Sestra Smrti (Avengers)

•|2nd|•

O dva roky později:

,,Natasho? Neviděla jsi Steva? Chtěl se mnou trénovat, ale teď ho nemůžu nikde najít," povzdechla jsem si a prohrábal si rukou tmavé dlouhé vlasy.
,,A není v pokoji?" navrhla zrzka, ale ani nezvedla pohled od své zbraně, kterou leštila.
,,Možná, díky za tip."

Vydala jsem se tedy do 42. patra, kde většina Avengers měla pokoje. Zastavila jsem se u pokoje s číslem 198 a tiše zaklepala. Poslední dobou bylo naše přátelství dost ovlivněno okolními sitaucemi a mně se to vůbec nelíbilo. Vlastně mě to přímo nehorázně sralo! Měla jsem se Stevem dobrý vztah už od začátku a bylo zvláští najednou se tolik vzájemně oddalovat, jen kvůli okolní společnosti.

Jeden z mnoha důvodů proč tomu všemu tak je, jsou novináři, kteří začali svou sezónu velkým úlovkem, který byl zabalen v zástěrce KAPITÁN AMERIKA A DOMINO BYLI SPATŘENI JAK SE DRŽÍ ZA RUCE A UŽÍVAJÍ SI ROMANTICKOU PROCHÁZKU PARKEM! nebo článek, který vyšel o pár dní později a jehož popisek zněl: JE MLADÝ PÁR OVLIVNĚN SVOU PRACÍ U AVENGERS? A JAK TUTO KRÁSNOU NOVINU VNÍMAJÍ OSTATNÍ SUPERHRDINOVÉ? TO ZATÍM NEVÍME, ALE BRZY ZJISTÍME! a týden na to se po všech sociálních sítí začaly objevovat příběhy, které vyprávěli o mém milostném a intimním vztahu s Kapitánem Amerikou. Nedávno vyšel jeden výtisk časopisu VOGUE a i tam se objevil obrázek mě a Steva, jak společně tančíme ploužák na jednom Tonyho večírku. A k tomu báječný popisek MLADÝ A KRÁSNÝ PÁR, KTERÝ JE UKÁZKOVÝM PŘÍKLADEM, ŽE PROTIKLADY SE PŘITAHUJÍ.

A k tomu všemu několik akcí Hydry a ON. Winter Soldier, který byl v podmínce SHIELDu, ale momentálně se nacházel ve Wakandě, kde by ještě pár měsíců měl pobývat a pak se přestěhovat sem do Tower. Další člověk navíc rovná se dalším nepřátelům a to se rovná víc misí, práce a procentní pravděpodobnost smrti. Jak jinak, že ano?

,,Steve?" přitiskla jsem ucho ke dveřím, když se dlouho nic nedělo a zkusila jsem ho oslovit. Věděla jsem, že tam je, ale netušila jsem, jak ho dostat z pokoje. Bála jsem se o něj, když dlouho odmítal vylézt z pokoje a ještě víc jsem se bála, když zapomněl nebo zmeškal schůzku, protože on NIKDY nepřichází pozdě na schůzky s ženami. Tedy, skoro nikdy.

,,Stevene Rogersi, okamžitě otevři!" zabušila jsem na dveře trochu silněji, ale jediné čeho jsem docílila, bylo nespokojené mumlání ze Stevovi strany a moje naražené zápěstí.
,,Dobře, jak chceš," procedila jsem skrz zuby.

,,Monkey, otevři mi prosím. Jinak řeknu Natashe o tom, jak jsi jí koukal na zadek," zamumlala jsem natisknutá na dveře, ale byla jsem si stoprocentně jistá, že mě slyšel, protože se ozvalo odemykání zámku a tichý vzdech.

,,Že tě to pořád baví," objevila se přede mnou blonďatá hlava mého nejlepšího přítele.

,,Co se stalo?" ignorovala jsem jeho poznámku a vklouzla kolem něj do pokoje. Zaujala jsem místo na posteli a s tázavým výrazem se na něj podívala.

,,Potřeboval bych od tebe jistou věc..." začal nejistě a sedl si vedle mě.
,,Jestli jsi nadrženej tak jdi z-"
,,Ne!" vykřikl a okamžitě zrudnul.
,,Tak jsem to nemyslel, Kaitlyn...Potřebuju abys mi prokázala takovou službu," zamumlal a roztřeseně se nadechl.
,,Proč ve všem, co řekneš vidím dvojsmysly?" uchechtla jsem se. Trochu si povzdychl nad mým dětinským chováním a svou levou ruku přesunul na moje stehno. Dělal to vždycky, když byl nejistý a potřeboval pomoc.
,,Jde o Buckyho. Potřeboval bych, aby mu někdo urovnal myšlenky a vzpomínky. Má v tom strašný guláš a-"
,,Já vím," špitla jsem a položila mu svou ruku na rameno.
,,Promiň Monkey, ale tohle nejde. Takhle to nefunguje. Je mi líto, ale tohle po mně nemůžeš chtít,"pronesla jsem a zvedla se z postele.
,,A moc dobře víš proč," dodala jsem potichu.
,,Ty moc dobře víš, že za to nemohl!" vyčetl mi blonďák sebejistě.
,,Jak to můžeš vědět tak jistě?" odsekla jsem a plná nepříjemných pocitů opustila jeho pokoj, přičemž jsem nezapomnělo silně praštit dveřmi.

Objala jsem se rukama kolem pasu a sklopila hlavu k zemi. Moje kroky směřovaly do soukromé tělocvičny, kterou mi Tony přidělil několik měsíců zpátky pod podmínkou, že mu na jeho padesátých narozeninách zazpívám. Bohužel pro něj, mi to tehdy nabízel v době, kdy nebyl úplně při vědomí a tak mu moc nedošlo, že padesátiny měl už pár let zpátky a tak jsem mu na to s úsměvem kývla i s vědomím, že je to pěkná podrazárna, ale tak co, Tonymu ta jedna místnost stejně nechybí.

Musela jsem se nad tím pousmát. Je pravda, že on mi dokáže na tváři vykouzlit úsměv úplně vždycky. Až nápadně mi připomíná zesnulého otce (ať odpočívá v pokoji) a to mě svým způsobem uklidňuje i děsí. Za ty dva roky mi všichni neuvěřitelně přirostli k srdci, ikdyž Wanda je spíš tichá a seběvědomá a já hlučná a sebekritická, celkem jsme si k sobě našly cestu a poslední dobou spolu chodíme i nakupovat motorky z uhlíkových vláken, ale všeobecně jsem mnohem radši v pánské společnosti protože Wanda ani Natasha nejsou úplně nejlepší dámská individua v tomhle vesmíru. Nejsou to ty typy kamarádek se kterými posedíte a pobrečíte a sežerete tunu zrmzliny, ale spíš ty se kterými naplánujete hromadnou vraždu vašich ex.

I s Thorem se kouká líp na 50 odstínů šedi, než s Black Widow, která má pořád blbý kecy na hlavní postavy a nemístné poznámky s tím, že tyhle 'věcičky' jsou pěkně ubohý a trapný, a proč na to vlastně vůbec koukáme. To Thor je úplně ideální osoba se kterou se chcete dívat na romantický slaďárny a brečet. Prostě Hříšný tanec nebo takový Hunger games, u toho s Thorem brečíme od začátku do konce. A to jsme ještě nedokoukali první sérii Hry o trůny.

Došla jsem k tělocvičně a u dveří oskenovala svou ID kartu, která mi pomohla dostat se dovnitř. Byla jsem již převlečená na trénink se Stevem, takže mě nijak neznepokojovalo vědomí, že budu muset zase prát propocené oblečení, protože takhle to dopadá i na tréninku s Kapitánem Amerikou-vaše oblečení je mokřejší než kdyby vás hodili do bazénu- a to je pěkně nechutný.

Zamířila jsem si to ke svému oblíbenému boxovacímu pytli, kterému říkám James a, aniž bych se obtěžovala s protahováním, jsem do něj začala bušit. Vzhledem k tomu, že to byl nejtěžší pytel, který jsem na základně Avengers našla, jsem ho tady měla celé dva roky a nemusela ho měnit, narozdíl od Steva, který měnil boxovací pytel tak třikrát denně, když se do toho opřel.