~XXV~

233 17 7
                                    

Čemu jsem se vlastně tak divila? Mělo mi to přijít normální, jelikož z Roge se stával Deaky. Choval se ke mě jako nejlepší přítel a ne někdo, kdo by o mě měl zájem co se týče lásky nebo jak tu věc nazvat. Ostatní si to možná ani neuvědomovali. Pořád viděli jen mě-holku, která na něm může oči nechat (jako i všechny ostatní teda) a jeho-kluka, který po mě nenápadně pokukuje. Jenže to on nedělá. Ne. To už je pryč. To byl jen jakýsi chvilkový stav, kdy o mě Roger možná přemýšlel tak často, jako já o něm.

,,Kéžby bylo, Mary. Ale věř mi nebo ne, oboustranný to fakt není..." Pokračovala jsem v konverzaci s Mary, když začali hrát další písničku.

,,Všechno vidíš moc černě." Podívala se na mě vyčítavým pohledem.

,,A ty zas moc růžově, ale abych pravdu řekla, docela ti to závidím."

,,Mám s ním promluvit, zlato?" V tom okamžiku, kdy vyslovila slovo zlato, jsem si uvědomila, jak musí být s Freddiem dokonalý pár. Oba dva jsou tak pozitivní. Nejen, že jim to slušelo, ale oni si i rozuměli. Chápali jeden druhého a byli nerozlučná dvojka. O takovém vztahu s Rogem jsem si mohla nechat zdát.

,,Hlavně to ne. Nevím, co by si o mě myslel. Pravděpodobně to, že jsem jen další poblázněná fanynka, co za ním běhá, ale neumí si s ním sama promluvit. A navíc si myslím, že jsem mu ukradená. Zamotal mi hlavu a možná, že i já jemu, ale to bylo už dávno. Teď už nic takového není..."
Sama jsem se divila, co všechno jsem dokázala v hlavě poskládat. Většinou neumím tak otevřeně mluvit s lidmi.

,,Jsi fakt strašný pesimista..." Protočila očima.

,,Jen realista." Trhla jsem rameny a sledovala Deakyho, jak si užívá hraní.
Pak se mé oči začali loudat různě po pódiu. Energetický Freddie si vychutnával každý jeho výstřední pohyb, který udělal. Brian se soustředil na prsty, které tančily po jeho elektrické kytaře. A Roger, sladký Roger, jehož srdci teď patřila jedině souprava bicích, vkládal každičkou část jeho úsilí do bubnování. Nemohla jsem od něho odtrhnout oči. Ty jeho snaživé výrazy v obličeji, silné paže, kterými hlasitě bubnoval do rytmu, a jeho soustředěné bystré krásné oči.

,,Freddie říkal, že touhle končí. Nepůjdeme na ně čekat dozadu?" Zeptala se Mary a kývla hlavou ke dveřím vedoucím za bar.

,, J-jo, dobře..." Prohodila jsem stále ponořená do myšlenek a s očima připíchnutýma na bubeníka.

~

,,Byli jste úžasní!" Zajásala Mary, když se po koncertu objevili v zadu za budovou. Přiběhla k Freddiemu a políbila ho. Usmála jsem se. Tak ráda jsem se na ně dívala. Jak jsou spolu šťastní.

Obejmula jsem Briana a Deakyho. Namlouvala jsem si, že je mi to jedno, ale můj pohled stále bloudil a hledal blonďaté vlasy. Nevěděla jsem, kde je.
Čistě jen ze zvědavosti jsem nakoukla do chodby, ze které jsme přišli.

Ano stál tam. Opřený rukama o zeď. Chvíli jsem tam zírala a čekala, až si můj mozek uvědomí, co vůbec vidí. Mezi jeho pažemi byla totiž blondýnka, kterou vášnivě líbal a zřejmě ani jednomu nevadilo, že se na ně dívám.

,, Mio pojď jdeme k..." Konec věty se jí vytratil z úst, když uviděla, na co se dívám.

,, Pojď pryč, Mio..." Odtáhla mě z chodby zpátky ven. V očích měla strach nejspíš z mojí reakce na situaci.

~~~
Hi, darlings ❤
Tak jsem zase tady. Nějak jsem tohle štíhlá splácat za víkend 😂❤
Tak co vy na to?? Mě je z toho celkem blbě 😂❤

Snad se vám kapitola líbila ❤

his name on the paper | QueenKde žijí příběhy. Začni objevovat