Broken Cheater (Martinus Gunnarsen) ✅

35. kapitola

Odlet do Německa nás čekal už za dva dny, já neměla zabaleno a měli jsme tam strávit týden, ale jak jsem Nicol slíbila, rozhodla jsem se napravit svou chybu a domluvila jsem se s ní, že zajdeme na nějaké menší nákupy a pak do kina.

,,Ahoj" zavolala na mě šťastně, když mě viděla přicházet k obchodnímu centru, u kterého jsme měli sraz. ,,Ahoj" usmála jsem se na ni, když jsem k ní došla a obejmula jsem ji.

,,Tak kam první? Kino nebo nákupy?" zeptala se. ,,První bych šla něco koupit. A víš co by jsme si mohli koupit? Takové ty čelenky s kytičkami" navrhla jsem. ,,Je zima" namítla Nicol. ,,Tak se alespoň poznáme, když nebudeme moct jedna druhou najít. Budeme totiž široko daleko jediný magoři s kytkama na hlavě" ušklíbla jsem se. ,,A teď už pojď."

***

Nakupování i kino bylo super, ikdyž mě film zas tak nebavil, ale Nicol říkala, že se jí líbil, což bylo fajn.

Rozhodli jsme se, že dojdeme pěšky domů. Tedy, že já doprovodím Nicol a potom půjdu domů. Tudíž jsme měli ještě spoustu času si povídat. Víc než jsme si povídali, jsme se ale asi smáli. A to úplným blbostem.

,,Myslím, že mě má Spencer rád" řekla najednou docela vážně. ,,Fakt?" usmála jsem se. ,,A co cítíš ty k němu?" zeptala jsem se jí. ,,Nevím. Je hezký a je s ním sranda. Je to ale taky můj docela dobrý kamarád a kdyby se něco pokazilo, tak o něj nechci přijít. Chápeš ne?" zeptala se a podívala se mi do očí. ,,Vlastně ani moc ne, ale slib mi, že jestli tě někam pozve, tak tomu dáš šanci" ušklíbla jsem se. ,,Dobře, slibuju. Jak to ale myslíš, že to moc nechápeš?" zastavila se najednou trochu zaskočeně.

,,No.. Nikdy jsem nemilovala nikoho jiného než Tinuse a řekla bych, že se to stalo tak rychle, že jsme ani kamarádi být nestihli" zasmála jsem se trochu. ,,Ty jsi nikdy nikoho jiného nemilovala?" nechápala Nicol. Jen jsem zakroutila hlavou do stran. ,,Ne. Teda něco jsem cítila k jednomu klukovi z Německa. Jmenoval se William" pousmála jsem se. ,,A?" ,,Nic mezi námi nebylo. Byli jsme nejlepší kamarádi. Dřív jsem si myslela jak jsem do něj hrozně zamilovaná, ale po tom, co jsem poznala Martinuse bych řekla, že se mi spíš hodně líbil. Pak se ale odstěhoval docela daleko a já ho od té doby viděla jen asi dvakrát" dokončila jsem.

,,Nechybí ti někdy?" zeptala se. ,,Chybí, ale jen jako nejlepší kamarád, kterému jsem mohla říct všechno. Teď mám ale tebe a Aarona, ikdyž mám občas pocit, že Aaron nebere nic vážně" pokrčila jsem rameny s tak trochu falešným úsměvem. Sice letím do Německa, ale pochybuji, že se na letišti objeví Will, protože bydlí od Berlína moc daleko. Možná je to ale dobře..

,,Aaron se občas chová jako idiot. Pořád je naštvaný, že sis vybrala Martinuse, ale má tě rád" pousmála se Nicol. ,,Vždyť já jeho taky" vrátila jsem jí úsměv. Teď už ale snad vypadal víc upřímně.

,,Hele ráda bych si s tebou ještě povídala, ale už teď jdu pozdě a táta mě nejspíš přetrhne jako hada" ušklíbla se mírně Nicol a ukázala na její dům. Ani jsem si nevšimla, že už jsme u ní před domem. ,,Uvidíme se až přijedeš z Německa" usmála se a já jsem se vydala domů. Ještě jsem se otočila abych jí zamávala a pak už jsem si hleděla jen své cesty..

Hello 👋 Koho nejraději posloucháte? A nemáte nějaké smutné zamilované písničky? 🙏❤️ (I know it's weird question) Ráda u takových písniček píšu knížky na wattpad 🌸 Píše se mi totiž potom líp, jenže ty svoje už mám docela o poslouchané 🤷🏼‍♀️ Snad se kapitola líbila a budu ráda za každý hlas a komentář 💞