Běžel jsem po chodbě. Děcka okolo ječely a pobíhaly kolem. V ruce jsem svíral pistol a v druhé nůž. Seskákal jsem schody a už se rozebíhal ke vchodu. V tom jsem do někoho narazil a skácel se k zemi. Vzhlédl jsem k němu. Byla to Hope. Mračila se. ,,Dej mi tu pistol." řekla a nastavila ruku. Bože! Teď se všichni budou snažit sehnat nejlepší zbraň. Pistol je zatím ta nejlepší. ,,To sotva!" vyjekl jsem a zvedl se. ,,Naval ji!!" křikla. ,,Uhni mi z cesty ty svině!" zavrčel jsem. Zamračila se víc a vrhla se po pistoli. Sekl jsem ji do ruky nožem a odkopl. Rozběhl jsem se ven. Všude kolem byly ty zrůdy a požíraly zohavená, krvezbavená, na kusy rozedraná těla. Nenechal jsem se zastrašit a běžel domů.
Jejich hladové ksichty mě pronásledovaly až k domu. Rychle jsem otevřel a stejně tak zavřel. Vydechl jsem. Došel jsem do kuchyně. Srdce se mi snad na pár vteřin zastavilo. Na zemi ležela máma. Ruce i nohy jí chyběly. Břicho měla roztrhané a vnitřnosti vytahané po zemi. Oči vyndané a rozmačkané, tváře i zbytek obličeje k nepoznání. Došel jsem do svého pokoje. Z podpostele jsem vytáhl můj batoh, který si beru na letní tábory. Má černočervenou barvu. Hodil jsem do něj pistol i mého sešitého kamaráda. Došel jsem ke skříni. Dramaticky jsem ji za obě křídla otevřel. Potřebuju něco, v čem se mi bude dobře běhat a bojovat. Bez rozmyslu jsem ze sebe strhl černou mikinu a sáhl po mikině s červenočernými kostkami. Nechal jsem si černé džíny a vzal si červené Converse. Sice jsem si mohl vzít oudorové, ale mají zelenou barvu, neladilo by to. Jo, i v takové chvíli mi záleží na tom, jak vypadám. Červená a černá se k sobě vždy hodí. Vzal jsem si černé bezprstové rukavice a můj ostnatý náramek. Někdy si s tim oblečením připadám jak holka. Hledal jsem něco dalšího, co by se hodilo k tomu, co mám na sobě.
Když už jsem nic nenašel, rozešel jsem se do koupelny. Na zemi ležel otec. Stejně zohavenej jako matka. Akorát hlava ležela v umyvadle. S nechutí jsem ji vzal a hodil ke zbytku jeho nehybného těla. Koukl jsem do zrcadla. Ztrhl jsem si náplast. Ze zápěstí jsem si strhl obvaz. Vlasy jsem si chvilku upravoval. Skončil jsem s patkou přez levé oko. Ne, to se mi nelíbí. Rozcuchal jsem si to a spokojel se s tim rozcuchanym. Z šuplíku jsem si vzal balíček obvazů a dezinfekci. V pokoji jsem si to hodil do batohu a seběhl do kuchyně. Tam jsem si vzal do batohu nějaké ovoce a sušenku. Do petlahve natočil vodu a vzal tužku a pár papíru. Taky to skončilo v batohu. Vzal jsem si batoh na záda. Za opasek nůž a nasadil kapuci. V tom mě to trklo do hlavy. Otočil jsem se ke kuchyňcké lince. Vzal jsem pár nožů. Dva za opasek a zbytek do batohu. Rozešel jsem se ke dveřím. Teď začnu od znovu. Bůch ví jak dlouho přežiju, ale doufám že dlouho. Nasadil jsem úsměv a vzal za kliku.
ČTEŠ
Na smrt!
AdventureKrásný červencový slunný den. Motýlci poletují všude kolem, včelky světu rozdávají svoji bzučivou hudbu, na loukách se prohánějí stáda ovcí... Vše se zdá v naprostém pořádku, až na to, že není. Není červenec, je konec září a rozhodně není krásné. Po...