Morpher (Přeměňovač) [DOKONČENO]

🐺13🐺

Alex
S mým dílem jsem byl naprosto spokojený. Teď jen stačilo najít Bellu a zavést ji sem. Snad se jí to bude líbit. Nikdy jsem se nesnažil na nikoho zapůsobit. Teď je to poprvé. Šel jsem k sídlu. Když jsem byl těsně u něj, zaslechl jsem hádku. Mezi Bellou a Scarlet.
Bella: Ne! V žádném případě. Nic takového.
Scarlet: Ale notaaaak. Prosím. Udělej to kvůli mě. Mám pro tebe přichystané šaty. Velmi hezké šaty.
Bella: Nikdy jsem na žádné oslavě nebyla. A nikdy ani nepůjdu.
Scarlet: Budeš muset. Alex si pozval pár přátel. Jsou vážně v pohodě.
Já tu Scarlet uškrtím. Tuhle oslavu jsem chtěl zrušit. Ale zároveň jsem se chtěl Bellou pochlubit. No co. Už s tím nic nenadělám. Musím Bellu přesvědčit. Musím ji přesvědčit, aby tam šla se mnou. A tak jsem vešel...

Bella
Zrovna jsem přišla ze zahrady. Zastihla mě Scar.
Scar: Bello! Hledala jsem tě.
Bella: Proč?
Scar: Chtěla jsem ti oznámit, že Alex pořádá oslavu svých narozenin a pozval pár svých přátel. Přeje jsi, aby jsi tam šla s ním.
Bella: Ne! V žádném případě. Nic takového.
Scarlet: Ale notaaaak. Prosím. Udělej to kvůli mě. Mám pro tebe přichystané šaty. Velmi hezké šaty.
Bella: Nikdy jsem na žádné oslavě nebyla. A nikdy ani nepůjdu.
Scarlet: Budeš muset. Alex si pozval pár přátel. Jsou vážně v pohodě.
Bella: Ale...
Než jsem však stihla něco říct, vešel Alex.
Alex: Bello, jak řekla Scar. Byl bych rád, kdybys tam byla po mém boku. Ale pokud nebudeš chtít, nebudu tě nutit.
Vyvalila jsem na něj oči. Nebude mě nutit?
Alex: Ale nechceš se jít teď projít?
Sice jsem před chvílí přišla, ale celou zahradu jsem neprozkoumala. A tak jsem kývla. Alex mě vedl přes celou zahradu až někam do zadu. Hodně jsme si povídali a hodně jsme se smáli. Cítila jsem se sním tak uvolněně. Tak svobodně.
Alex: Zavři oči.
Bella: Proč?
Alex: Uvidíš...
Vystrašeně jsem se na něj podívala.
Alex: Věř mi.
Když to řekl, jakoby se něco stalo správně. Na nebi se rozsvítila hvězda. A pak začala padat a zmizela. Jakoby že mě část tíhy spadla. A tak jsem ho poslechla. Věřila jsem mu. Chytil mě jednou rukou za pas a druhou za rameno. Moje srdce začalo rychle bít. Bylo to neuvěřitelné. Vedl mě dál a dál. A pak se zastavil.
Alex: Otevři oči.
A tak jsem taky udělala. Zůstala jsem stát na místě, jako by mě uhodil blesk. Přede mnou byl strom s houpačkou porostlý modrobílošedými růžemi. Bylo to nádherné. Podívala jsem se na Alexe. Ten se na mě usmál.
Alex: Ty růže odráží tebe. Zasadil jsem je jen pro tebe.
Bella: Já... Nevím, co říct. Je to nádherné. Nemá to chybu.
Alex: Pojď.
A vedl mě blíž. Když jsme byli úplně u stromu, ucítila jsem nádhernou vůni těch růží. Jako noční rosa na růžích. Jako nádherná vůně po dešti. Moje srdce bylo plné štěstí. Nemělo to chybu. Ale jak je to možné? Takovéhle zbarvení není normální.
Bella: Alexi, jak je to ale možné? Jakto, že se zbavily takhle?
Alex se zasekl. Jakoby mi to nechtěl říct. Podívala jsem se mu do očí. V nich se odrážel strach. Nechce mi to říct. Bojí se. Proč?
Bella: Alexi. Řekni mi to. Čeho se tak bojíš?
Alex: Ty... Ty růže jsem poprvé viděl jako malý. Měly černou barvu. Ale takovou úplně sytě černou. Nikdy jsem takovou neviděl. Scar mi pomohla zjistit, co je to za růže. Tyto růže, když zasadíš, zbarví se podle toho, co máš v srdci.
Zatajil se mi dech. To by ale znamenalo... Ale to není možné.
Bella: Ale... To znamená...
Alex: Bello, mám tam tebe...
Vyschlo mi v ústech. Mé srdce se rozbušilo. Cítila jsem horko na svých tvářích. Červenala jsem se.
Alex: Promiň...
Bella: Není se proč omlouvat. Je to krásné...
Alex se mi podíval do očí. Svou pravou ruku přemístil na mou tvář. Jemně mě pohladil. A pak se ke mně začal přibližovat. Byli jsme tak blízko. Dýchal mi do obličeje. Ale zastavil se. Nechtěl udělat něco, co nechci já. Já se na něj hřejivě usmála. A dala své ruce do jeho vlasů. On mi věnoval snad ten nejkrásnější úsměv, co jsem kdy viděla a pak mě konečně políbil. Jako by to bylo poprvé. Bylo to úžasné. Cítila jsem směsici nádherných pocitů. Ale tento okamžik netrval dlouho. Lehce se odtáhl.
Alex: Bello, bylo by mi ctí, kdybys byla na mé oslavě se mnou, jako moje partnerka. Nemyslím holka, ale partnerka.
Bodlo mě u srdce. JENOM partnerka?
Alex: Vím, co si myslíš. Jde jen o to, že se bojím. Mám strach, že ti ublížím. Bojím se lásky. Bojím se milovat.
Bella: Nemusíš se bát. Jsem tady. Bude mi velikou ctí tě doprovodit.
Usmála jsem se na něj. A on mě znovu políbil. Poté mě vzal na houpačku. Houpačka jsem se dlouho. Skoro jako bych létala. Ale pak se něco stalo. I když byl den, vysvitl měsíc. V měsíci se odrážel obraz. Byla na něm má teta. Alex mě přestal houpat. Neváhala jsem a seskočila.
Bella: Teto! Jsi to ty? Jak se máš?
Teta: Bello. Moje holčičko. Hledej dveře, ze kterých jde cítit smrt. Prosím. Najdi je a zjisti pravdu.
Bella: Jakou pravdu? Teto!!!!
A opět vysvitlo slunce. Ale byla jsem na houpačce a Alex mě stále houpal. Jakoby se nic nestalo. Jsem snad blázen? Dělala jsem, jakože se nic nestalo. Ale ty dveře mi vrtaly hlavou. Zajímalo by mě, co tím teta myslela. Snad to nebude nic strašného. I když dveře, ze kterých jde cítit smrt, nezní moc hezky. Po krásném odpolední jsme s Alexem šli zpět do sídla. Scarlet vypadala zamýšleně. Mě to nedalo a když Alex odešel, zašla jsem za ní. Našla jsem ji u ní v pokoji.
Bella: Scar? Co se děje? Vypadáš divně.
Scar: Nic se neděje.
Pochybovačně jsem se na ní podívala.
Bella: Scar, jsem tvá kamarádka. Mně můžeš říct všechno.
Scar: Jenom... Před pár hodinami byla noc místo dne. Cítila jsem závan smrti a viděla jasné hvězdy označující smrt. Bello, nevím co se děje.
Bella: Dnes, když jsem byla venku s Alexem, mě teta kontaktovala. Také jsem viděla měsíc. A mluvila o smrti.
Nastalo ticho.
Scar: To není dobré. Pokud hvězdy předurčují smrt... Bude to zlé...
Rychle jsme se rozloučily a já odešla. Dostala jsem strach. Šla jsem přes chodbu a hledala sál, ale zabloudila jsem. Byla jsem v nějaké tmavě chodbě. Na konci byly dveře. Jakoby z nich byl slyšet křik, který oznamoval jediné. Smrt...

Ahojky. Nová kapitola je na světě. Strašně se omlouvám, že jsem nic nevydávala. Neměla jsem na to čas. Moc mě to mrzí. Ale snad se vám líbí.
Tak čau u další.

VikisekCZ