Úskalí zakázané lásky(#2 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔

Konec pohádky

*Sigyn*

Vyčerpaně se zhroutila na postel. Hruď se jí pohybovala ve zběsilém tempu, zatímco se její lůno stahovalo v pravidelných intervalech. V ten moment jí bylo jedno, čeho je Loki bůh. Věděla pouze, že milenec je boží. Pootočila hlavu a spatřila ho vedle sebe. Měl zavřené oči, jednu paži nad hlavou a stále ještě dýchal zrychleně.

Žízeň ji přiměla se vzpamatovat a opustit teplo postele. Nalila si pohár medoviny, kterou na rozdíl od Lokiho neměla příliš v oblibě, a snažila se jí po douškách vypít. Mezitím obrátila svou pozornost k tomu, který si pro sebe ukradl její tělo, mysl i duši. Ačkoliv chtěla pomilovat ona jeho, nedostala jedinou možnost. Vždy její pozornost odvedl jiným směrem. Sigyn napadlo, že jí třeba tolik nedůvěřuje. Při té myšlence ji zabolelo u srdce. Přála si s ním sdílet denní starosti; vědět, co rád jí a co ho trápí; vyjet si na projížďku na koni; aby také projevil svůj zájem o ni, aby ji sám objal. Nechtěla, aby jejich vztah byl založen pouze na postelových radovánkách, i když rozhodně stály za to. Toužila se mu svěřit, co k němu cítí bez obav, že ji odmítne.

Zaslechla cinkání zbroje einherjarů a na moment ji na duši padl temný stín. Chtěla Lokiho opět vidět v denním světle, milovat se s ním, aniž by jim hrozilo nějaké riziko. Toužila s ním prožít svůj život, porodit děti, na které by byl pyšný. Věděla totiž s jistotou, že již nikdy nepotká žádného muže, který by ji prozářil den pouze tím, že by vstoupil do místnosti. Milovala ho a nikoho jiného.

Einherjarové už dávno odešli, a tak využila příležitosti. Zdálo se, že se Loki ocitá na prahu spánku. Přitulila se k němu a snažila se omámit jeho smysly, aby ho nevzbudila. Něžně ho políbila na pokožku ramene. Pokračovala ke krku, kde jí poškrábalo rašící strniště. Na moment se odtáhla a musela se uculit. Jak zvláštní byla představa Lokiho s vousy. Zvedla se na loktech a klekla si nad něj obkročmo. Přehodila si u kořínků zpocené vlasy na jednu stranu a sklonila se, aby ho znovu políbila na hrdle. Špičkou jazyka ochutnávala jeho slanou kůži, pak s polibky zamířila k hrudi. Zaznamenala, že dýchá rychleji, a tak Lokiho ještě trochu ovlivnila.

Mazlila se s jeho tělem, laskala ho prsty i rty. Objevovala jednotlivá zákoutí. Přesně, jak řekla, zlíbala každičkou píď jeho těla. Bříšky prstů obtahovala bílé jizvy, z nichž některé pokračovaly na záda. Tak moc chtěla vědět, odkud každá jizva pochází; komu se podařilo zohavit tak nádhernou pleť. Z každé pihy měla radost a každou na uvítanou olízla. Nejvíce práce měla pod levým ramenem, kde jich byla kupa. Poté dlaněmi přejela po břichu, kde se rýsovaly pevné svaly. Kousla ho do okraje pupeční jamky a zároveň cítila, jak ji zmáhá touha. A podle vztyčujícího se mužství nebyla jediná. Špičkou nosu jemňounce čechrala tmavou cestičku chloupků, až se dostala do houští plného nádherných kudrlinek. Nasála Lokiho pižmovou vůni a celá se otřásla pod náporem vzrušení.

Přestala ho ovlivňovat a prsty odhodlaně objala pevné mužství, čímž se Loki okamžitě celý napjal. Objela úd jazykem kolem dokola a obdivovala jeho hebkost. Když otevřela ústa a kousek po kousku sklouzávala rty dolů, celé jeho tělo se začalo chvět. Několikrát slastný pohyb zopakovala. Na chvíli zvedla pohled, aby se střetla se zastřenými zelenými kukadly, které ji svou sílou spalovaly.

„Už dost," řekl zastřeně. Drapl ji za ramena, položil ji zády na matraci a překulil se na ni. Ačkoliv byl ledově chladný, cítila, jak v něm žhne plamen vášně, a v jeho očích se objevilo i něco jiného. Něco, co ji zahřálo u srdce, které láskou přetékalo. Přesto váhal.

„Sigyn?"

Bojoval sám se sebou, ale tentokrát nehodlala hrát podle pravidel. Nebrala ohled na jeho ego, odhodila roušku stydlivosti a položila mu dlaň na tvář. „Pojď ke mně." Natáhla se pro polibek, kterým ho lákala, aby se vzdal. Aby se odevzdal do její péče. Nerozhodně jí odpovídal, dokud nevydechl veškerý vzduch, který zadržoval. S ním se k ní přitiskl celým tělem a ponořil se do víru erotické smyslnosti.