Na smrt!

15

Volt kývl, ale pokračoval. Přiblížil ruku tak, aby se ji Sabrian mohl dotknout jen jazykem. Začal ji olizovat.
,,Pořád nevim, co tim chceš dokázat." ozval se Dimitrij. ,,Líbí se mi, jak trpí." řekl Volt. Sabrian sebou začal škubat. ,,Co? Chceš víc? Tak jo!" štěkl Volt se smíchem. Narval ruku Sabrianovi snad až do krku. Sabrian hekl a vydal dávivý zvuk. ,,Volte?! Co děláš?!" vyjekl jsem. Neodpovídal.
,,Chceš mou ruku?! Tak si kousni a uvidíš těch facek!" řval na něj. Sabrian zoufale kňučel. Z očí se mu hnaly slzy. Volt se začal smát.
,,Ty jsi fakt strašnej sadista!" řekl se smíchem Dimitrij. ,,Já vim, já vim!" chechtal se Volt a rukou různě pohyboval. Mě to teda vůbec vtipný nepřišlo. Sabrianovi z úst tekly sliny. Škubal sebou a hekal. Tekly mu slzy.
Volt se chechtal a už se chystal ruku vyndat. V tom hlasitě a bolestně zařval a vyškubl ruku ze Sabrianových úst. Měl ji od krve a chýběl mu malíček. Vytřeštil jsem oči. Sabrian v zubech držel jseho prst. Dimitrij začal taky ječet. Volt sletěl na zem a držel si ruku. Z batohu jsem vytáhl obvaz a hodil ho Dimitrijovi. Ten si klekl k Voltovi a začal mu ruku obvazovat. Sabrian se svalil na zem vedle nich a začal kuckat. Vyplivoval krev a sliny. Voltův prst držel v ruce. Začal zvracet. Volt začal křičet hlasitěji a s očí se mu hrnuly slzy. Dimitrij se zvedl a sedl si ke stolu. Volt vytrhl Sabrianovi svůj prst a chtěl se zvednout, ale uklouzl na zvratkách a spadl rovnou do tekutiny, kterou Sabrian vylučoval. Teď řval ještě hlasitěji. Zvedl se a strhl ze sebe triko. Vyběhl z karavanu a řval dál. Dimitrij vykoukl ze dveří a já taky. Volt hodil triko na zem a zapalovačem ho zapálil. Odstoupil a vběhl zas do vnitř. Sabrian už nezvracel. Otíral si ústa a oddechoval. ,,Ty debile!!! Idiote!!! Kreténe!!!" řval Volt na Sabriana. Prst svíral v ruce. Podíval se na něj a vyjekl. Hodil ho na zem. ,,To si sežer! Už je to k ničemu!!" křikl a sedl si ke stolu. Sabrian se k prstu natáhl a strčil do úst. Začal ho drtit v zubech a pak spolkl. Fuj!
,,Poblil jsi mi karavan!" řval Volt. Dimitrij k němu došel a poplácal ho po zádech. ,,Teď už s náma jdeš?" zeptal se. To jako fakt? V takové chvíli se zeptá zrovna na tohle. ,,Půjdu s váma, když té zrůdě zajistíte žrádlo!!" zaječel. ,,Dohodnuto!" kývl Dimitrij. Vytřeštil jsem na něj oči, ale nic jsem neřikal. Klekl jsem si k Sabrianovi. ,,Jak ti je?" zeptal jsem se. ,,Ale jde to." řekl a chechtal se. Kývl jsem a taky se usmál. 

Probudil jsem se na posteli vedle Sabriana a Volta. Dimitrij spal na stole. Zvedl jsem se do sedu. Volt se choulil do klubíčka a držel si místo, kde byl malíček. Sabrian byl rozvalenej a z úst mu odkapávaly sliny. Postavil jsem se a protáhl se. Koukl jsem na Dimitrije. Nohy přez okraj stolu a škubal sebou. Vyšel jsem ven. Čerstvý vzduch. Áh!
Zalezl jsem zas do vnitř. Když jsem zavřel dveře, ozval se křik. Koukl jsem na Volta. Ječel a zděšeně koukal na spícího Sabriana. ,,Drž hubu!!" zavrčel jsem, ale bylo to k ničemu. Dimitrij spadl ze stolu a mnul si loket. Sabrian se taky probudil a beze slov se mračil na Volta. Přestal ječet a vstal z postele. Klepal se. ,,Je tu zima." prohlásil. ,,Tak když sis včera spálil tričko..." řekl jsem a Dimitrij kývl. Volt se zamračil a vzal si sáček čaje. Všiml jsem si, že je celkem vychrtlej a na těle má dost ošklivých jizev. Všiml si mého pohledu. ,,Na co čumíš?!" zavrčel. ,,Od čeho jsou ty jizvy?" zeptal jsem se. ,,Do toho ti nic není!!" štěkl. Dimitrij se na něj podíval a vyjekl. ,,Co to máš na zádech?!" vřeštěl. Koukl jsem na jeho záda. Měl tam vyřezanej pentagram, jizva byla ošklivá a bylo vidět, že to musel být hluboký řez. ,,Kdo ti to udělal?" zeptal jsem se. Neodpovídal a sedl si ke stolu.