GRAY SHADOWS

Chapter 16.

,,Kdo si nepřinesl stan, nebo ho zapomněl, nemá či něco podobného, teď jsem byla za vedoucí a domluvila jsem zbylých pět chatek, takže jestli má někdo zájem, postele jsou po dvou, až na jednu manželskou." zakřičela Stewartová k nepozornosti dětí, co právě vybalovali stany a dala si ruce v bok, pro zvýšení jejího už dost narostlého ega. ,,A sprchy jsou jen tři, takže se všichni prostřídáte."

Najednou jsem se v lese rukou ztratila, měla jsem totiž také zájem o chatku, ale Justin očividně ne, jelikož nedobytně pokračoval ve stavění jeho tmavě modrého stanu, který mu mimochodem postavit nešel vůbec, i když jsem mu pomáhala já - a to jsem bývalá skautka. Jeho stan je jednoduše nepostavitelný.

,,Barrowá, Davidson, Hallová, Pondová a Mellarková, pojďte si pro klíče." usmála se jak jinak než šibalsky a vytáhla ze své hnědé kostkované vesty pět klíčů na přívěscích, kterými pohrkávala v ruce. Na nic nečekajíc jsem se otočila na Stewartovou a vystartovala si pro své ulovené klíče, které jsem tak moc potřebovala, abych nemusela ležet nalepená vedle otravného Justina.

,,Justine!" zamávala jsem na něj od naší chatky, když už jsem se chystala nedočkavě odemknout. Nevypadalo to, že by mi věnoval aspoň kousek pozornosti, jelikož už se tam zdlouhavou půlhodinu mordoval s nepostavitelným stanem, do kterého by se sotva vešlo dítě ve věku deseti let, natož dva prváci.

Hned na to co jsem odemkla, doběhl k mému levému boku a zakřičel mi radostí do ucha, jelikož spatřil tu velkou manželskou postel, která pro mě byla jako předběžný pohřeb. Nezmohla jsem se na nic jiného, než na dupnutí nohou a nezastavitelného smíchu, ke kterému se po chvilce připojil i Justin.

,,Já stejně věděl, že my dva budeme mít tu manželskou." ušklíbl se a rozběhl se k posteli, aby na ni následně skočil. Nadzdvihla jsem překvapeně jedno obočí, protože Justin nevypadá na člověka, co radostí skáče do postelí a přešlápla z jedné nohy na druhou. 

,,Jdu zpátky složit stan a uklidit madračky, stejně spíme tady." zaculila jsem se a chtěla se působivě otočit, když v tom jsem za sebou zaslechla miliony znavujících poznámek, z nichž byla jen jedna důležitá - stan už byl složený. Stejně jsem se po chvilce zírání na tu obrovskou manželskou postel prudce otočila.

,,Sakra Marisol!" zakňučela Chan, když jí z rukou vypadl Justinův složený stan a pár dek i s jeho batohem, které nám chtěla přinést, jelikož byla hodná duše. ,,Příště se otáčej pomaleji." rozesmála se a podala mi obsah z jejích malých rukou, zatímco jsem si tiše povzdychla, jelikož jsem chtěla na chvíli od Justina pryč, když s ním budu celou noc sama.

,,Děkuju, jsi hodná." věnovala jsem jí asi dvousekundový drobný úsměv a přešla mezi futry chaty, abych mohla zamířit k posteli a podat Justinovi věci, které si tam úmyslně zapomněl, aby mě za to následovně mohl peskovat.

~ Delší už mi to napsat nešlo, ani bych to psát dýl nemohla, jelikož se bojím, že nám zase vypnou elektriku a já už to dneska nezveřejním :D včera nám ji asi o jedenácti večer vypli a nejela do dnešních cca devíti ráno, takže půlka děcek z naší třídy nebyla ve škole, včetně mě :D