~XXIV~

214 19 15
                                    

1972
I was told a million times
Of all the troubles in my way
Mind you grow a little wiser
Little better every day
But if I crossed a million rivers
And I rode a million miles
Then I'd still be where I started
Bread and butter for a smile
Well I sold a million mirrors
In a shopping alley way
But I never saw my face
In any window any day
Now they say your folks are telling you
Be a super star
But I tell you just be satisfied
Stay right where you are
Keep yourself alive, yeah
Keep yourself alive
Ooh, it'll take you all your time and money
Honey you'll survive

Seděla jsem u baru a popíjela pivo. Hádejte, kdo mě to naučil...Líbilo se mi, jak se lidi naučili otevřít jejich hudbě srdce. Užívali si jejich koncert s obrovskou radostí. Když jsem se na chvíli podívala na Roge, Zasněně jsem obdivovala, jakou energii do hraní vkládá. Přišlo mi to úžasné.

,,Máš ho pořád tak ráda?" Probudila mě Mary, která seděla u baru vedle mě. Zřejmě si povšimnula pohledu, kterým jsem se na něho dívala.

,, já ani nevím. Nejdřív jsem si myslela, že je to oboustrané, jenže není. Roger má spoustu holek a myslím si, že je šťastný a nic mu nechybí..." povzdechla jsem si. Byla to pravda a já to moc dobře věděla. Když se po koncertě na něho fanynky sesypali, byl v sedmém nebi a podle mě tak v polovinou odešel domů.

,, dej mu čas, Mio. Jednou třeba dospěje." Bylo úžasné, jak Mary viděla na všem jen ty dobré věci. A jak se člověka za každou cenu snažila dostat do lepší nálady.

,, Času měl už dost a co se týče dospívání...to je u Roge úplně cizí slovo."

,,Ahoj, jste tu sami?" Přerušil naší konverzaci neznámý mladík, který za námi přišel. Měl tmavé delší vlasy a šedomodré oči. Ale tak krásné oči, jako Roger neměl. Jeho očím se nic nevyrovná.

,,Vlastně..." Zabloudila jsem očima ke kapele na pódiu.
,,Ano, jsme tu sami..." Dořekla Mary a usmála se.

,, Jak se to stalo? Takové dvě krásné slečny..." Prohlédl si nás usměvavě.

Chvíli jsem už s Rogerem nenavázala oční kontakt, jelikož jsem se věnovala mladíkovi, který byl tak zdvořilý. To ho asi mírně vykolejilo. Až hudba utichla, došlo mi, že písnička Keep yourself alive už skončila.

,,Jste úžasný, zlatíčka!!" Chválil posluchače v baru Freddie, v jehož očích skákaly jiskřičky štěstí.

,,Jo, Freddie má pravdu, jste úžasný," Ihned jsem zpozorněla, když jsem zaznamenala, jak Rogerův hlas přerušil Freddieho.

,,,ale prosil bych pána v zeleném tričku a hnědých otřesných kalhotách, aby okamžitě vypadnul od té krásné zrzavé slečny!!" Řekl klidným, ale výhružným hlasem.

,, A neuposlechnout bych nedoporučoval..." Přidal se Deaky. Celý bar mlčky zíral na nás a milý mladík se otočil a šel jinam. Bylo to trošku trapné, ale mé srdce se rozplývalo. Tohle už Roger chvíli dělal. Staral se o mě, jako vlastní mladší sestru. Jenže zároveň mě to mrzelo. Proč to dělá, když už by na mě ani nešáhnul?

,, Není to oboustranný, jo?" Šťouchla do mě Mary s lišáckým a kousavým úsměvem na tváři. Musela jsem se zasmát, ačkoli uvnitř mi do smíchu vůbec nebylo.

~~~
Tak je to konečně tady❤

Chci vám ještě říct, že jsem k Vánocům dostala tuhle úžasnou věc....

Moje fanfikce je samozřejmě z většina založená na pravdě, co se skupiny týče, ale teď budu aspoň ještě víc podrobností ❤❤

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Moje fanfikce je samozřejmě z většina založená na pravdě, co se skupiny týče, ale teď budu aspoň ještě víc podrobností ❤❤

Doufám, že se vám kapitolka líbila, i když o ničem moc nebyla a přeju vám krásný prožitý zbytek prázdnin a šťastný Nový rok ❤❤

his name on the paper | QueenKde žijí příběhy. Začni objevovat