale teď k jádru věci. Můj poslední dopis není pro lady Sigyn, ale pro mého syna Lokiho."

Komorná nasucho polkla a neklidně přešlápla. Ač by jiná služka skákala nezměrnou radostí, že má záminku strhnout na sebe pozornost korunního prince, Akethlia se zdála, že jí je tato skutečnost velice nepříjemná. Vzhlédla ke královně, která ji o hlavu převyšovala, a dodala: „Jistě, má královno, udělám vše, co si budete přát."

„To ráda slyším. Tento dopis mu předejte v době, kdy lady Sigyn ztratí pocity a city." Sáhla si do kapsy v záhybech šatů a vytáhla zapečetěný dopis, na němž bylo napsáno Loki.

„Ale jak-"

„Ne, neptejte se, Akethlio, nemůžu vám to vysvětlit," skočila jí do řeči a podala jí složený pergament. „Tuto dobu poznáte. Napětí mezi manželi ani jeden z nich neutají. Rozumíte mi?"

„Dopis předat princi Lokimu v době, kdy lady Sigyn ztratí své pocity. Je to správně?"

„Ano, výborně!"