Heavy Breathing

5.

Ze začátku mého učení to bylo...Poněkud mrtvé. Nebyly žádné akce, žádné výjezdy, zkrátka nic. Ale pan Paskaraev taky nebyl úplně nadšený z přestavby a sdílení kanceláře.
Stačilo, aby se ozvala vrtačka, nebo abych jen hlasitěji chroupala jablko... Byl to člověk, co měl rád svůj klid a nedokázal se soustředit.
,,Pane Paskaraeve, kapitán Morgan si Vás žádá,'' ozvala se ve dveřích sekretářka pana Morgana.
Pan Paskaraev mávnul rukou se slovy, že za chvíli dorazí.
Měla jsem ze své práce dobrý pocit, papírování nebylo tak těžké, jak se zdálo. Když pan Paskaraev odešel, šla jsem si ke kávovaru udělat Cappucino. Venku foukal silný vítr, který vířil barevné listí po ulicích. Bylo zataženo, ale přes to teplo. Kochala jsem se krásou betonové džungle, když práskly dveře.
Prudce jsem se otočila a pan Paskaraev akorát sahal po svém kabátě.

,,Slečno Woodartová, jedeme.''

,,Kam?''

,,K případu.''

Nasedli jsme do černého Forda a pan Paskaraev šlápl na plyn.
Během pár minut jsme přijeli na místo, kde už čekal i pan Morgan.

,,Pojďte se mnou dovnitř,'' pokývnul hlavou a já ho s panem Paskaraevem následovala.
Naskytla se mi vskutku nechutná scéna, kterou by lidé se slabým žaludkem, jen sotva zvládli vidět.
Zakryla jsem si ústa pravou rukou a pan Paskaraev se na mě podíval, přičemž zvedl jedno obočí.

,,Vypadá to, že nejde o naše fantomase.''

,,Proč myslíš, Aidene?'' pan Morgan dával po místnosti cedulky s čísly.

,,Nebyla použita škrtící struna. Nejsou na něm žádné známky zápasu.''

,,To znamená...Že by mohl být otrávený?''

,,Výborně, slečno Woodartová.''

Pan Morgan s panem Paskaraevem obcházeli dům a hledali všemožně stopy. Já zůstala u bezvládného těla, muže ve středním věku. Sehnula jsem se k němu a začala si ho prohlížet. Když jsem si myslela, že už nic nevykoumám, něčeho jsem si všimla. Byla to jeho levá ruka...něco v ní držel. Pomalu jsem mu na ruku sáhla a rozevřela jeho pěst.

,,Pane Paskaraeve!'' křikla jsem, směrem ke schodišti.

Pan Paskaraev i s panem Morganem seběhli dolů.

,,Podívejte,'' natáhla jsem ruku, ve které byla účtenka. Čas platby se uskutečnil dvě hodiny před smrtí oběti.

,,Výborně, slečno Woodartová. Dobrá práce,'' usmál se na mě pan Paskaraev a pan Morgan mě poplácal po rameni.

Na nic jsme nečekali. Pan Morgan se zásahovou jednotkou zůstali na místě, mezitím co já jsem s panem Paskaraevem odjela do obchodního centra, odkud pochází účtenka.
Zamířili jsem okamžitě do kanceláře ředitele. Pan Paskaraev zaklepal a čekal na odezvu. Chvíli se nic nedělo, ale poté dveře otevřela mladá žena.

,,Přejete si?'' optala se udiveně.

,,Detektiv Aiden Paskaraev. Moje kolegyně, Veronica Woodartová. Máme pár otázek,'' řekl, držíc svůj odznak v pravé ruce.

Paní nás pozvala dál a já se posadila na židli, která byla vedle stolu.

,,Právě vyšetřujeme vraždu. Oběť byla otrávena a dvě hodiny před smrtí, nakupovala zde,'' objasnil pan Paskaraev situaci a já se chystala dělat si poznámky.

,,Co chcete říct? Že máme otrávené zboží? Jak si něco takového můžete dovolit?'' zamračila se a pan Paskaraev se zasmál.

,,Nezvyšujte na mě hlas, nejsem na to zvědavý. Chci vidět kamerové záznamy,'' rozhodl a ona se opět ohnala.

,,Na to nemáte právo.''

,,Nemusí mít povolení, když má důvodné podezření,'' ozvala jsem se a pan Paskaraev se na mě otočil s úsměvem.

,,Nepřestáváte mě udivovat,'' uchechtl se a otočil zpět na paní ředitelku.

,,Fajn,'' odsekla nakonec, přihlásila se do systému a nechala nás nahlédnout do záznamů.

Byli jsme s panem Paskaraevem soustředění na to, jaké potraviny si kupoval...Já si ale všimla něčeho jiného.

,,Ta whiskey!''

,,Slečno Woodartová, o čem to mluvíte?''

,,Ta whiskey...Byla pod stolem. Otevřená. Přesně tahle,'' ukázala jsem na monitor, kde si na záznamu oběť kupovala skotskou whiskey.

,,A kdo je to s ním?'' zaměřil se na ženu, která ho doprovázela. Nevypadala šťastně.

,,Pořiďte mi snímek obrazovky. Chci najít tuhle ženu,'' zavelel pan Paskaraev.

Za tu chvilku, co s ním pracuji jsem si uvědomila jednu věc. Když dělá ta gesta...Když má ten sebejistý úšklebek...
Moje tělo se v jeho přítomnosti chvěje...