Síla moci

Kapitola 15

Fleargine

Netrpělivě jsem čekala na krále u schodiště, kde jsme se měli podle Nay sejít. Byla jsem z dneška nervózní a neustále si mnula ruce nebo si hrála s jedním z prstenů, co mi Joel vybrala jako doplněk k stříbrně šedivé látce šatů. Věděla jsem, že lady Sarafine mé šaty opět neschvaluje. Tentokrát je ohodnotila jako příliš těsné a draze vypadající. Jenže jejich látka byla tak příjemná a jemná, že jsem se v nich cítila pohodlně. Netuším co bych dělala kdybych si dnes musela stěžovat i na šaty. Už tak toho bylo na mě moc.

Otočila jsem se a zadívala se na Elein, která něco řešila s Denej. Včera večer mě do pokoje odvedla Denej, ale ráno, když jsem se probrala seděla u okna Elein a škrabala svého vlka za ušima. Když ho ráno hladila vypadala tak zamyšleně a vlastně za dnešek toho moc nenamluvila.

Odvrátila jsem pohled k Arabele s Dianou, které poslouchali kázání od lady Sarafine o tom, jak se mají chovat a že se mají přestat rozplývat nad novými šaty, které získaly. Už od příjezdu sem se zdáli být vším nadšené a vůbec mi nepřipadaly nervózní jako já. Uvnitř mě se probouzela závist se vztekem. Měly tu být se mnou, bavit mě, povídat si se mnou, uklidňovat mě, ale přitom jsme spolu od příjezdu vůbec nebyly. Místo toho si povídaly spolu.

„Věnujte mi prosím chvilku pozornost. Ráda bych vám řekla, jak to dnes bude probíhat, jelikož k tomu nebyl dřív čas," ujala se Denej slova a tleskla, aby si získala pozornost i mých dvorních dam.

„Takže jakmile se tu král objeví, nejspíš opět složí princezně kompliment nebo bude jednat jinak, netuším. Avšak pak vezme princeznu za ruku a společně půjdou do hlavního sálu, kterému se též říká přijímací sál. V průvodu, který utvoříme, půjde první Naya, která přijde s králem, pak král s princeznou, následují první dva Strážci, což jsme nyní já s Elein a až pak dvorní dámy. Pořadí je již pouze na vás. Až budeme v sále projdeme až k trůnům. My se postavíme na svá místa, dvorní dámy se vmíchají do davu a mají právo na to stát nejblíže trůnům. No a princezna s králem budou na trůnech. Tak to tady u nás chodí a chtěla bych se omluvit, výsosti, že vás o tom informuji až teď." Tak konečně jsem aspoň trochu věděla co mě čeká. Denej měla kajícný výraz ve tváři. Usmála jsem se na ni nebo se o to aspoň vynasnažila.

„Děkuji za vysvětlení, Denej," poděkovala jsem jí a upravila si sukni šatů. Za mnou se ozvaly kroky. Otočila jsem se a jako první si všimla drobné dívky s medově blond vlasy. Na sobě měla stejný oděv jako Denej s Elein, takže jsem hádala, že šlo o jejich uniformu, v které měli svůj řád reprezentovat.

Král se objevil hned za ní. Dnes se zdál být taky trochu mimo. V ruce držel korunu a prohlížel si ji, zatímco šel směrem dolů. Lady Sarafine si odkašlala. Otočila jsem se na ni a všimla si, že dělá pukrle. No ovšem, jak jsem mohla zapomenout. Hned jsem se k ní přidala.

„Dobré ráno, Veličenstvo," pozdravila jsem krále a usmála se. Včera v noci se mi s ním hrozně dobře povídalo. Ptal se mě on nebo já jeho nebo jsme si povídali víceméně o ničem. Prostě jsme si povídali a jedli, dokud jsme neměli dost a nerozešli se do svých postelí.

Král se nejdřív podíval někam za mě a až potom stočil svůj pohled ke mně. Taky se usmál, ale poznala jsem, že to byl nucený úsměv. Nasadil si korunu na hlavu a až potom ke mně natáhl ruku. Narovnala jsem se a přijala ji.

„Opila jsi krále?" zeptala se zničeho nic Elein nevrle. Blondýnka pokrčila rameny.

„Nějak nebyl proti a začal s pitím sám. Já mu jen pomohla vypít to co měl v pokoji. Měla bys mi děkovat, jinak by byl úplně na mol." Zadívala jsem se na krále a všimla si zarudlých očí. Když jsem se trochu soustředila mohla jsem cítit i zápach alkoholu. Copak se mu včera večeře se mnou nelíbila tak jako mě a musel se potom opít?