18. prosince ❄

217 23 4
                                    

Dnes neměla vůbec na nic náladu. Probudila se téměř v poledne, protože včera kvůli myšlenkám na to, co se stalo mezi ní a Lukou, nemohla dlouho usnout. Dokázala zabrat až někdy kolem půlnoci, ale občas se probudila a chvíli jen tak koukala do stropu.
Pod očima měla kruhy a celá tahle situace jí připomněla den, kdy brečela kvůli Adrienovi. Tentokrát ale nečelila bolestivému odmítnutí, jen se s Lukou pohádali. Ničilo ji to ale skoro stejně, za tak krátkou dobu si k němu dokázala najít cestu a zvykla si na něj, dokonce se opět zamilovala. Nikdy by ji ani nenapadlo, že by se mohli nějak nepohodnout.
Doufala taky, že se jí chlapec třeba během večera ještě ozve, ale nestalo se tak. Chápala, že je u nich teta a nejspíše nemají moc času, ale stejně by si mohl nějaký najít. Popotáhla, už nechtěla brečet, a tak si utřela slzy.
Tikki spala vedle ní v klubíčku a klidně oddechovala. Když si tmavovláska vzpomněla na den, kdy ji s Lukou našli, musela se usmát. Věřila, že se to mezi nimi nějak vyřeší, protože neměla v úmyslu ho ztratit.

Chtěla s ním mluvit, ale nezvedal jí telefon a ani nenapsal zprávu. Začínala si dělat starsoti a nejen to, bála se, že je opravdu naštvaný.
Alya dnes taky neměla čas, aby si s ní mohla promluvit, takže se vydala do čajovny, aby se trochu uklidnila. Doufala, že tam Luku třeba najde, nebo že si bude moct promluvit s Ellen. Ta by jí mohla dát taky nějakou radu.
Šla po zasněžených ulicích Paříže a v duchu se divila, že se bílá pokrývka pořád drží. Že by tentokrát nebyly Vánoce na blátě? Tahle myšlenka jí vykouzlila úsměv na tváři, ale jak tak šla, postupně se z ní vytratil.
Pořád nebyl hotový dárek pro Luku, ale poslední dobou neměla na pletení a šití náladu. Původně chtěla ten svetr uplést hned včera, jak přišla z těch trhů, ale to nevěděla, že se spolu pohádají.
Otevřela dveře útulného podniku a do nosu ji opět uhodilo několik příjemných vůní spojených s Vánocemi. Vstoupila dovnitř a rozhlédla se kolem sebe, pohledem se snažila najít tmavovlasého chlapce, který pro ni tolik znamenal. Bohužel bezvýsledně. Neseděl ani na jejich místě, prostě nikde. Zamrzelo ji to, vážně začínala věřit, že by tady být mohl.
,,Ahoj, Ellen, neměla bys na mě teď chvilku?" Zeptala se zrzky, která momentálně postávala u pokladny. Odložila mobil na pult a její zelený pohled se setkal s pomněnkovým.
,,Ahoj, no momentálně ne, ale končím za půl hodinky, tak jestli bys počkala," podívala se na ni a Mari přikývla.
,,Tak jo, byla bych moc ráda. Jo a dám si ovocný čaj, prosím." Už chtěla odejít, ale Ellen si všimla toho, že není moc v pořádku.
,,Marinette, co se děje? Nezníš moc šťastně."
,,Všechno ti řeknu, ale až potom, dobře?" Věnovala kamarádce smutný úsměv a té jí bylo najednou líto. Nakonec ale přikývla a šla udělat ten čaj. V hlavě se jí mezitím honilo, co by mohlo tmavovlásku trápit. 

,,Tak jsem tady. Povídej," pobídla ji, když se naproti ní posadila. Na sobě měla červený svetr a černý kabát, který přehodila přes židli.
Marinette se nadechla a svěřila se zrzce se vším, co se včera odehrálo.
,,Páni, to je teda překvápko. Ale proč jsi Lukovi nejdřív neřekla, co je to za výhru?" Zeptala se s nehraným zájmem. Na jednu stranu by si Ellen přála, aby se to mezi těma dvěma vyřešilo, ale na tu druhou měla zase šanci ona. A nehodlala ji promarnit.
,,Nechtěla jsem, aby byl zklamaný, že s ním nebudu moct být, když už jsme se domluvili. Strašně jsem to pokazila, Ellen, strašně," povzdechla si Mari a sklonila hlavu.
,,Ale ještě přece není jisté, že na ty hory odjedeš dýl, ne?"
,,Není no, mamka tam bude volat až zítra, protože o víkendu to nikdo nemusí zvednout. Víš, kdyby to nevyšlo, tak bychom se s Lukou pohádali vslatně kvůli ničemu."
,,Možná, ale taky byste se mohli začít zase bavit..." usmála se Ellen a Mari zvedla hlavu.
,,Asi jo, těžko říct. Achjo, proč jsem tak pitomá!"
,,Zadrž mě, jestli se pletu, ale neříkala jsi, že mezi tebou a Lukou nic není?" Začala najednou dívka, což tmavovlásku upoutalo. Vážně byla tak průhledná?
,,J-já...tak jo, na začátku mezi námi nic nebylo, jenže nedávno jsem byla nemocná. Luka ke mně přišel, staral se o mě a zahrál mi taky na kytaru. No a já se do něj během toho zamilovala. Nemohla jsem to ovlivnit, nešlo to."
Zrzka překvapeně zamrkala, když se její teorie potvrdila. Myslela si, že když ho ona nemiluje, bude pro ni lehké chlapce získat, tentokrát o tom však začínala pochybovat. Nechtěla své kamarádce ublížit, ale někoho takového jako Luku nepotkáváte každý den.
,,No tak to je vážný," vydechla po chvíli.
,,Hmmm...co mám dělat, Ellen? Musíš mi poradit. Nemůžu mu říct, co k němu cítím, protože nevím, na čem jsem. Co když mě on nemiluje? Další odmítnutí bych už nezvládla."
,,Tak mu to zkus nějak naznačit, třeba to pochopí."
,,On je sice chytrý, ale mám zkušenosti s tím, že kluci si takových signálů často nevšimnou."
,,Nebo se stav u něj doma a ještě jednou mu všechno vysvětli. Teda, jestli víš, kde bydlí," pokrčila zrzka rameny.
,,No to vím, ale spíš asi počkám na zítra, až budu vědět, jestli se ten odjezd fakt posune. Nechci si to u něj ještě víc pokazit."
,,Chápu," usmála se Ellen a Marinette se napila ze šálku svého čaje.
Dívky nakonec opustily toto téma a začaly se bavit o Vánocích. Přece jenom, probírat svátky bylo příjemnější, než neustále řešit jednu a tu samou věc, na kterou nemáte odpověď.

Tmavovláska se vydala domů asi po hodině, cestou se snažila nemyslet na Luku. Ovšem myšlenky jí k němu sejně zatoulaly.
Jelikož neměla chuť na jídlo, vydala se rovnou do svého pokoje. Postarala se o Tikki, kterou si potom vzala k sobě na klín. Vyndala mobil z kapsy, aby zkontrolovala nepřijaté hovory, bohužel jí nikdo nezavolal.
Nakonec si jen vzala sluchátka a zapla písničky. Jelikož byla psychicky vyčerpaná, tak se jí za nějakou dobu podařilo dostat do říše snů, aniž by si to uvědomila.

Ahoj, tak další kapitolka je na světě. Jako vždy doufám, že jste spokojení a budu moc ráda za jakýkoliv váš názor na celou tuhle situaci 😆❤

Jinak mám konečně za sebou všechny dnešní testy a už se nemusím na nic učit, což je supeeer😂 ani nevíte, jak jsem ráda xd a taky už mám všechny dárky, dva dokonce zabalený...to chce potlesk😂
No, radši budu končit, stejně plácám zase kraviny 😂 hezký večer ❤💕

Less216 💙

Vánoční trable Kde žijí příběhy. Začni objevovat