17. Na jedný posteli

2K 96 5
                                    

S odhalenou horní polovinou těla jsem vešel do pokoje. Překvapil mě fakt, že se Rhea se nepohnula snad ani o milimetr a pořád stála na tom samým místě.
__________________
Pohled Rhey

Když vešel do koupelny, nedokázala jsem se pohnout. Protože jsem chtěla odejít z jeho pokoje, opravdu jsem chtěla pryč, ale bylo mi jasné, že když odejdu, vážně si pro mě přijde.

A tak jsem tam jen zůstala stát. Vyšel z koupelny a přejel mě nechápavým pohledem. Evidentně mu  nedokázalo, proč tady pořád tak stojím.

Mě však kromě jeho pohledu, upoutala jeho odhalená hruď. Protože nepodívat se na jeho hruď, bylo nemožné.
Bylo vidět, že pravidelně posiluje. Kromě toho, jak dokonale bez trička vypadal, mě upoutalo tetování na jeho pravém rameni. Byli to ruce.... černá a bílá. Ta černá měla drápy a bílá normální nehty a ty ruce byly jakoby položené na sebe.
Z jeho tetování jsem pohled přesunula do jeho očí. Nebudu lhát, Michael byl zvláštní, a jiný. Nebyl jako ostatní.

,,Přestože jsi od dopoledne spala až do večera, vypadáš unaveně." Přesně, jak řekl... byla jsem unavená, hodně unavená, asi mě unavil ten stres.

Povzdechl si a pomalu a nejistě se ke mě rozešel. Nedokázala jsem své nohy přimět k pohybu. Jen jsem ho pozorovala, jak se pomalu přibližuje.
Zastavil kousek ode mě a podíval se mi do očí. Potom zvedl ruku, aby mi dal vlasy za ucho, ale já ucukla. Ruku zatnul v pěst a stáhl jí zpátky k tělu.

Znovu mi pohled sjel na to zvláštní tetování. A znovu jsem se mu podívala do očí.
Naznačil pohledem k posteli. Nepatrně jsem zakroutila hlavou.
,,Nebyla ta otázka." Řekl a tím mi vlastně přikazoval, abych si šla lehnout. ,,To je mi jedno. Nelehnu si tam." Odsekla jsem.

,,Buď tam půjdeš sama, nebo tě tam dostanu." Pronesl klidně. Potom zvedl ruku a já mu znovu ucukla. Zavrčel a já se nedokázala pohnout. Jen se mi do očí nahrnuly slzy.
Potom jsem vztekle vydechla a rozešla se k posteli.

Ne! Nebudu dělat, co on říká! Nebudu ho poslouchat! Nikdy!
Proto jsem zastavila a chystala se k němu otočit, ale to už jsem na zádech cítila jeho horké tělo a dech se mi zadrhl v krku. Jeho prsty se jemně dotkly mé ruky. Projelo mnou zvláštní teplo. Proto jsem od něj odskočila a podívala se na něj.

Zvedl ke mě pohled vlčích očí, přičemž mi srdce málem vyskočilo z hrudi. Znovu se ke mě rozešel a jeho vlčí pohled byl zabodnutý do mě. Začala jsem couvat.

Zastavila jsem až u postele. On ke mě úplně přistoupil, až jsem na tváři ucítila jeho horký dech.
Nedokázala jsem do těch vlčích očí koukat. Proto jsem uhnula pohledem.

Zvedl ruku. Znovu jsem ucukla.
,,Nehýbej se!" Zavrčel a já skutečně ztuhla. Rukou se něžně dotkl mé tváře a vlasy mi dal za ucho.
V ten moment už jsem to nevydržela a ruka mi samovolně vystřelila. Jeho ruku jsem tvrdě odstrčila.

Byl u mě moc blízko. Proto jsem se pokusila ještě o jeden krok vzad, ale mojí nohu zarazila postel a já to neustála a na tu měkkou postel se posadila.
Usmál se. ,,Zůstaň tady!" Pronesl svým pevným hlasem a obešel postel.

Postel se zhoupla, jak si na ní lehl. ,,To chceš spát v sedě?" Zeptal se.
,,Já s tebou na jedný posteli spát neb..." V ten moment mě rychle chytil za rameno a položil tak rychle, že jsem to ani nestihla pobrat.

,,Je ti zima?" Zeptal se, když jsem se začala lehce třást. Nepatrně jsem zakroutila hlavou.
,,Tak proč se třeseš?" Zeptal se nechápavě a lehce se mě dotkl. Ucukla jsem.

Zvedl se na loket. ,,Ty se mě bojíš?" Nechápal. ,,Hádej." Otočila jsem se k němu zády. Jeho ruka se dotkla mého boku. ,,Buď rád, že tady ležím, i když nedobrovolně. A nedotýkej se mě." Procedila jsem skrze zuby a on ruku stáhl k tělu.

,,Co můžu udělat, aby ses nebála?" Zeptal se po chvíli. ,,V téhle chvíli? Nedotýkej se mě." Odsekla jsem a po chvíli zavřela oči.
Slyšela jsem jeho hluboký povzdech a potom jak si lehl... skutečně se mě přestal dotýkat. A já za to byla vážně ráda. Protože když už tady musím být, aspoň se mě nebude dotýkat.

Vážně nevím, jak je to možný, ale po chvíli mě zmohla únava a já usnula, i když vedle mě ležel.

___________________

Konečně jsem tuhle kapitolu opravila a teď jí tady konečně máte <3

(Ne)milovatKde žijí příběhy. Začni objevovat