Summer Camp

18. Kapitola

Zavítala jsem ve společnosti holek na snídani, jejich večer dopadl lépe než ten můj, takže byly všechny v dobré náladě a smály se zážitkům ze včera, já jen v tichosti vešla do jídelny a očima hledala jednu specifickou osobu. Když se mi to podařilo, šla jsem rovnou za ním.

Kai byl otočený zády a nabíral si snídani, mě za sebou nečekal a lekl se, když jsem mu do ucha zaječela. "Dobré ráno."

"Dobré ráno." Zmateně zamrkal, ale potom se usmál.

"Dneska sedíš s námi, pojď. Slíbila jsem, že tě tu představím." Vzala jsem za rukáv jeho kostkované košile, kterou měl přehozenou přes černé triko a táhla ho k našemu stolu.

"Ty si nebudeš nabírat snídani?" Po cestě vyzvídal a mě to donutilo se zasmát.

"Mám na to lidi." Mrkla jsem na něj, nechám ho, ať na to přijde sám.

Za stolem už zasedla celá skvadra holek z naší i vedlejších chatek a vyčkávaly na své sluhy, které byly zatím v nedohlednu, zastavila jsem se před nimi a počkala, až jejich pohledy spadnou na mě a Kaie.

Postupně se shromáždily všechny oči na nás a to mi dalo signál, že bych mohla začít. "Tohle je Kai, včera jsme se seznámili u bazénu." Zašklebila jsem se a sedla si na své obvyklé místo a posunula se, aby si Kai mohl přisednout ke mně.

Mezi představováním se u nás objevili i kluci a my jim sdělily své objednávky. "Takže proto sis nic nebrala." Už se chytl do děje a já přikývla.

"Mají to jako trest, musí nám dělat sluhy." Vysvětlila jsem ve zkratce a radši neříkala příčinu jejich trestu.

"Prosím." Byla před mou osobu Chrisem položena miska s lupínky a já se na ni těšila jak malé dítě, i když bych si radši nabídla ten chlebíček ze včera.

"Kluci, tohle je Kai." Předběhla mě s představováním Zoe, což mě zrovna dvakrát netížilo.

"Proč sedíš tady s babama, pojď k nám, ne?" Ujal se ho Louis, obržujíc od nás pichlavé pohledy, Kai za to byl ale vděčný a pozvánku přijal a my mohli snídat v poklidu jako každý jiný den.

"Dneska máte volný den, má být nejteplejší den v roce, tak můžete odpočívat nebo jít k bazénu, večer jenom nezapomeňte na diskotéku." Zastavila se u nás April, sdělujíc nám plán dne, který mě potěšil, nezdá se to, ale mít furt nějaký režim je hrozně unavující a mně by chvíle klidu prospěla. "Ještě něco, tady máte odpovědi na inzeráty." Rozdala nám pár lístečků a odešla.

Po příchodu do chatky nás čekalo překvapení, ukázala se tam konečně Sarah a horlivě strkala věci do kufru.

"Co děláš?" Zvědavě jsme ji pozorovaly od dveří a nechápaly, na co koukáme.

"Jedu domů." Odsekla, zatímco vyprazdňovala svou část skříňky.

"Proč?" Zoufale se zeptala Zoe se zklamaným pohledem.

"Protože tady nechci být, nechte mě." Vyštěkla a její balení se stalo agresivním. Pochopily jsme, že nemá cenu se s ní dohadovat, proto jsme se každá rozhodla dělat svou věc. Vylezla jsem nahoru do své postele a přemýšlela, zda si chci ještě na chvilku zdřímnout nebo zvolit raději čtení. Nechtěla jsem propásnout její odjezd, alespoň za to rozloučení mi stála, takže zvítězila knížka.

"Takže." Sarah se postavila doprostřed místnosti, to nás donutilo odložit věci s věnovat se jí. "Protože odjíždím a už me tady neuvidíte, tak vám řeknu pár věcí." Čekaly jsme, co z ní vypadne.