Morpher (Přeměňovač) [DOKONČENO]

🐺36🐺

Ráno jsem se vzbudila úplně vyšťavená. Opatrně jsem vstala a šla k zrcadlu. Ale ne... Měla jsem čumák!!! Tohle už začíná být mnohem horší. Rychle jsem vyletěla na chodbu. Doslova jsem vrazila do Scařina pokoje. Ji i Matthewa jsem probudila. Místo nenávisti k nim jsem cítila důvěru. Potřebuju je.
Bella: Scar!!! Pomoz mi!!!
Scar: Co chceš?
Vstala. Když mě uviděla, zaječela.
Scar: P... Promiň, jenom... Je to děsivé.
Bella: Neříkej... Potřebuju pomoct.
Scar se zamyslela.
Scar: Bello, nevím, jak ti pomoct. Musíš chvíli počkat. Třeba něco vymyslíme.
Bella: Fajn.
A odešla jsem. Přeměnila jsem se na vlka a utíkala jsem k paláci. Tady jsem opět začala s opravou knihovny.

Večer jsem se v klidu vrátila a ulehla do postele... Něco není v pořádku... Cítím to...

Ráno jsem se probudila za svítání. Bylo brzy. Vstala jsem. Cítila jsem se ještě hůř než včera. Všechno mě bolelo. Šla jsem na snídani. Bylo tu pár poddaných, jinak žádné známé tváře. Proč by tu taky někdo z nich byl?
Po snídani jsem si šla číst. K sobě do skrýše. Četla jsem různé fantasy. Bavilo mě to. Poté jsem si pustila VR a šla jsem hrát nějakou hororovku. Nebojím se jich. Většinou je to v pohodě. Když mě to přestalo bavit, rozhodla jsem se jít do bazénu. Předváděla jsem svoje oblíbené triky, zkoušela jsem něco nového a potápěla jsem se. Ve vodě jsem se cítila uvolněněji. Avšak ani tato činnost mi nevydržela věčně. Vylezla jsem a v pokoji jsem si napustila vanu. Vyvalování mě taky přestalo bavit... Jak jinak. A tak jsem šla do pokoje. Když jsem stála uprostřed pokoje, cítila jsem se mnohem hůř. Zatočila se mi hlava. Jakoby se moje tělo zcvrkávalo. A pak jsem ucítila tvrdý dopad na zem a všude se rozhostila temnota...

Alex
Slyšel jsem, jak Bella různě chodí po pokoji a skrýši. První něco dělala ve skrýši, pak šla pryč, nejspíš do bazénu a pak šla do pokoje. Nemluvila se mnou už snad věčnost. Ztrácí se mi před očima. Nemůžu uvěřit, že se tak změnila. Chtěl jsem jít pryč, když jsem náhle uslyšel ránu. Okamžitě jsem vběhl do Bellina pokoje, odkud se tato rána ozvala. Jakmile jsem vešel, ztrnul jsem hrůzou. Bella ležela na zemi. Rychle jsem k ní přiběhl. Do pokoje vběhl Don se Zacem. Okamžitě jsem je poslal pro Scar a spol. Zanedlouho je přivedli. Scar s Kalis k Belle okamžitě poklekly.
Kalis: Je úplně vyčerpaná, mění se jí tělo.
Alex: T... Tělo???
Scar: Je to tak. Už se blíží ten den, kdy se nám navždy ztratí. Kdy my ji ztratíme.
Alex: Ne!! To nedopustím. Musí existovat způsob, jak...
Zasekl jsem se uprostřed věty. Můj anděl otevřel oči. Vypadala tak slabě. Scar s Kalis ji položily do postele. Celá se klepala a potila.
Bella: Je mi... Zle...
Scar: Pššš... Donesu studený obklad.
A rychle odběhla do svého pokoje. Během pár vteřin se vracela s nádobou s vodou a s ručníčkem. Začala jí vlhkým ručníčkem otírat čelo.
Scar: Bello, bude dobře. Hlavně se uklidni.
Takhle jsme stáli asi čtvrt hodiny, ale horečka ne a ne ustupovat.
Scar: Bello, je ti líp?
Bella: Ne... Je mi hůř a hůř...
Scar: Musím zavolat pomoc... Ale kdo nám může s tímto poradit?
Nastalo ticho. Nevěděl jsem, kdo by mohl. Pak mi to cvaklo. Ladiová!
Alex: Ladiová!
Scar: Dobrý nápad.
Bella se roztřásla ještě víc. Bolestně se svíjela. Začala i vzlykat. Scar se postavila. Z očí se jí začaly valit slzy. A pak se rozeběhla. Matthew ji následoval. Kalis se ujala místa Scar a otírala Belle čelo, i když to bylo složité, když sebou Bella neustále cukala. Po chvíli se Matthew vrátil... Sám...
Matthew: Utekla. Nejspíš šla pro Ladiovou.
Alex: Dobře. Zatím se postaráme o Bellu.
A tak jsme taky udělali...

Scar
Vidět v tomhle stavu Bellu bylo pro mě bolestivé. Musela strašně trpět. A já musela jednat. Okamžitě jsem se rozeběhla k akademii. Matthew mě chvíli sledoval, ale pak se zastavil a nejspíš se vrátil. Já běžela dál. Na konci lesa jsem se zastavila. Myšlenkami jsem zavolala Ladiovou. Moje slzy se stále valily po mé tváři. Když Ladiová přišla, vysvětlila jsem jí situaci. Ona řekla, že pomůže. Já se proměnila ve fénixe. Jí narostly křídla... Nevěděla jsem, že je anděl. Obdivně jsem se na ni podívala. Ale nebyl čas na takovéto věci. S největší rychlostí jsme se rozletěly zpět. Přistály jsem pod Belliným oknem. Ladiová ho kouzlem otevřela a společně jsme vletěly dovnitř. Ladiová přispěchala k Belle. Přiložila jí ruku na čelo. Vůbec se nelekla jejího vzhledu. Věděla to...
Scar: Vy jste něco věděla?
Ladiová: Ano. Teď ale není čas na vysvětlování. Musím jít do knihovny v paláci Belliny rodiny. Tam najdu odpověď.
Alex: Dobrá. Zadním vchodem vyjděte a pak stále rovně. Projděte kolem jezera, ale nezatáčejte. Pořád rovně.
Ladiová: Fajn.
A vyletěla ven...

Ladiová
Okamžitě jsem vyletěla ven. Letěla jsem snad ještě rychleji, než jsem myslela, že dokážu. V paláci jsem vběhla do knihovny.
Ladiová: Knihy všech zemí! Ty, jenž znáte na vše odpověď! Pomozte! Vaše vládkyně a paní je v ohrožení! Dejte mi odpověď!
Přede mnou se zjevil duch knihovníka.
Duch: Ale... Vítejte...
Ladiová: Potřebuju vaši pomoc...
Duch: To jste zde správně. Ukážu vám knihu, kterou hledáte.
Na chvíli zmizel a pak mi do rukou položil pět knih.
Duch: V jedné z nich odpověď leží.
Ladiová: Děkuji. Mnohokrát.
Duch: Není zač.
A zmizel. Já se rychlostí blesku vrátila do sídla i s těmi pěti knihami.
Ladiová: Scar, Kalis, Matthew, Davide! Pomozte mi přečíst tyto knihy. Až najdete odpověď na to, co se s Bellou děje, řekněte mi to.
A tak jsme četli...

Scar
Můj svazek byl nejtlustší. Rychle jsem jím listovala. Nikde nic. Až pak jsem něco zahlédla... Kletba...
Kletba citů - Zakletá osoba nesmí nic cítit k osobě určené. Zaklínač má prokletého plně v moci. Tato kletba lze zničit pouze zakladatelem. Avšak... Mohou se zde vyskytnout problémy. Prokletý se může začít proměňovat do svého nejčastějšího zvířete natrvalo a postupně. Jak toto může vzniknout? Zakladatel je totiž ten, kdo je zakletý v případě, že osobu určenou neměl v dobu prokletí moc rád. Například při hádce. Pokud je tomu tak, proměňuje se zakletý na své zvíře natrvalo, protože skrývá nějaké pocity, emoce...
Proboha...
Scar: Mám to!!!

Hello. Dnes nová kapitola. Snad se líbí. Díky moc za vaši podporu. Přibylo mnoho komentářů, které tuto knihu chválí. Toho si já cením. Děkuji moc. A tato kniha bude dopsána do konce října!!! Už se blížíme ke konci... Blížíme...
Tak ahoj u další.

VikisekCZ