his name on the paper | Queen

~XXXIII~

Uběhlo několik týdnů. Léto uběhlo stejně rychle, jako jejich první ,,turné". Předskakovali kapele Mott the Hoople a jezdili s nimi po Velké Británii. Freddie říkal, že je dobrá příležitost, jak se zviditelnit a musím říct, že se nedivím, že se jim poté ozvali bratři Sheffieldovi, kterým se ihned zalíbila jejich nápaditá hudba, s nabídkou nahrávání v jejich studiu. Pamatuju si, že když nám to Fred oznámil štěstím mi ukáplo pár slz. Konečně jejich dřina přinesla nějaké to ovoce.

S příchodem září se rána ochladila. O slovo se také začaly hlásit obvyklé podzimní deště, které tu někdy trvaly i pár dní. Místo kraťasů a triček v pestrých letních barvách jsem konečně vytáhla teplé pletené svetry. Milovala jsem podzim.

Tak to by bylo něco o kapele a Londýnském počasí. Ale jaké změny nastaly u mě?

V podstatě se toho moc nezměnilo. Roger pro mě stále byl obrovský zdroj štěstí. Snažil se, aby mi nic nechybělo. Abych byla neustále spokojená a nikdy se necítila ani trošičku špatně. Byl by pro mě schopný udělat úplně cokoliv. Někdy mě vážně překvapoval, jelikož jsem nevěděla, že je takových věcí schopen. No jo, když se o vás takový ,,sukničkář" stará jako o jeho největší poklad, dost vás to překvapí. Měla jsem pocit, že s každým dnem, s každou růží a s každým polibkem ho miluju víc a víc. Byl to jako sen, ze kterého jsem se za žádnou cenu nechtěla vzbudit.

Jenže zatímco můj vztah s Rogerem byl řekněme dokonalý, můj vztah s Deakym, jakožto nejlepším kamarádem, na tom byl o trošku hůř. Měla jsem pocit, že se mi vzdaluje. Věděli jsme to oba, jenže on nikdy nic ani nenaznačil, jelikož jsem s Rogem byla šťastná a on to na mě viděl a nikdy, ale nikdy by si neodpustil, kdyby mi něco takového zkazil. Mrzelo mě to, ale ani jeden nic nedělal. Už jsme nebyl jen my dva - dva nejlepší kamarádi, bylo nás šest. Já, Richi, Roger, Mary, Freddie a Brian.

~

,,No není to kurva úžasný?" Rozhodil pažemi Freddie, když jsme vešli do nahrávacího studia Trident Audio Productions. A jelikož Queen byla pouze amatérská skupina a Sheffieldovi do nich bohužel nevkládali přehnanou důvěru, neměli moc možností kdy nahrávat.

,,Bylo by to kurva úžasný, kdyby nebylo půl jedné v noci..." Maličko zaprotestoval Brian a jako poslední vešel do místnosti s gauči, zařízením pro úpravu hudby (v takových věcech se nevyznám, na to je spíš expert Deaky) a průhlednou stěnou, za kterou byla spousta drátů, bicí, mikrofony a podobné nezbytnosti. Každopádně, neměli jinou možnost, než nahrávat v dobu, kdy o to nemají zájem úspěšnější kapely.

,, Nemusíš tu být, pořád se můžeš vrátit domů. Nebo si tady můžeš lehnout a vyspat se..." Nabídl mi starostlivě Deaky. Já jsem ale trvala na tom, že tu s nimi budu. Chtěla jsem tu s nimi být. Byl to pro ně nový a velký krok do předu a já jsem si to nemohla nechat ujít. Někdo tu ale stále chyběl. Roger s námi nepřišel a zřejmě měl velké zpoždění.

Sedla jsem si na gauč a čekala, co se bude dít dál.

,,Sakra, kde je?? Měl tu už dávno být! Nemůže jednou přijít včas?" Nadával na něj Freddie a nervózně přešlapoval před gaučem, kde stál i zbytek kapely. Samozřejmě kromě Roge. Bez něj začít nemohli. Nikdo jsme ale nevěděli, kde může být. Kdybych ho neznala, řekla bych, že usnul, ale před několika měsíci mi v noci, kdy jsem mu volala, řekl jednu věc. "Nespím. Je na mě moc brzo." Tudíž jsem tuto možnost vyvrátila.

Po nějaké té chvíli Freddieho nadávání se z chodby, ze které jsme přišli, uslyšeli dva hlasy a smích. Poznala jsem Rogerův hlas, ale ten druhý byl pro mě neznámý. Otevřely se dveře a Rog i s jeho doprovodem naráz ztichli, jelikož oba upoutali naši pozornost.

Štíhlá bruneta, která stála po jeho boku. Když viděla, že jsem k nim stočila zmatený pohled, jen se na mě nepříjemně zamračila. Tvářila se, jako by jí Roger patřil. Jako by byl něco, čím se může pyšnit.

Vzedmula se ve mě nehorázná vlna žárlivosti, která mě zalila potem.

~~~
Heyyy❤

Vím, že bych se měla stydět za moji aktivitu😂
Připravuju ale teď něco veeeelkého😊
Tentokrát se nebude jednat o fanfikci, nýbrž o "normální" příběh ❤
Nevím, kdy vyjde první kapitola, ale ujišťuji Vás, že už brzo😊

bye darlings, i ❤ u