Heavy Breathing

22.

,,Slečna si nehlídá to, co říká,'' uchechtla jsem se tiše a stopla záznam.

,,O čem to mluvíš?''

,,O tý tvojí dračici,'' odsekla jsem ironicky a opřela se o gauč.

,,Ale neee,'' usmál se a otočil se směrem ke mně. Založila jsem ruce a na okamžik mu věnovala pohled.

,,Ty žárlíš na Brianovou? Bože, ty fakt žárlíš!'' zasmál se a plácl se přes stehno.
Cítila jsem se naštvaná, ale měla jsem nutkání se usmát. Ze všech sil jsem se snažila, ale on si toho pohybu, který mé koutky udělaly, všimnul.

,,Veronico, to snad ne,'' smál se. Já jsem pak nechala ze svých úst uniknout uprsknutí, které mělo zastínit můj smích. Otočila jsem se na něj a zvedla obočí.

,,A co, když jo?''

Ten jeho výraz...Mohla jsem naprosto přesně tušit, co řekne.

,,Ukážu ti, proč bys neměla,'' zazubil se a políbil mě. Chytil mě daněmi za tváře a já mu polibky začala oplácet. Bylo mi zase fajn. Nakláněl se tak dlouho, dokud mě pod sebe nesvalil. Začal mi líbat krk a já ho zaklonila, aby měl lepší přístup. Po chvilce se zvedl, vzal mě do náruče a odnesl do ložnice, kde mě okamžitě shodil na postel.

,,Slečna Woodartová se stresuje...Tak s tím něco uděláme,'' vydechl mi do ucha a strhal že mě oblečení.

,,Možná, že ano, pane Paskaraeve,'' skousla jsem si ret a on mě opět začal líbat. Stáhla jsem mu triko a prohlédla si jeho, úžasné, tělo... Neměla jsem na to moc času protože mi zvedl nohy a vrhnul se mezi ně svým jazykem. Zase...A zase to bylo perfektní. Ta vlna horka, co mi projela tělem. To chvění...
Zvedl se a stáhnul si tepláky.

,,Tak? Bude něco?'' řekla jsem provokativně a on mě okamžitě chytil pod krkem.

,,Pravidla si tady určuju já.''

Stiskla jsem jeho zápěstí a usmála se ny něj.

,,Ano, můj Pane...''

,,Takhle se mi to líbí.''

Hned na to ho do mě vrazil. Zaklonila jsem hlavu se slastným zasténáním a Aiden se mi nahnul k obličeji.

,,Takhle?''

,,Uh-hm...'' pokývala jsem hlavou a on zrychlil své tempo. Bylo mi skvěle. Zapomněla jsem na všechny problémy, které mě kdy potkaly, nebo ještě potkají. Držela jsem se jeho paží a hleděla mu do očí. Poté mě chytil v kolenních ohybech a natlačil mi nohy na tělo. Mezitím, co přirážel, mi je stále držel.
Líbal mě, dýchal do tváře...
Cítila jsem, že to přichází, ale on ho ze mě vytáhl a přetočil na břicho. Několikrát mě plácl přes zadek a pak mě něžně políbil na krk. Zvedl mě na čtyři a začal s tím, s čím před tím skončil. Vzal mě za vlasy, druhou rukou mě držel za bok a chvílemi jsem myslela, že ze mě opravdu vyšuká duši.

,,Líbí se ti to?'' zeptal se, když přestal, aby se mohl trochu vydýchat. Jen jsem souhlasně zakňourala, otočila k němu pohled a on mě hned otočil zpět na záda.

,,Udělám tě,'' řekl rozhodně a já věděla, že se mu to i podaří. Okamžitě ho tam vrazil a hned nabral vysoké tempo.

,,Al-le já už...'' nestihla jsem to doříct, jelikož se mé tělo silně škublo a zavalil jej úžasný orgasmus, který panu Paskaraevovi vykouzlil úsměv na tváři.
Vytáhl ho, vyhoupnul mě do sedu a sám si stoupnul.

,,Buď hodná...'' usmál se a já si ho okamžitě vzala do pusy. Jeho zpřetrhané dýchání mi naznačovalo, že se sám blíží k vrcholu, což se za chvíli projevilo, když naplnil má ústa.

Po chvíli už jsme jen leželi vedle sebe, vydýchávajíc další, skvělý sex.

,,Ty, Veronico?''

,,Hm?''

,,Než jsme začali šukat...Říkalas, že s na něco přišla?''

,,No do prdele.''