Na smrt!

24

Zrzek se zamračil a všechny nás probodl nenávistnym pohledem.
,,Copak vás sem přivádí?" zajimal se Issac. Už jsem chtěl začít mluvit, ale Dimitrij byl rychlejší. ,,Hledali jsme nějaké místo k zabydlení, jak vidíme, tohle je už opsazené, jdeme." řekl rozhodně.
,,Ale kam by jste chodili? Můžete tu třeba do rána zůstat!" navrhl Issac s úsměvem a pokračoval ,,Můžete se tu osprchovat, učesat, vyprat oblečení, najíst se a cokoliv co budete chtít!" Nějak mi to nehraje, ale sprchu a hřeben potřebuju.
,,Tak dobře!" kývl jsem s úsměvem.
,,Tak tedy, vítejte! Hned vás provedu a seznámím s ostatními!" hlásil Issac.

Po seznámení s ostatními a procházení v hotelu jsem si zalezl do koupelny, osprchoval jsem se a teď stojim před zrcadlem a snažim se rozčesat uzle, které mám ve vlasech.
,,Bože! To je bolest! Kurva!" tiše jsem u toho nadával. Zadíval jsem se na svůj obličej. Už to není ten podivín ze školy, teď je to obávaný a zabijácký Xavier! Nad tou myšlenkou jsem se pousmál a koukl na svou ruku. Od pentagramu tu je ošklivá jizva, ale nevadí mi. Vrátil jsem se zas k vlasům. Nešlo to vůbec učesat.

Po dalších deseti minutách se podařilo.
Jo! Konečně! Vlasy jsem si teď pokoušel naaranžovat do nějakého přijatelného účesu. Kouzlil jsem s tim asi půl hodiny. Skončil jsem. Nechal jsem to takové, jaké bylo. Navíc...vlasy už mám celkem dlouhé, moc věcí by s tim nešlo. Sahaj mi něco málo pod uši. Ale nejsou to jako holčičí vlasy, spíš jako tokvý ty emo klučičí vlasy, ale bez patky.
Vylezl jsem z koupelny. Došel jsem k ostatním. Na pohovce seděl Issac ještě se dvěma klukama. Jeden je špinavej blonďák, oči má modré a na tváři škrábanec. Jmenuje se Felix. Ten druhej je tmavovlasej s naoranžovělíma očima. Jeho jméno je Mills.
Vedle nich seděl Sabrian a Dimitrij. Oba taky měli mokré vlasy.
,,Taky si přisedni!" pobýdl nadšeně Issac. Sedl jsem si na křeslo naproti pohovce. ,,O čem je řeč?" zajimal jsem se. ,,Jen tak kecáme." řekl Mills.
,,Kde je Volt?" optal jsem se a rozhlédl se. ,,Sprchuje se." kývl Issac.
Chvilku bylo ticho. Zas to trapné ticho.
,,Nezahrajem flašku?" nabídl Felix. Všichni jsme souhlasili.
Pak už jsme seděli na zemi v kolečku a Dimitrij roztočil láhev.

Uběhlo snad několik hodin. Je noc a my pořád hrajem flašku. Přidalo se i víc lidí. Issac nám donesl i pití, pivo, rum a podobně.
,,Tak jo! Kolik jsi měl holek?" ptal se Mills Dimitrije. ,,Dvanáct. A všechny tenhle rok." chlubil se Dimitrij a napil se toho, co měl v kelímku. Na alkohol tu nikdo nemá věk, tak nevim, jak to dopadne.
Flaška se zas roztočila a padla na mě a Issaca. ,,Pravda nebo úkol?" ,,Pravda." kývl jsem. Chvilku přemýšlel, ale pak se zachechtal a promluvil: ,,Kolikrát ses líbal?" zajimal se. ,,Jednou." přiznal jsem. ,,Jednou? Do tebe bych řekl víc, kdybych byl gay nebo holka, hned bych po tobě jel! A jak ta holka vypadala? Byla kočka? A kdy?" řekl. Byl už dost nasračky z toho alkoholu a já celkem taky. Začal jsem se smát. Úplnej záchvat smíchu. ,,Jestli byla kočka? No jasně! Ta největší! A byla dost sexy! Úplně k sežrání!! A jak vypadala? Černé vlasy jako uhel a oči jako oceán!!" řekl jsem ze smíchem. Sabrian vedle mě se začal taky řechtat, vždyť taky mluvim o něm!
Sabrian se začal válet po zemi. Všichni na něj koukali jak na zjevení, ale taky se smáli. Snad nikomu nedošlo, že myslim jeho.

Hra pokračovala dál. Začal jsem být dost unavený a ostatní taky. Někdo už spal. Sabrian měl hlavu opřenou o moje rameno a tiše oddychoval. Ze spaní sebou trochu cukal.
,,Asi už půjdu spát." řekl jsem a vstal. Sabriana jsem vzal do náruče a odnesl do jednoho pokoje. Položil jsem ho na postel a lehl jsem si vedle něj.