Morpher (Přeměňovač) [DOKONČENO]

🐺27🐺

Alex
Moje Bella se probudila.
Alex: Bello? Jak se cítíš?
Bella: J... Já...
Měla strašně slabý hlas. Ale pořád byl tak krásný.
Alex: Odpočívej. Bude zase dobře.
Na to opatrně kývla. Já se zvedl a šel to říct ostatním. Scar s Kalis vtrhly dovnitř a rychle ji zasypaly otázkami. Pousmál jsem se. Šel jsem se projít do zahrady. Zastavil jsem se u stromu, na kterém stále bujně rostly Belliny růže. Po tváři mi stekla slza. Nemohu se jí ani dotknout. Už nikdy. Sedl jsem si na houpačku a vzpomínal...

Bella
Otevřela jsem oči. Konečně jsem spatřila opět svět. Nade mnou se skláněl Alex.
Alex: Bello? Jak se cítíš?
Bella: J... Já...
Nemohla jsem pořádně mluvit. Můj hlas byl strašně slabý.
Alex: Odpočívej. Bude zase dobře.
Opatrně jsem kývla. Alex se pak zvedl a někam odešel. Pak dovnitř vtrhly holky a začaly se mě vyptávat. Musela jsem jim rukama naznačit, že mám stále slabý hlas. Na to kývly a každá se posadila na jednu stranu postele. Vyprávěly mi tom, jak Alex vyváděl, když jsem křičela. Zatajil se mi dech. Bylo to neuvěřitelné. Pak dovnitř někdo věšel. Naježila jsem se. Byl to Matthew a jeho kámoš David. Nenáviděli mě. A já je. Nikdy ním nezapomenu to, jak mě šikanovali. Jakobych cítila svou sílu a svůj hlas.
Bella: Co tu chcete???
Scar: Bello, to nic. Pomohli nám. Jsou na naší straně.
Bella: To určitě. Nevěřím jim ani nos mezi očima.
Vyskočila jsem z postele a postavila se do bojové pozice. Holky se mě snažily uklidnit, ale můj pohled je doslova zmrazil na místě. Nemohly se hnout. Otočila jsem se k Matthewovi. Výhružně jsem zavrčela.
Matthew: Bello. Mrzí mě to. Všechno. Když jsem uviděl Scar, okamžitě jsem se zamiloval. To já ji pustil k Ziriové, aby tě mohla zachránit. Já tě nesl sem, protože Alex nemohl kvůli tomu prokletí. Prosím. Věř mi.
Bella: Věřit ti?? Zbláznil jsi se? Za to, jak jsi mi ubližoval tě rozsápu na kousky. Donutím tě křičet bolestí. Donutím tě trpět.
A přeměnila jsem se na vlka. Okamžitě jsem se na něj vrhla. On se přeměnil na orla a vyletěl výš. Proto jsem se vrhla na Davida. Ten se přeměnil v medvěda. Byl mnohem větší, ale já silnější. Matthew se snesl, aby pomohl kamarádovi, ale to už jsem se stačila přeměnit na kočku, vyskočit, chytit ho do svých drápů a přitisknout k zemi.
Bella: Poslední slova?
A pak mě chytily něčí ruce a zvedly mě. Ohnala jsem se po těch rukou a pěkně se zasekla. Pak jsem se však podívala vzhůru. Byl to Alex. Cítila jsem, jak se rychle vyčerpávám. Neudržela jsem se ve své podobě a přeměnila jsem se zpět na člověka. Alex mě pustil.
Alex: Bello. To nic. Jsou na naší straně. Taky jsem jim nevěřil, ale to díky nim jsi mě nezabila.
Bella: Ale oni mě šikanovali! Bili! Nezapomenu jim to. Chci je zabít.
Alex: Klid... Ššš...
A objal mě. Rozplakala jsem se. Přitiskla jsem se k němu. Chvíli jsem cítila úzkost, ale jakoby se rozplynula. Objímali jsme se dlouho. A pak mě pustil. Postavila jsem se. Necítila jsem se vyčerpaná.
Bella: Co to sakra???
Alex: Co?
Bella: Objímali jsme se. Dlouho. Ale nic mi není. Necítím se slabá. A necítím ani úzkost.
Alexovi oči se rozšířily a jeho pusa se otevřela.
Alex: Vážně?
Bella: Ano!
A znova mě objal. To už ale nastoupila opět úzkost. Odtrhla jsem se.
Bella: Už zase... To nejde...
Alex se opět zachmuřil.
Bella: Promiň. Je mi to líto. Vážně.
Alex: Nemůžeš za to.
A odešel. Holky jsem rozmrazila a kluky jsem nechala být. Poslala jsem všechny pryč. Odešli a já se zhroutila. Mé slzy byly nezastavitelné. Tuhle úzkost už nechci cítit. Je to tak... Ani to neumím popsat. Já už chci, aby to skončilo.... Chci být zase v pořádku... Prosím... Stello... Pomoc.......

Alex
Proměnil jsem se a začal jsem utíkat. Slzy mi smáčely tvář. Ale mě to bylo jedno. Utíkal jsem a ani jsem nevěděl kam. To ale nebylo důležité. Octl jsem se u jezírka. Tady jsem poprvé poznal Stellu. Tohle bylo to místo. Přeměnil jsem se na člověka a schoulil jsem se na zemi.
Alex: Stello... Proč???? Proč????
A pěstma jsem mlátil do země kolem mě. A pak jsem skončil do jezera. Kouzlem jsem k sobě přivázal kámen. Chtěl jsem zemřít. Čekal jsem, až se začnu topit. A topení začalo. A pak jsem slyšel hlas.
Hlas: Alexi... Potřebuje tě. Potřebuje tvou oporu a pomoc. Zvládnete to.
A někdo přeřezal lano. Ten hlas... Stella. Vyplaval jsem na břeh. Kašlal jsem vodu. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Stella nikde nebyla. Nezdálo se mi to? Ale kdo by potom přeřezal to lano? Byl jsem strašně vyčerpaný. Nezmohl jsem se na nic jiného, než na jednoduchou činnost. Spánek...

Scar
Vidět běsnící Bellu nebylo nic pěkného. Ze slabounké a křehké dívky se rázem stala silná a nelítostná žena. Zmrazila mě i Kalis. Nevím, jak by to všechno dopadlo, kdyby nepřišel Alex. Když ji strhl z Matthewa, začal ji konejšit.
Alex: Bello. To nic. Jsou na naší straně. Taky jsem jim nevěřil, ale to díky nim jsi mě nezabila.
Bella: Ale oni mě šikanovali! Bili! Nezapomenu jim to. Chci je zabít.
Alex: Klid... Ššš...
A pak se stalo něco, na co dlouho nezapomenu. Objali se. Bella ale vůbec nevypadala vyčerpaně. Právě naopak. Když se odtrhli, překvapeně se na sebe podívali.
Bella: Co to sakra???
Alex: Co?
Bella: Objímali jsme se. Dlouho. Ale nic mi není. Necítím se slabá. A necítím ani úzkost.
Alex: Vážně?
Bella: Ano!
Alex tedy Bellu znovu objal. Ale to už se odtrhla.
Bella: Už zase... To nejde...
Zabolelo mě srdce. Už to vypadalo nadějně. Ale zase nic.
Bella: Promiň. Je mi to líto. Vážně.
Alex: Nemůžeš za to.
A odešel. Bella nás rozmrazila a vyhodila. Jakmile jsem zavřela, uslyšela jsem srdceryvný řev. Zase brečela. Ale kde je Alex? Čekala jsem hodinu, dvě, tři. Alex nikde. Dostala jsem strach. Kouzlem jsem prohledala celé sídlo. Nebyl v něm. Ani v blízkém okolí. Rychle jsem se přeměnila a rozletěla jsem se pryč. Měla jsem strach. Velký strach. A pak jsem ho zahlédla. U jezírka. Spal. Vzala jsem ho opatrně do pařátu a letěla s ním zpět. Když jsme byli v sídle, dotáhla jsem ho do jeho pokoje a tam ho uložila do postele. Obličej měl červený. Plakal. Pohladila jsem ho po tváři a sama jsem si šla lehnout. Dnes toho bylo moc. A navíc... Oni dva... Nemůžou být spolu. Je mi jich tak líto. Můj skoro bratr a moje nejlepší kamarádka. A já je vidím se trápit. Proč se tohle děje? Proč oni dva? Padla jsem do své postele a okamžitě jsem usnula...

Takže ahojky. Dnes je tu nová kapitola. Tak co, líbí? Doufám že ano. Už plánují ask, tak se můžete těšit. Vyjde buď dnes nebo zítra.
Tak ahoj z další kapitoly...

VikisekCZ