Broken Cheater (Martinus Gunnarsen) ✅

13. kapitola

Rychle jsem se vymanila z jeho sevření a vyběhla jsem z pokoje. Schody jsem sbíhala po dvou a dole jsem jen popadla mé tenisky a rozběhla jsem se pryč.

První mě venku ovál studený vítr a pak má chodidla šlápla do ledového sněhu, ale bylo mi to jedno. Rychle jsem si obula své tenisky a rozběhla jsem se.

Proč mi to dělá? Proč se mě snaží přesvědčit o tom, že ke mně něco cítí? Cítím k němu něco já? Nejspíš ano. Kdybych k němu nic necítila, neměla bych důvod utéct. Prostě bych mu jednu natáhla. Ten kluk se mi dostával pod kůži a mně se to vůbec nelíbilo. Musel moc dobře vědět, co mi dělá.

Přemýšlela jsem a ani jsem si neuvědomila, že už jsem u školy. Tohle bylo určitě rychlejší než deset minut, dokonce ještě lidi stáli na chodbách, takže ještě nezvonilo.

Zašla jsem na záchody a začala jsem si zastrkávat triko, které jsem si nestihla převléct a bylo mi příliš dlouhé. Neměla jsem ani podprsenku, ale s mojí velikostí prsou a s trikem, které se mi málem kvůli jeho délce nepovedlo ani normálně zastrčit, to nebylo vidět.

Vlasy jsem si pročesala alespoň prsty a namířila jsem si to ke své skříňce, ze které jsem si vyndala učebnici a sešit na biologii.

Skříňku jsem zavřela přesně ve chvíli, kdy začalo zvonit, takže jsem se rozběhla do třídy.

***

Naštěstí jsem přiběhla dřív, než do třídy dorazila učitelka a zasedla jsem si na své místo vedle Nicol.

,,Ahoj" pozdravila mě udiveně, zatímco já jsem se snažila popadnout dech. ,,Ahoj" usmála jsem se na ní ale pak jsem svůj pohled stočila jinam. ,,Ehm, tohle nevypadá jako tvoje triko" poznamenala Nicol věcně. ,,Taky, že není moje" přiznala jsem. ,,Takže, kdo byl ten šťastlivec?" zeptala se s úšklebkem na rtech a já na ní hodila jen nechápavý pohled. ,,Cože?" ,,No s kým si včera spala" zasmála se Nicol mému nechápavému výrazu. ,,S nikým! To tričko je Hunterovo" zalhala jsem. Nicol chtěla ještě něco namítnout, ale do třídy vešla učitelka, a tak už nic nenamítala.

Nechtěla jsem Nicol zalhat, ale také jsem věděla, že kdybych jí řekla pravdu, mohla jsem ji i Aarona ztratit. Podle výrazu, který na mě totiž Nicol vrhla, mi asi moc nevěřila, že jsem se s nikým nevyspala. A kdybych řekla, že to tričko je jeho, tak by mi taky možná nevěřila. Myslela by jsi, že jsem jí celé dva měsíce lhala do očí, když jsem tvrdila, že ho nesnáším. Ve skutečnosti jsem ale vlastně lhala spíš sama sobě.

***

Škola mi utekla dost rychle, což bylo jedině dobře. Martinus se objevil až na druhé hodině a celý den po mně házel zvláštní pohledy. Nevěděla jsem jestli se mi to víc líbilo nebo jsem chtěla, aby toho nechal.

Stála jsem teď venku na parkovišti společně s Aaronem a Nicol. Dokonce jsem měla i docela silnou mikinu, kterou jsem měla ve věcech na tělocvik, takže mi nebyla taková zima.

,,O víkendu jedeme na chatu, pojedeš s námi?" zeptal se mě Aaron se širokým úsměvem, zatímco držel Nicol za ruku. ,,Nechci vám tam křenit, takže z toho asi nic nebude" zasmála jsem se. ,,Proč by jsi měla křenit?" promluvil Aaron a pustil Nicol ruku. Té v tu chvíli zmizel úsměv z tváře a dala si ruku do kapsy. ,,Stejně nemůžu" pokrčila jsem rameny. ,,Proč by jsi.." začal Aaron, ale zasekl se v půlce věty.

,,Můžu si jí teď na chvíli půjčit?" ozval se za mnou mně až moc známý hlas. ,,Proč? Aby jsi jí zase ublížil?" ozvala se Nicol. Její výraz vypadal tak rozzuřeně, že být v jeho kůži, radši bych odešla. On to ale neudělal. ,,To je v pohodě" usmála jsem se poněkud falešně na Nicol a Aarona a oni mi věnovali oba stejně nechápavé pohledy. ,,Pak vám zavolám."

,,Co chceš?" otočila jsem se na něj s takovým vztekem, že mě to až udivilo. ,,Nepochopil jsi ještě, že na to všechno chci zapomenout a nechci s tebou mluvit? Nechci tě vídat a slýchat tvůj hlas, protože.. protože pak.." nemohla jsem vůbec dokončit větu. ,,Protože pak co?" ,,Nekoukej tak nechápavě" zamračila jsem se. Martinus nad tím jen zakroutil hlavou a pak změnil téma.

,,Večer mám zápas. Přijdeš prosím?" řekl a chytl mě za mé prochladlé dlaně, které jsem mu okamžitě vytrhla a radši jsem si je dala do kapsy u mikiny. ,,Možná, ale moc s tím nepočítej" pokrčila jsem rameny bezvýrazně..

Další kapča! 😍 Jak se máte? ❣️ Uměli by jste si tipnout jak by knížka mohla dopadnout? A ne, neblížíme se ke konci 😂❤️ Děkuju za každý hlas a komentář a snad se vám kapitola líbila ❤️