Broken Cheater (Martinus Gunnarsen) ✅

25. kapitola

,,Cože?" špitla jsem s pohlem upřeným do jeho očí. ,,Lhal jsem mu. Jen jsem ho chtěl naštvat" pokrčil opět rameny. ,,Proč by jsi chtěl Huntera naštvat? Proč by jsi chtěl, aby tě zbil?" nechápala jsem. Ostatně jsem nechápala celou tuhle hloupou situaci.

,,Myslel jsem, že si potom budu připadat líp a nebudu už v sobě mít ten hnusný pocit, že mě všichni nesnáší a nikam nepatřím. Myslel jsem, že to pomůže." opět si hrál s prstenem na své ruce jako to měl ve zvyku, když byl nesvůj. ,,Pomůže!? Ty už jsi se asi vážně zbláznil" vykřikla jsem. ,,Nikdo mě nemá rád.. I Marcus by mě teď nesnášel, kdyby mě viděl" zašeptal si spíš pro sebe se sklopenou hlavou, ale já mu rozuměla až moc dobře.

,,Ty jsi vážně hloupý. Já tě mám ráda. Miluju tě ty idiote.." usmála jsem se a uchopila jsem jeho obličej do svých dlaní. ,,Rozumíš?" zeptala jsem se a on přikývl, přičemž se mu po tváři skutálela neposlušná slza. ,,A nic na světě ti nedává oprávnění ublížit si. Ublížit tím mě.. Nechci, aby se ještě někdy tohle opakovalo" zakroutila jsem hlavou do stran a on, tentokrát s úsměvem, opět přikývl.

***

Seděla jsem s Martinusem na gauči s hlavou položenou na jeho rameni a prohlížela jsem si naše propletené prsty. Miluju ho, ale dneska se choval divně. Hůř než divně. Usmíval se, když mluvil o tom, že ho někdo zbil. Nedokázala jsem tohle pochopit. Jak se mohl usmívat?

,,Becco?" ozval se najednou do toho prázdného ticha, které už tu panovalo snad věčnost. ,,Ano?" odvětila jsem jednoduše. ,,Zlobíš se na mě?" zeptal se a já jen přikývla. ,,Promiň. Miluji tě a nechtěl jsem ti tím ublížit" zašeptal. ,,Podívám se ti ještě na ty rány" řekla jsem místo jakékoli odpovědi. ,,To je dobrý. Jsem v pohodě." ,,To nebyla otázka. Otoč se na mě" odvětila jsem mu naprosto chladně.

Martinus mě poslechl a otočil se čelem ke mně. Teď na denním světle vynikl monokl, který se mu udělal pod okem a natržený ret, pod kterým měl ještě stále krev, takže jsem opět popadla hadřík a krev jsem mu setřela.

,,Miluji tě" zamumlal jen tak do vzduchu, když jsem mu začala otírat i zbytek krve ze žeber. ,,A já tebe, ikdyž mě štveš" pronesla jsem bez špetky jakéhokoli citu. ,,Becco, notak" řekl a sebral mi hadřík z ruky. ,,Vrať to" zamračila jsem se, ale on se jen začal smát. ,,Když mi dáš pusu." ,,Fajn" protočila jsem očima a naklonila jsem se k němu.

V momentě co jsem ucítila jeho rty na těch mích, přestal mě nějaký pitomý hadřík zajímat. Martinus to očividně moc dobře věděl a tak ho jen pustil na zem. Jen jsem se nad tím pousmála, zatímco on si mě přitáhl ještě blíž k sobě. Seděla jsem na něm teď obkročmo a on pevně svíral mé boky.

Musela jsem se ale odtáhnout, protože mi docházel kyslík. Martinus se usmíval jako sluníčko a já nad tím jen zakroutila hlavou. Moc vážně to ale asi nevypadalo, protože i mě na tváři pohrával úsměv..

***

,,Měla bych už jít domů." ,,Zůstaň tu se mnou" zaškemral Martinus. ,,Nejde to, promiň" řekla jsem a zvedla jsem se z gauče. ,,Nejde to a nebo nechceš trávit čas s někým jako jsem já?" zeptal se se skoro neznatelným úšklebkem na rtech. ,,Moc dobře víš, že s tebou čas trávím ráda, tak už toho nech" zamračila jsem se a vydala jsem se na chodbu, abych si obula boty. Martinus si to samozřejmě mířil hned za mnou.

Začala jsem si obouvat své tenisky a pak jsem si vzala svůj kabát z věšáku. ,,Zítra se uvidíme" usmála jsem se na něj a pohladila jsem ho po tváři. Martinus jen kývl a pak se vydal do kuchyně. Zavřela jsem za sebou dveře a vydala jsem se domů.

S ním to bude asi ještě těžké. Ještě nikdy jsem neviděla někoho, kdo by se tak moc nesnášel. Možná byl i trochu blázen, ale to nic neměnilo na tom, že mi na něm záleželo nejvíce ze všech lidí, které jsem znala a já se rozhodla, že ho z toho vyhrabu, že ho v tom nenechám. Dokážu mu, jak moc úžasný umí být..

Doufám, že jsem vás minulou kapitolou od knížky nějak neodradila 😅 Nemám teď moc dobrou náladu posledních pár dní a mám pocit, že se to trochu podepisuje i na téhle knížce.. Snad se nezlobíte a já doufám, že už to bude zase lepší ❤️ Snad se kapitola líbí a budu neskutečně ráda za jakýkoli hlas a komentář 🌸