Chvíli jsem tam jen tak stála a rozdýchala to, co se stalo. Roger mě uhodil. Roger. Můj Roger, co se na mě ani škaredě nepodíval, co si pamatuju. Bála jsem se o něj. Nevěděla jsem, co si vzal a nevěděla jsem, co by to v něm mohlo probudit. Co když ublíží někomu dalšímu?
Znovu jsem uslyšela ten zvuk dveří. Někdo mířil za mnou na chodbu a já se pro jistotu lehce otočila na druhou stranu, abych tak zakryla mou hořící tvář, která už musela dávno nabrat rudého odstínu v místě, kde se setkala s Rogerovou dlaní.
,,Jsi v pořádku, zlatíčko?" Freddie. Určitě to byl Freddie.
,,J-jo, jen malá hádka..." Nechtěla jsem mu lhát. Jenže jsem neměla na vybranou. Nemohla jsem mu říct pravdu. Možná by mi nevěřil. A hlavně bych nejdřív poslouchala jejich hádku a pak Briana, který by se šetrně snažil servírovat to, že měl tehdy pravdu a že Roger není kluk pro mě.
,,Budu v pořádku, Freddie. Vůbec si nedělej starosti, ano?" Ujistila jsem ho tím nepřesvědčivějším hlasem. I když můj hlas zněl klidně a jistě, já jsem rozhodně jistá nebyla.
,,Můžeš mi prosím říct, kde najdu záchody?" Požádala jsem ho, ale stále držela mou levou tvář odvrácenou.
,,Na konci chodby půjdeš doleva a budeš je mít hned před nosem." Vysvětlil mi a z jeho hlasu jsem slyšela stín obav. Byl rozhozený a zmatený.
,,Díky. Hned budu zpátky." Pravá půlka mého obličeje se něj usmála.
Vydala jsem se na toalety a než jsem zabočila na konci chodby doleva, stále jsem cítila jeho pohled na mým zádech. Byly to malé záchodky, žádný luxus. Ale bylo tam zrcadlo a to mi bohatě stačilo. Má tvář vypadala hrozně. Byla jsem si jista, že červený flek na mé tváři na mé tváři by viděli i z vesmíru. Kluci to nesměli vidět. K mému štěstí jsem u sebe neměla nic, čím bych si otisk Rogerovi ruky zamaskovala. Žádný make-up ani pudr jsem tu neměla. Vypadalo to, že si budu muset poradit tak, že si zakryje onu skvrnu dlaní. Bylo smutné že právě člověk, který nikoho na mě nenechal ani zvýšit hlas, bude právě ten, co mi ublíží.
Utřela jsem si pár třpytivých slz, které mi z rozhořčení stekly po tvářích, a vydala se zpátky do místnosti, kde jsem si myslela, že kluci už budou jistě nahrávat.
Již z chodby jsem slyšela to, čeho jsem se nejvíce obávala. Slyšela jsem křik. Hádali se. Proto jsem neváhala a okamžitě vpadlo do místnosti. Bylo mi nad slunce jasné, že by si nikdy nic nevzal jen tak z nudy sám. Choval se často jako nezodpovědný kluk, ale tohle by jen tak neudělal, kdyby byl sám.
,,Tos mu dala ty?!" Zeptala jsem se Rogerovy nové kamarádky. Seděla pokojně v křesla a ani sebou nehnula. Roger byl nepříčetný. Netušila jsem, co se tu před chvílí stalo, ale Brian se ho teď s Deakym snažil uklidnit a dostat na gauč. On se vztekal, vzpíral a na všechny křičel.
,,Tak hele, do ničeho jsem ho nenutila. Nebo aspoň ne tak úplně." Vyvádělo mě z míry to, jak se tvářila, že je nad věcí. O tom svědčil i její naprosto klidný hlas. Já o něj ale měla neuvěřitelný strach. Nevěděla jsem jaké svinstvo mu teď koluje v krvi. S ní to ale vůbec nic nedělalo. Bylo jí to jedno.
Freddie mezitím přišel ke mě a položil mi dlaň na rameno.
,,To ti udělal on, drahoušku?" Zhrozil se a pohladil mě druhou rukou po červené tváři.
,,Teď ne, Freddie..." Trochu necitlivě jsem ho odstrčila. Jenže teď mi šlo pouze o Roge.
,,Tak cos mu dala?!" Začala jsem na ni už křičet. Stále nebyla absolutně rozhozená.
,,Jen jsem chtěla, aby se trošku uvolnil. Pořád říkal něco o tom, že má holku a ať ho nechám být..." Pokrčila rameny. Teď mi bylo Rogera líto. Když jsem ho viděla, jak se neovládá, křičí a smýká sebou, proud slzy se opět spustil po tvářích a chladil mi červené místo na levé tváři.
,,Abygail, odejdi." Nakázal jí přísně Freddie a já mu za to byla neskutečně vděčná. S klidem se zvedla a jen za sebou práskla dveřmi. Svalila jsem se do křesla, kde před chvílí seděla ona a složila si hlavu do dlaní.
~~~
heyy❤️
Pořád je to takové napjaté, ale už to bude jen lepší a lepší😊
A jak vůbec trávíte koronténu?? Já mám teď aspoň konečně víc času na psaní☺️Ale taky toho máte do školy tak moc?bye darlings, i ❤️ u

ČTEŠ
his name on the paper | Queen
FanficCesta ke slávě je dlouhá. Nejlepší kamarádka Johna Deacona to ví, jelikož ji šla po boku skupiny Queen. Každé vystoupení, každý koncert, každé vydané album, každé turné... ona u toho byla společně s nimi. John ji má rád, a tak nebude šťastný, když t...