Lost Paradise/ Larry mpreg CZ

10

U Louise jsem zůstal i když tam přišel doktor a pro sebe jsem se usmál když mu ten doktor řekl jeho příjmení, ale Louis ho opravil.
,, Jsem Styles. Říkám vám to pořád. " I ten doktor se zasmál a přikývl.
,, Takže pane Stylesi... Převážeme vám ten obličej a tu ruku. " ,, Teď ne. " ,, Je mi to líto, ale musíme vám to vyměnit. Nechceme aby jste nám pod tím hnil. " ,, Nehniju. Hniju možná tak tady a zcela zbytečně protože mi to stejně nepomůže. " Pohladil jsem ho po stehně a opřel jsem se mu o rameno. Vím, že to Louisovi pomáhá.

Když mu sundali ty obvazy z obličeje tak jsem chápal jak se cítí. Vlastně má místo kůže už jen kosti takže se sesypal skoro celý.

Byl jsem celou dobu u něj a sypal jsem mu malé polibky na krk a držel jsem ho kolem pasu. Chytl mě za ruku a bylo cítit jak se uvolnil.

Bylo pro mě zvláštní, že mě ten doktor neviděl když jsem zviditelněný. Je to vážně zvláštní.
No nakonec si mě asi všiml.
,, To je všechno.. Nechám vás s přítelem. " Je mi jasné, že je Louis vykulený a zalapal po dechu než se ke mě otočil. Ten doktor odešel a my si zase lehli.
,,Loueh chceš se zasmát? " ,, Teď ne Harry. Nemám náladu se smát. " ,, Podívej se na mě.. Snažím se aby jsi byl v pořádku.. Ale ty to odmítáš.. Já nevím co víc mám dělat aby jsi to ode mě přijal. Chápej, že tady jsem kvůli tobě abych tě mohl vidět, ale přijde mi, že si toho ani nevážíš. Vypadá to jakože ti je jedno když jsem tady.. Chci aby jsi se smál protože to je pro mě nejkrásnější zvuk na světě, ale pokaždé mě odpálkuješ. " ,, Mám se ti snad omluvit? " Zmizel jsem protože se nechci hádat. Nebyl jsem daleko, jen za oknem kde jsem si sedl na parapet abych na něj viděl. Taky abych ho slyšel.

Louis na sebe vzal moji mikinu a šel pryč proto mě zajímalo kam a pak jsem ho viděl stát pod okny a koukal na mě.
,, Harry.. Lásko mrzí mě to.. Vím, jak se vůči tobě chovám... Ale to neznamená, že si toho nevážím.. Víš hodně to pro mě znamená.. Víš vzpomněl jsem si co mi říkala Anne.. Když jsi byl malý tak jsi byl hrozný spratek.. Říkala mi, že jsi byl neodolatelný, ale rozmazlený.. Musel jsi mít všechno co jsi viděl jinak jsi se nehl.. Miláčku teď pojď ke mě a zmizíme na tři hodiny jako předtím. " Usmál jsem se a vážně jsem za ním šel. Pak jsem si ho vzal do náruče a šel jsem s ním do parku kde jsem mu říkal o mém dětství a o tom jaký jsem byl rozmazlený fracek protože to co jsem neměl jsem musel mít a byl jsem schopný udělat scénu uprostřed krámu, že to prostě chci. Jinak jsem se odmítl hnout z místa.