Morpher (Přeměňovač) [DOKONČENO]

🐺33🐺

Každý můj sval se při běhu napínal. Moje srdce zběsile tlučelo... V mých uších pištelo a moje srdce se bránilo jakémkoliv společném okamžiku s Alexem. Bylo mi z něj zle. Tolik lží, co skrýval. Tolik vražd, co skrýval. Doběhla jsem k sídlu. Přeměnila jsem se na člověka. Moje vlasy ale zůstaly bílošedé a moje oči zářily. Běžela jsem k Alexovi. Vtrhla jsem do nebo pokoje. Seděl na židli. Když mě uviděl, zpanikařil. Vzala jsem ho za triko a přitiskla jsem ho na zeď. Držela jsem ho pevně. Má magie ve mně vřela.
Bella: PROČ???!!! TYS MI LHAL!! ON SE NEZABIL SÁM!!!
Alex: Bello, zabil se sám.
BELLA: NE, NEZABIL!!! HOLKY ŘÍKALY NĚCO JINÉHO! A ONY TAM BYLY!!!
Alex: Nelhal bych ti. Už ne!
Bella: Nevěřím ti ani slovo.
Pustila jsem ho, otočila jsem se a šla jsem pryč. Mé city k němu, ať už byly jakékoliv, jsem ztratila a zatlačila co nejhlouběji do svého srdce. Stal se z nich pouhý prach. Zavřela jsem se do svého pokoje. Nikam jinam jsem nemohla jít. Mě slzy mi začaly smáčet obličej. Ale já to ignorovala. Už nikdy mu nepodlehnu, nikdy!!!   
Ráno jsem se probudila na zemi. Bylo to zvláštní. Jak je to možné? Jo vlastně! Usnula jsem v sedě na zemi. Vstala jsem a šla jsem k zrcadlu. Jakmile jsem viděla svůj odraz, překvapeně jsem otevřela pusu. Mé vlasy byly stále bílošedé a oči stále zářily. Vyběhla jsem ven z pokoje. Pokusila jsem se jim změnit barvu, ale nešlo to. Běžela jsem najít Scar. Hledala jsem ji po všech čertech, ale nikde nebyla. A pak se vynořila ze zahrady. Rychle jsem k ní přiběhla a objala jsem ji.
Scar: Bello, co... Co to máš s vlasama? A s očima?
Bella: To je to, proč tě hledám. Tohle... Takhle jsem se vzbudila. Nejde to změnit. Snažila jsem se. Vážně... Ale nejde to.
Scar: Tak fajn, Bello. Uklidni se, jo? To se spraví. Všechno bude dobře.
Bella: Cože? Děláš si srandu? Právě se mi změnily vlasy a oči! Nejspíš na trvalo! To sakra nebude v pohodě!
Scar: Třeba to souvisí s tou věštbou.
Zamyslela jsem se... No jo. To může být pravda.
Bella: To mě nenapadlo. Děkuji.
Scar: Není zač. Možná by o tom mohl vědět Alex...
Bella: Ne! Jeho jméno už nikdy nechci slyšet! Jasné?
Scar: J... Jo...
Bella: Fajn...
A odešla jsem.

Scar
Tohle bylo divný. Co jí zase provedl? Ten debil... Šla jsem ho tedy najít. Nemusela jsem hledat dlouho. Byl u sebe v pokoji, zamknutý. Odemčela jsem si a vešla jsem. Seděl na posteli, byl celý červený, z očí se mu valily slzy, které už vytvořily pěknou kaluž na zemi. Přisedla jsem si k němu a objala jsem ho. On mě objal nazpět.
Scar: Viděla jsem Bellu. Co to je tentokrát?
Alex: Ne... Nechápu to... Holky... Jí řekly, že... Jsem Luka zabil... Já...
Scar: Ale to jsi neudělal, že ne?
Alex: Ne... Teda ne tak docela...
Překvapeně jsem se na něj podívala...

Vyšla jsem z jeho pokoje. Tohle jsem nečekala. Zase jí ublížil. Ale tentokrát je to jiné. Bella se... Změnila. Šla jsem ji hledat. Samozřejmě, že byla v paláci. A uklízela knihovnu. Přišla jsem k ní a ona zrovna držela nějakou knihu. Otočila se na mě a ukázala na text...

Bella
Musela jsem něco udělat. Nějak se zabavit. A tak jsem šla do paláce uklidit a zrenovovat poslední místnost. Knihovnu. Čas plynul, já už měla docela velký kus za sebou, když jsem našla jednu knihu. Nejvyšší přeměňovač, schopnosti. Otevřela jsem ji. Byla tu moc vidět minulost, přítomnost a budoucnost, přeměňovat se na několik zvířat a... Něco, co jsem chtěla zjistit už dlouho. Kdysi dávno... No... Před pěti měsíci jsem ještě byla na akademii. A tam jsem zjistila něco neuvěřitelného. Mohla jsem cítit portál, kterým se k nám Alex dostával a mohla jsem mu vidět do obličeje. Jako jediná... Konečně vím, jak je to možné. Nej. přeměňovač dokáže odhalovat kouzlem skryté předměty, portály a osoby. Např. Pokud se někdo snaží schovat svůj obličej, či jen část něj, nej. přeměňovači to neunikne a doslova prokoukne masku.
Páni. Uslyšela jsem kroky. Byla to určitě Scar. Jak to vím? Ona jediná nosí podpatky. Otočila jsem se k ní a ukázala jsem jí na text v knizem ona si ho přečetla.
Scar: Bello, tys tohle dokázala?
Bella: Ano...
Scar: Páni... Ty mě budeš překvapovat ještě hodně dlouho, což?
Bella: Jo. Asi jo.
A společně jsme se zasmály. Začala mi pomáhat. Uklízely jsme, opravovaly, třídily. Když jsme o kus postoupily, podívaly jsme se na hodiny... Jejda... 19:54. A tak jsme se sbalily a utíkaly jsme zpět k sídlu. Společná cesta byla velmi zábavná. Dováděly jsme, dělaly jsme totální kraviny, honily jsme se a všemožné další totální blbosti, až jsme nakonec doběhly k sídlu. Společně jsem již jako lidé vešli dovnitř. Stále jsme si povídaly. Navečeřely jsme se a pak jsme šly do skrýše. Tam Scar přičarovala VR pro nás obě a mohly jsme hrát různé hry a u toho se bavit. Bylo to opravdu úžasné. Jelikož jsem vyhrála v různých disciplínách, musela jsem ji začít provokovat. Sundaly jsme si VR a já začala.
Bella: Jsem lepší! Vyhrála jsem! Máš se ještě hodně co učit.
Scar: Ale ticho.
Bella: Nene. Nebudu!
A hodila jsem po ní polštář, který jsem kouzlem přenesla ke mně z mojí postele. A začala bitka. Tu tentokrát vyhrála Scar. Společně jsme se hodně nasmály. Nakonec jsme unaveně ulehly do postele a usnuly jsme...

Stála jsem v domě tety. Sama. Co se to děje? Rychle jsem začala procházet celý dům. Nikde nikdo. Až pak mě napadla poslední možnost. Její tajná místnost, která se nacházela ve věžičce. Odsud věštila z hvězd. Vešla jsem potichu. Teta tu opravdu byla. A něco psala.
Teta: Ach, Bello. Budoucnost je jasná a špatná. Špatná je vždycky. Nejvyšší nemají nikdy dobrou budoucnost.
Pak se otočila a pousmála se.
Teta: Věděla jsem, že se tu tvoje budoucí já objeví.
Překvapeně jsem nadzvedla obočí.
Teta: Vidím tě. Nezapomeň, Bello. Přečti vzkaz hvězd a zařiď, ať se dostane do rukou příštímu nejvyššímu. Sbohem...
A vše se rozplynulo....

Probudila jsem se. Scar stále spala. Rychle jsem utíkala do koupelny. Opláchla jsem si obličej. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Měla jsem otevřenou pusu, jak jsem se vydýchávala. A pak jsem zaječela. Můj odraz... Místo normálních lidských zubů jsem měla v puse zuby vlka. Obrovské špičáky, připraveny zabíjet a ostatní vlčí zuby mi nahradily moje... Co se to děje???

Takže čauky moji čtenáři. Dneska nová kapitola. Tož snad se líbí. Co myslíte? Proč má Bella trvale bílošedé vlasy a oči jasně modré? Můžete hádat do komentářů. Ten, kdo to uhodne, tak tomu napíšu do zpráv. Ale nechá si to pro sebe!!!
Tak ahoj u další....

VikisekCZ