18

239 14 0
                                    

Jako bál jsem se co zase chce, ale nechal jsem se vést. Překvapuje mě, že se úplně uklidnil a jen čekal až když budu vážně v obýváku a stoupl si před televizi.

,, Řekl jsi až se usmíříme řekneš kde je. Takže kde je? " ,, Nemůžu ti to říct, poznáš to. " ,, Zayne dělej. Nechceš to zažít od znovu. " ,, Teď mi chceš vyhrožovat? " ,, Ne, ale vyjednávám s tebou. Když mi řekneš kde je tak to nebudeš zažívat znovu, ale když ne tak budeš.  Je to forma vyjednávání přeci. " Zasmál se a sedl si na malý stolek a podíval se za mě. Já než jsem se stihl otočit co tam je tak jsem měl zakryté oči malinkými dlaněmi.

Takové dlaně měl Louis. Pokaždé o nějaký kousek menší než já. Celkově byl vždycky menší než já. Bylo to na něm roztomilé.

Tak jsem zkusil jet rukama po těch rukou, přes ramena. Docela vypracovaná ramena na kterých jsem se zasekl protože jsem si to užil. Různě jsem nejspíš jemu ty ramena masíroval a tím jsem se dopracoval dál až na krk a konečně aspoň na vlasy. Jemné a neuvěřitelně příjemné na dotek.

Dostal jsem se k obličeji a rovnou jsem vstal abych Louise objal. Sice jsem skoro převrhl gauč, ale nijak extra mě to netrápilo prostě jsem ho jen objímal a pak jsem ho stáhl na sebe aby jsme si lehli na gauč.

,, Budeš mít problémy. " ,, To nevadí. Chci jenom vědět, že jsi v pohodě. " ,, Teď už jo. " Usmál se a já ho vzal kolem pasu.

,, Vážně tě to tak vzalo? Věděl jsi přeci, že se tady objevím. " ,, To sice jo, ale čekat na tebe to je hrozný. Víš jak mi bylo když jsem na tebe čekal a ty nikde? " ,, Byl jsem u tebe v pokoji asi třikrát, ale ignoroval jsi mě tak si tipni jak bylo mě. " ,, Ne hůř než mě. " Cvrnkl jsem ho do nosíku a zasmál se. 

,, Jsem tady taky. " Zayn se zasmál a my se na něj otočili.

,, Blik. " Zayn jen nakrčil obočí a udělal nějaký úšklebek.

,, Budeš mít vážně problémy Louisi a měl by jsi se jít schovat tuším ho. " ,, Problémy mi jsou ukradené. Koho? " ,, Jeho. " Vzal jsem Louise ke mě do pokoje a tam jsem ho schoval do skříně přes kterou je vidět ven, ale dovnitř ne. Je tam neprůhledné sklo.

,, Zůstaň tady ano? Budu jen mezi dveřmi. " Vyplašeně přikývl a tak jsem ho pohladil po jeho úžasné tváři a políbil jsem ho než jsem šel.

Vážně tam přišel on a snažil se najít Louise který byl až překvapivě potichu, ale to možná protože se bál.

Když jsem za Louisem šel tak jsem slyšel jeho krásný smích a křik.

,, Loui jsi v pořádku? " ,, Bože... Voldemort.. " Přidal jsem se jemně k němu a pak jsem ho stáhl na sebe. Jeho tělo se stále třepalo ze záchvatu smíchu a za chvíli se uklidnil protože se odtáhl a vzal mě za ruku aby jsme šli ven.

Lost Paradise/ Larry mpreg CZKde žijí příběhy. Začni objevovat