Happier 🌈 //ff Martinus Gunnarsen

25💜

Martinus's POV

Prázdniny plynuly a já se naštěstí vyléčil z mé střevní chřipky. Nějaký ten den už jsem byl zdravý, a proto jsem se moho věnovat mým obvyklým aktivitám jako je třeba hraní fotbalu, nebo skákání na trampolíně s Emmou.
Většinu prázdnin jsem trávil s mou milovanou Holly, Marcusem, Emmou nebo Jaydenem. S tím jsem v poslední době trávil poměrně dost času. Hrávali jsme fotbal, koupali se v řece a další letní aktivity. Tím, jak zůstává na léto u nás, tak jsme se poměrně dost sblížili. Je to super kamarád, ale štve mě na něm jedna věc. A to ta, že mě chce.

Zní to divně, ale je to tak. Vždycky když se koupeme v řece, vidím, jak si mě celého prohlíží. Někdy mi to je až nepříjemné. Párkrát jsem si ho všiml, jak prostě sedí a zírá na mě. A to, co mi nejvíc vadí je, že se neustále snaží alespoň o nepatrný tělesný kontakt. Zpozoroval jsem, že se o mě většinou tak "nenápadně" otře. Nevím, jestli si to pamatuje, ale já mu dal dost jasně najevo, že ho beru jen jako kamaráda.
To, co udělal jsem mu v rámci možností prominul. Možná bych byl schopný s ním něco mít, ale problém je, že mě nepřitavuje. Je to vážně pěkný kluk, ale i tak k němu nic necítím. Mám k němu naprosto rozdílné city k němu a Noelovi.
Noela jsem naposledy viděl, když tu před týdnem spal. Přesně v ten den, kdy si Jayden musel něco zařídit. Od té doby se neozval a ani jsem ho nikde nezahlédl. Skoro jako by se po něm země slehla. Jeho nepřítomnost mi vadila. Za tu krátkou dobu jsem si zvykl na jeho po mém boku a teď to bez něj bylo jinačí. Chtěl jsem ho vidět, ale na zprávy neodpovídal, ani se nestavil u mě doma. Vážně mi chyběl.

,,Martinusi! Co na to teda říkáš?" zajásala vedle mě Emma.
,,Ehm... promiň, ale bolí mě hlava, půjdu si lehnout." Hlava mě sice nebolela, ale neměl jsem náladu koukat se s Emmou na Ledové království. Navíc jsem se zamyslel nad Noelem, jako na něj myslívám často poslední dny, a zkazil si tím náladu.

Šel jsem nahoru do mého pokoje a vážně chtěl jít spát. Šel bych, kdyby mi v posteli neležel Jayden.
,,Propáníčka, co tu děláš?" Lekl jsem se ho a pomalu rozdýchával tu mrtvici, co mi způsobil.
,,No mě z tamté postele bolí záda, tak jsem se tě chtěl zeptat, když máš měkčí postel, jestli bych nemohl alespoň jednu noc přespat u tebe.
Moc jsem nechtěl, aby se mnou spal v jedné posteli, ale co se dalo dělat. Povzdychl jsem si a přikývl.
Zalezl jsem k němu do postele se snahou od něj být co nejdál a ignorovat ho. Jednu noc přeci přežiju.

Už jsem skoro spal, když jsem ucítil, jak se ke mně pomalu přisunul a obejmul mě. A k tomu se mi ještě otřel o zadek a natiskl se na něj. V tu chvili jako by se mi v hlavě rozsvítil majáček, jaký se objevoval vždycky, když jsem z něčeho měl špatný pocit. Rázem jsem se probudil a zaskočeně řekl: ,,Ehmm... asi se sem spolu nevejdeme, tak se tu vyspi a já půjdu k Macovi."
,,Ne, Tinusi, to je dobrý." Začal hned, když jsem se dal na odchod. ,,Asi jsem tě vyvedl z míry tím, jak..." neslyšel jsem ho to doříct, protože jsem za sebou zavřel dveře.

,,Marcusi, můžu jít spát k tobě?" Zašeptal jsem, kdyby náhodou spal, ale když jsem ho viděl, jak něco dělá na mobilu, zjistil jsem, že šeptání bylo zbytečné.
,,Tak pojď." Posunul se a udělal mi místo. ,,A proč nejsi u sebe?"
,,No, Jayden tam chtěl se mnou spát. Prý ho bolí záda. A pak se ke mně přitulil. Já vypadnul s tím, že jdu k tobě, tak ať se dobře vyspí. Nechci riskovat, že by ještě něco zkoušel." Rychle jsem mu osvětlil a zachumlal se mu do peřiny.
,,Tak jsi šel ke mně, protože víš, že nic zkoušet nebudu?" Zasmál se.
,,Tak by se to dalo taky říct." Zasmál jsem se s ním.

,,Můžu se na něco zeptat?" Kouknul na mě, když odložil mobil.
,,Jo. Mluv." Vyzval jsem ho.
,,Vadí ti to, jak tě Jayden nabaluje?"
,,Coo?"
,,No jestli ti vadí to, jak tě Jayden balí?"
,,Nejsem hluchej, myslím to jinak. Jak jako, že mě balí?"
,,Bráško, bráško. Ty to nevidíš? Vždycky je v tvojí blízkosti, snaží se děla, co nejvíc věcí s tebou. Furt je to samý 'Martinusi, nepůjdeme si zakopat? Tinusi, mám ti taky udělat snídani? A Martinusi, co ty budeš dneska dělat?' To, jak na tebe kouká, jak se tě snaží dotýkat. Je nenápadnej, jako když se Emma při schovávaný skryla za centimetrů široký strom." Hodil na mě vážný výraz. Na chvíli jsem se zamyslel a přehrál si v hlavě posledních pár dní. A vážně měl pravdu. Vše, co říkal, byla pravda.