Milovala jsem pocit, že je opravdu jen můj, a že se o něj nemusím s nikým dělit. Možná, že jsem byla naivní, a možná vážně hodně, ale v tu chvíli jsem měla příjemný pocit, že bude můj už navždy. Určitě se někdy někdy něco zvrtne, ale aspoň v tu chvíli bylo všechno perfektní. cítila jsem se úžasně. Nemyslela jsem na to, že jednou může odejít. V tu chvíli mi to přišlo nemožné. Myslela jsem, že se to nikdy nemůže stát. Jenže ta malá ustrašená část mě tu pořád byla. Věděla jsem, že se zanedlouho přihlásí o slovo. Věděla jsem, že ta chvíle nastane, ale teď jsem ji zahodila pěkně daleko a nenechala se jí vyrušovat. Za nějakou dobu se vrátí, jako bumerang. Teď tu ale není a to je dobře.
Já i Roger jsme pořád zářili štěstím, ale ostatní vše zatím přehlíželi.
,,Nechcete si zajít ještě k nám?" Roger se podíval na Freddieho, když do dodávky naskládali poslední věci a auto uzamkli. Nevěděla jsem, že ti dva bydlí spolu. Dva vysokoškoláci ale asi nemají tolik peněz, aby si mohli pořídit každý svůj vlastní byt. Přitáhl si mě k sobě za pas a usmál se. Nikdo se stále na nic neptal. Jenom se po sobě zmateně podívali. Pohlédla jsem na Mary, kterou si obezřetně střežil pod svojí paží Freddie, a ta se na mě usmála tím nejzářivějším úsměvem, který jsem na ní kdy viděla.
Rozběhla se ke mně, a i přesto, že mě Rog pevně držel, mě vřele objala, a pak se odtáhla a chytla mě za ramena. Měla natáhlé paže, a tak jsem stála asi půl metru od ní.
,,Já vám to tak moc přeju!!" Vypískla a přitom z ní sršela energie. Pak se podívala na Roge, a přesto, že její úsměv byl stále vřelý, bylo v něm i něco, co vypadalo skoro, jako by mu dávala něco na jevo. Jakoby s jistotou věděla, že on tomu porozumí, avšak já tomu nebyla s to porozumnět.
Pak se ale její úsměv ze vteřiny na vteřinu vypařil. Jako když malé okouzlující sněhová vločka dopadne na hřejivou dlaň a hned poté se vytratí a jediné, co po ní zůstane je droboučká kapka vody. Okamžitě si zakryla ústa dlaní a podívala se za sebe na osatní, kteří očima zmateně těkali ode mě, přes Roge až k ní.
,,ehmm...jejda...oni to asi ještě...ehmm...vy jste jim to ještě neřekli, co??" Zadrhávala se a pomateně mávala rukama.
,,O-omlouvám se..." Provinile sklopila pohled a ruce také svěsila, jako dítě, které se stydí za to, co provedlo.
,,To nevadí, Mary..." Uklidňovala jsem si, protože jsem nechtěla, aby se cítila tak, jak se cítila. Na rtech mi teda opět hrál upřímný úsměv, abych jí dokaázala, že vážně o nic nejde. Avšak má ustrašená část se bohužel vrátila o poznání dříve, než bylo v plánu. A nevrátila se kvůli Rogerovi, i když byl z části příčinou těch pohledů, kterých jsem se tak bála.
Mé oči okamžitě a samozřejmě zabloudili k Deakymu. Ale ten se na mě povzbudivě usmíval, čili jsem začala dokonce uvažovat, zda vůbec pochopil, co se tady stalo. Myslela jsem, že se bude zlobit. Přinejmenším jsem čekala (a za tohle bych se mu nejspíš měla omluvit, že jsem si to vůbec v hlavě říkala), že se urazí jako malá holčička, která k narozeninám nedostala vysněnou panenku, o niž rodiče žádala. Pak jsem si ale vzpomněla na větu, kterou mi řekl poté, co jsme se kvůli Rogerovi pohádali. ,,Jestli ty a Roger...tak já to nějak přežiju..." Hned jsem se k němu rozběhla a skočila mu kolem ramen. Ano, já vím, trochu přehnaná reakce na jeden úsměv, ale jeho podpora pro mě znamenala vše už od doby, kdy jsme se potkali, protože už v tu chvíli jsem v něm viděla skutěčného přítele a člověka, kterému jsme odhodlaná bezmezně věřit, a tak tomu bylo doposud. Pevně jsem ho k sobě tiskla a i on si mě k sobě přitáhl svými pažemi ještě blíž.
,,Vypadáš šťastně, Mio, a já chci, abys byla šťastná..." Zašeptal mi do vlasy, s nimiž si lehce zahrával vánek, a můj úsměv se mnohonásobně zvětšil.
,,Taky, že jsem, Richi..." Vždycky pro mě bude tím Richim, kterého jsem poznala, ať už mu ostatní budou říkat jakkoli.
~~~
Heyyy❤️
Nová kapitola je na světě!! Vlastně jich mám ještě pár předepsaných, ale já jsem prostě děsně línej člověk a hold než se dokopu k tomu, abych je přepsala na watt, tak to vždycky chvíli trvá no😂
Každopádně doufám, že se vám líbila❤️
Co říkáte na Deakyho? Mě to přijde strašně pěkný😌Jinak vám chci všem hrozně moc poděkovat, jelikož jsme dosáhli 2k přečtenííí!! Mám z toho neuvěřitelnou radost a bez vás bych to nedokázala, takže vám ještě jednou moc a moc děkuju!!❤️❤️🎉
bye darlings, i ❤️ you

ČTEŠ
his name on the paper | Queen
FanficCesta ke slávě je dlouhá. Nejlepší kamarádka Johna Deacona to ví, jelikož ji šla po boku skupiny Queen. Každé vystoupení, každý koncert, každé vydané album, každé turné... ona u toho byla společně s nimi. John ji má rád, a tak nebude šťastný, když t...