Sestra Smrti (Avengers)

•|23th|•

,,Omlouvám se, že jsem vám zkazila Vánoce."
———
Před deseti lety, zapadlá ulička v New Yorku:

,,To je dobrý...mám tě ráda," zašeptala a její hnědé oči plné jiskřiček pohasly. Povolila jsem stisk její ruky, ale stále pohledem měřila její nevinný obličej. Pihatý obličej, hnědé oči, roztržené obočí, ústa plná krve, které se už nikdy nezkroutí do milého úsměvu.

Syrény dorazily do naší ulice a modrá světla oslnivě zaplavila tmavý blok New Yorku. Z nebe se začaly snášet nové krystalky zmrzlé vody. Znak Vánoc. Z nedaleké pekárny ke mně vítr zavál vůni cukroví.

,,Kaitlyn?" ozvalo se za mnou tiše.
Vzhlédla jsem a když jsem spatřila zmatený pohled agenta Bartona a Nicka, kteří se dožadovali vysvětlení, jen jsem nesouhlasně zakroutila hlavou a zavřela oči, přičemž se mi po zmrzlých tvářích opět rozlilý teplé slzičky smutku.

Papír, který jsem drtila v ruce stejně tak jako její ledovou dlaň, jsem zandala do vnitřní kapsy džínové bundy a opatrně jsem se zvedla. Naposledy jsem ji přeměřila pohledem a pokusila se nezhroutit se tím silným emočním náporem zátiší, které jsem měla před očima.

Z popelnice jsem s malou komplikací vytáhla kufřík, který jsem měla za úkol získat a ochránit a vrazila ho do rukou Bartona. Těžce se mi dýchalo, vzlyky byly ve větším množstvím než přísun kyslíku.

Stanula jsem před Nickem, který svým okem propaloval tělo mé sestry a odhodlaně jsem se na něj podívala.
,,Zabiju ho. Přísahám na svou sestru a otce, že ho zabiju," řekla jsem tiše. V Nickových tmavých očích se mihl strach a pochopení.

Přitáhl si mě do objetí. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a nasála uklidňující vůni jeho koženého kabátu. Sníh mi padal do vlasů a já pořád před očima viděla jen ten samopal a zahalený obličej útočníka.

Tohle nebyl konec, byl to začátek.
———
Součastnost:

Milovat. Jaké to prazvláštní slovo. Co to vůbec znamená? Milovat. Miluj a budeš milován. Blbost. Ale ten chvilkový a pomíjivý pocit bezpečí a hrějivého dotyku na hrudi společně s mravenčením v konečcích prstů za to stojí. Tak proč nemilovat? Ne, zeptám se jinak. Proč chtít být milován a milovat, i když je to vše jen pomíjivé? Vše je pomíjivé. I já. I oni. I naše síla.

Zeptám se tedy jinak. Co není pomíjivé? Přátelství? Milování? Nenávidění? Už jsem byla ledasčím.
Dcera Smrti, Sestra Smrti, Kaitlyn, Josephine, Domino. Teď jsem Obchodník se životem. Tak proč mě nehledáš? Proč nechceš vědět víc? To už ti na mně nezáleží? Notak. Klíčová slova jsou Obchodník se životem. Tak hledej. Není to přeci tak složité, ne? Jen to chce trochu odvahy, síly a času. Tak hledej. A možná mě opět najdeš a opět se shledáme. Oba budeme silnější. A moudřejší. Tak se mě alespoň pokus nalézt.

Jak jsem řekla. Teď jsem Obchodník se životem. Kdo jsi ty?