Gejmrovo Tajemství

1.

Michal

Zrovna jsem natáčel s klukama, když v tom mi začal zvonit mobil.

"Promiňte kluci, ale mám důležitý hovor." Omluvil jsem se a vypnul si mikrofon.

"Haló?" Zeptal jsem se do telefonu.

"Máme pro vás práci." Ozval se hlas pro mě známí.

"A o jakou práci jde?" Zeptal jsem se s malým úšklebkem na tváři.

"Jedná se o jednoho muže, který je v důležitém zastupitelství. Přesněji na nás málem přišel a pokud bude dále žít, může nás úplně prozradit. Berete tuto misi?" Vysvětlil mi můj šéf.

"Samozřejmě, že přijímám." Řekl jsem opět s úšklebkem.

"Na tuto misi vám ještě přidělíme pomocníka. Všechno se dozvíte později. Dostanete e-mail, který si přečtěte a následně ho odstraníte, navždy. Je vám to jasné?"

"Samozřejmě." Potvrdil jsem. Hovor se následně vypnul a já se zase mohl věnovat klukům.

"Jsem zpět." Zapnul jsem mikrofon a pozdravil kluky.

"No konečně Gejmre, je už nová hra." Řekl hned Jirka. Po dlouhé době jsem natáčel zase s Jirkou a klasicky s Marwem.

"Co jste?" Řekl jsem naschvál, protože jsem byl vrah.

"Nevinný." Řekl jasně Jirka. Kdybych nebyl vrah, tak bych mu nejspíš věřil.

"Já jsem taky nevinný." Řekl podezřele Marwex. Chtěl hrát tu taktiku, že bude dělat, že je vrah. Já však vím pravdu.

"Vážně Marwe..." Zeptal jsem se podezřívavě.

"Ano..." Řekl jsem opět podezřívavě.

Mezitím jsem chodil po mapě a vždy, když se někdo oddálil, tak jsem ho zabil.

"Je to Gejmr." Začal najednou křičet Marwex. Ten parchant mě nenápadně pozoroval a když jsem někoho zabil, tak ode mě běžel pryč.

"No jasně, že je to Gejmr." Řekl Jirka a začal se smát.

"On přece neřekl, že je nevinný." Přemýšlel nahlas Marwex.

"Já tě jdu zabít Gejmre." Řekl Jirka a začal se soustředit.

"Ty jsi detektiv?" Zeptal jsem se, ale odpovědi jsem se nedočkal, protože Jirka už na mě vytáhl luk. Když vystřelil, stihl jsem se schovat za roh, aby mě šíp nezabil.

"Ne..." Začal Jirka křičet. Oběma nám bylo jasné, že teď chvíli nebude moc vystřelit. Proto jsem vyskočil zpoza rohu a hodil po něm meč. Tomu se však Jirka vyhnul, tak jsem se schoval zpátky za roh.

"Pojď sem Gejmřeji." Řekl soustředěně Jirka a já se tomu jen zasmál. Jirka šel za mnou, ale když chtěl znovu vystřelit, rychle jsem ho zabil mečem.

"Ne..." Začal Jirka poraženě křičet. Já se tomu pouze ,,nenápadně" zasmál.

"Jirko... On tě zabil?" Zeptal se vyděšeně Marwex.

"Je to na tobě Marwe." Řekl Jirka smutně. Já už to nevydržel a začal jsem se hlasitě smát. Marwex to hned pochopil, bohužel pro mě.

"Musíš mě pomstít Marwe." Řekl Jirka a dále už mlčel.

"Pokusím se." Řekl vyděšeně Marwex. Jeho si pěkně podám.

Dál už nikdo nic neříkal. Oba jsme se soustředili a Jirka jen napjatě sledoval hru. Marwexe jsem viděl na středu, kde právě sbíral goldy. Jen tak jsem si tam proběhl a zabil asi tři lidi, včetně Marwa.

"Ne... Gejmre..." Začal Marwex křičet, až jsem si myslel, že ohluchnu.

"Marwe... Ty jsi mě nepomstil. Teď už nás může zachránit jen ten poslední hráč." Hned, co to Jirka dořekl, jsem se podíval na počet zbývajících hráčů. Měl pravdu, už zbýval pouze jediný. Nesmím prohrát. Pomalu jsem se vydal směrem, který mi ukázal kompas.

"No tak, tam je luk. No nevím, jestli tě porazí, ale musí." Začal si Jirka vykládat spíše pro sebe. Tím mi ale docela pomohl. Díky němu jsem věděl, kde je přesně. Byl teda kousek od luku. Hned jsem se vydal tím směrem.

"Zabij Gejmra." Řekl potichu Marwex.

"Co je kluci...? Vy máte fandit mně." Řekl jsem smutně. Marwex se jenom zasmál.

"Neměl jsi mě zabít." Řekl naštvaně Marwex, ale pak už všichni mlčeli, protože se soustředili.

Ten kluk se schovával u luku. Když jsem tam přišel, pomalu se shiftem se blížil k tomu luku. Já si jen tak prošel kolem a toho týpka zabil. Až na smrti kluků tato hra nebyla moc zajímavá. Toto byla však poslední hra, takže jsme se potom připojili zpátky na Lobby.

"Tak, to by mohlo být pro dnešní video vše. Děkuji, že jste se dívali až do konce a zase příště... ahoj." Řekl jsem svůj pozdrav, abych mohl ukončit video.

"Čau." Řekl Jirka opět vesele.

"Gejmre,... přiznej, že v tom zabíjení máš nějaké zkušenosti." Vypadlo najednou z Marwa. Já se nad tím pouze pousmál.

"Jojo." Řekl jsem výsměšně.

"No nic, čau." Pozdravil nakonec i Marwex a s tím jsem ukončil video.

"Jasně Marwe." Řekl jsem výsměšně už mimo záznam.

"Tak jsi v tom murderovi nějaký dobrý." Řekl smutně.

"Chceš ze mě udělat vraha v reálu?" Zeptal jsem se opět s výsměchem.

"Když o tom teď mluvíte, viděli jste zprávy?" Vložil se do našeho rozhovoru Jirka.

"Já ani ne." Řekl jsem s nezájmem.

"Já jo." Řekl smutně Marwex.

"Proč, co se tam stalo?" Řekl jsem už trochu se zájmem.

"Ty vraždy, teda hlavně v Praze." Řekl smutně Jirka. Jakmile to dořekl, upoutal mou pozornost.

"Jaké vraždy?" Zeptal jsem se normálně, ale ve skutečnosti jsem měl na tváři úsměv.

"Různé vraždy. Prý je to pořád ten samý vrah. Jenomže ho zatím nikdo nenašel" Řekl Jirka bez náznaku radosti. Já naopak měl obrovskou radost.

"Ale už nejsou jenom v Praze, několik vražd se stalo i u nás, ale nejspíš od někoho jiného. Pachatel se zatím také nenašel." Jakmile tohle Marwex řekl, zarazil jsem se. Je někdo lepší, než já? To nemůže.

"Asi bych se měl častěji dívat na zprávy." Řekl jsem, abych odlehčil situaci.

"Asi jo Gejmřeji. No nic, já už musím. Čau." Pozdravil Marwex a než jsme stihli cokoliv říct, hovor ukončil.

"Zase jsme ho nestihli pozdravit." Řekl jsem se smíchem.

"No nic Gejmřeji, já už taky budu končit." Řekl smutně Jirka.

"Děje se něco Jirko?" Zeptal jsem se starostlivě.

"Někdy je těžké si uvědomit, v jakém světě to žijeme." Řekl smutně Jirka. Nad tím jsem se musel zamyslet. Nejspíš má pravdu, ale já se své druhé práce nevzdám.

"No nic... Čau." Řekl Jirka a já se až potom probral ze svého přemýšlení.

"Čau." Řekl jsem a Jirka ukončil hovor.

Následně jsem vstal a šel si do kuchyně udělat večeři. Když jsem ji dojedl, přesunul jsem se do pokoje, kde jsem si začal připravovat věci na zítřek. Potom jsem ulehnul do postele a za chvíli usnul.

Takže ahoj, tady zase Jojo. Tentokrát bych vás chtěla přivítat u nového příběhu. A samozřejmě, že je to zase o Gejmrovi. Snad se první část líbila, brzy bude pokračování. Děkuji také své sestřenici za různé rady a nápady. Takže zase příště a
Jojo čus