Na smrt!

22

,,Drž hubu! Nemluv o tom!!" křikl a otočil se k Northovi. ,,A ty jsi je cééélou tu dobu jen tiše pozoroval, že?" řekl. Kývl. ,,Aspoň přiznat se umí." mumlal a koukl na nás dva. Došel k Sabrianovi a chytil ho za vlasy. Strčil ho směrem k mrtvole. Sabrian si k ní klekl a začal se stravovat. North šokovaně civěl. Volt koukl na mě. ,,Co mezi vámi je? Co se tu dělo?" zajimal se.
,,Eeee...nooo...já...ech...pohádali jsme se a pak se to nějak zvrtlo a...nooo...prostě tohle...nooo..." vykoktal jsem a drbal se za krkem. Volt jen kývl a sedl si na židli.

,,Už by jste mě mohli odvázat, ne?" ozval se North. ,,Drž hubu!" řekl jsem. Ale proč ne? Došel jsem k němu a začal rozvazovat uzly.
North se zvedl a protáhl se. ,,Mám hlad." oznámil. Volt mu hodil jablko. Vděčně kývl a zakousl se.
Sabrian se zvedl a došel k nám. Otřel si obličej od krve do rukávu a zívl. ,,Jsem unaven." prohlásil. ,,Tak jdem spát, zejtra nás čeká další cesta za novým domovem!" hlásil nadšeně Volt a vyběhl z místnosti rovnou po schodech. Vykročil jsem za ním. Stál uprostřed chodby a zamyšleně koukal na dveře dvou pokojů. ,,Co je?" optal jsem se. ,,Jsou tu dva pokoje a v každým je jedna manželská postel, to znamená, že budu muset spát s Northem!" vyšlo z něj. ,,A je to problém?" ,,Vždyť ho neznám! Co když se v noci mění na vlkodlaka! Ukousne mi hlavu!" vřeští Volt. North vyšlape schody a dojde k nám. V patách mu je Sabrian, kterej se hned nalepí vedle mě.
,,Dobrou!" rozhlásím a se Sabrianem vejdem do jednoho z pokojů. Hupsnu na postel. Sabrian přilétne vedle mě.
,,Můžu tě ještě jednou políbit?" zeptá se tak nevině až roztomile. Zamračím se. ,,Ne, už ne. Nechal jsem se jenom unést." řekl jsem. Přetočil se na břicho. ,,Chtěl jsi říct, že ses nechal unést mou krásou a něžností, viď!" huhlal do polštáře. ,,Přestaň a už spi!" mumlal jsem. Přitulil se ke mně a hlavu zabořil do mé hrudi. Takhle jsme strávili noc.

,,Vstávat!! Vstávat!!! Slunce už vyšlo!!" rozezněl se ostrý řev. Vymrštil jsem se do sedu. U dveří stál Volt a v ruce držel provaz. Na druhém konci byl North. Provaz měl okolo krku jako obojek. ,,Vysvětli mi, proč je na vodítku." řekl jsem rozespale. ,,Aby neutekl. Nevíš co se mu teď honí hlavou!! Třeba si plánuje, že uteče, najde si svou partu, která ho vihodila, řekne že...prostě něco řekne, ta parta nás pak napadne a nastane brutální bitva všech bitv!!!" rozhlásí Volt dramaticky a North ho jen zamyšleně pozoruje.
,,To je ale hovadina." ozve se Sabrian. ,,Nikdy nevíš!" mumlal Volt a odešel i s Northem. Zvedl jsem se a protáhl se. Sabrian mě ceeeelou dobu pozoroval.
,,Nekoukej na mě, děsíš mě." přikázal jsem. ,,Na blbý se může." odsekl a odešel z místnosti s tichým chychotem.

,,Ták!! Jsme všichni!! Já, Xav, ta věc co pojídá lidi a pes! Vyrážíme!!" hlásil Volt.
,,Proč pes?" zeptal se North. ,,Protože jsem to řekl a to co řeknu prostě platí!" zavrčel.

,,Kdy už tam budem?" ,,Mám hlad!" ,,Kam vlastně jdeme?" ,,Kolik je?" ,,Bolej mě nohy!" a podobné věci padaly z Northa a Sabriana po celou cestu, dokud jsme nedošli na konec města. Cestou jsme zabili pár zrůdek a naplnili zásoby.

,,Měli by jsme zjistit, kde jsou ostatní." oznámil jsem. Volt kývl. Vytáhl jsem vysílačku a něco namačkal.
,,Orel volá medvěda! Ozvěte se! Přepínám!" zahulákal jsem.
,,Co je? Našli jste něco? Přepínám." ozval se Dimitrijuv hlas. ,,Ne. Nic. Kde jste? A máme nového člena! Přepínám." ,,Jsme kousek od nákupního centra! Je tu jeden hotel, mohl by být dobrej, ale do vnitř jsme ještě nelezli. Přijďte sem a kouknem tam rovnou spolu! Přepínám." ,,Ok! Tak asi za půl hodiny jsme u vás! Zatim čau! Přepínám." ,,Čau." řekl a uložil jsem vysílačku.