GRAY SHADOWS

Chapter 10.

Než jsem přešla od dveří mého domu dvě ulice, opět mi zabrněl mobil. Čekala jsem, že mi napíše třeba mamka, kam jsem tak spěchala, nebo třeba babička, ať jí pomůžu s nákupem. Ale ne, byl to jen Justin, kterého nešlo napomenout jednou protože stejně věděl, že přijdu i kdyby mi poslal milión SMSek za sebou.

Už jdeš? Nudíme se a film na nás čeká. - Justin

Haló? Nesrazilo tě něco? - Justin

? - Justin

????? - Justin 

????????? - Justin

????????????? - Justin

Nech toho, už jdu -_- - Mar

Hurá :) - Justin

A co jste nachystali za film? Jestli je to horor, nedojdu ;) - Mar

Uvidíš - Justin

Už jsem před vaším domem, přijdeš mi otevřít? - Mar

Už běžím. - Justin

Stála jsem opřená o zídku asi jen pár vteřin, přičemž jsem slyšela uvnitř jak něco spadlo a Justin sprostě zaklel. Pak už jsem jen spatřila rozmazaný odraz ve dveřích, který mu patřil.

,,Čekáme tady na tebe už snad hodinu, příště rychlejš, dík." opřel se o futra a hodil na mě varovný úšklebek a následovně se poškrábal na zátylku.

,,Ok." protočila jsem očima a odstrčila opřeného Justina, abych se mohla dostat dovnitř a vyzout si boty.

,,Čáu ne?" řekla blondýna menšího vzrůstu, která seděla na opěradle pohovky v obývacím pokoji, který byl spojený s halou a protočila znechuceně očima.

,,Ahoj." usmála jsem se až nad míru přátelsky i přes to, jak znechucená byla, když ona pozdravila mě

,,To je Anna." položil mi ruku na rameno a přesměroval pohled směrem k ní. ,,To je Marisol." usmál se na ni a sundal mi ruku z ramena, přičemž nasměroval hlavu ke schodům.

,,Co to je?" zmateně jsem pootočila hlavu k Justinovi, když pustil na DVD přehrávači play.

,,Bad Teacher." nakrčil čelo a opět se věnoval Anně, která vypadala dost pobaveně.

Připadala jsem si jako šedá myška v barevném světě. Skoro vůbec se na mě Justin ani v jednu chvíli nepodíval, smáli se jak vyšinutí a mě z toho samozřejmě vynechali.

,,Dojdu pro další balíček brambůrek." uculila se Anna a vstala prudce z Justinové postele, na které jsme celou dobu seděli.

,,Proč se nebavíš?" řekl Justin spíše řečnicky a lehl si, přičemž se postel mírně prohnula a já nadskočila.

,,A mám jak? Nevšímáte si mě, skoro vůbec, jak bych se asi mohla bavit? Celou dobu se těším, až to skončí a já budu moct jít domů." zaskuhrala jsem a založila si ruce naštvaně na hrudi.

,,Klid Marisol." ozval se za mnou a otočil se na levý bok. ,,Buď v pohodě." sedl si zpátky vedle mě a olízl si rty.

,,Díky za radu." odsekla jsem a podívala se mu do očí.

Nahnul hlavu a pomalu se ke mně obličejem přibližoval a já ho v tom následovala. Když už mi na krk dopadal jeho horký dech a jeho ruka hladila mou tvář, přiběhla Anna se zmiňovaným sáčkem brambůrek v ruce.

,,Nechcete se rovnou ojet? Jdeme se zas dívat." protočila očima a zabodla na mě vražedný pohled, hodila sáček brambůrek na zem a spokojeně si sedla opět k Justinovi.