Pod vládou démona (GF/FF) [Dokončeno]

13. Příprava na táborák

    ,,Táborák zní fajn." Ozval se Dipper. Podívala jsem se na Aarona. Je to na něm, jestli se na to cítí nebo ne.
    ,,No, klidně můžeme." Přijal s úsměvem.
    ,,Platí!" Vykřikla Mabel. ,,Jdu sehnat Pacifiku a když se mi to povede tak i Grendu s Candy. Dippere! Jdi se podívat zda máme masrhmellowny a vy dva! Běžte nasbírat dřevo aaaaa kdyžtak najděte Billa." Rozdělila všem Mabel role a rozeběhla se směr město. Jsem zvědavá jak dlouho vydrží běžet.
    Dipper s uchechtnutím zaklapl knížku a šel do chýše se podívat zda jsou marshmellowny. Podívali jsme se s Aaronem navzájem na sebe. Jen jsem pobaveně pokrčila ramenama a on se zasmál. Takže jsem se vrátili do lesa a sbírali klacky.
    ,,Ta..Mabel má asi hodně energie, co?" Zeptal se když zdvihal klacek ze země.
    ,,Ani nevíš jak moc. Typl bys do nich že jsou dvojčata?"
    ,,Oni jsou dvojčata?"
    ,,Jo jsou."
    ,,Jako...vzhledově se podobají ale chováním vůbec."
    ,,To z nich právěže dělá docela zábavné duo." Pronesu. Zase na chvíli zmlkneme a jen sbíráme klacky v tichu.
    ,,Kdo je vůbec ten Bill? Mluvili jste o něm ale vůbec se ještě neukázal." Ozval se znova. Zaváhala jsem.
    ,,Ah, to on dělá. Objeví se, zmizí, chvíli tu je a pak není...doslova." Pronesla jsem a do rukou popadla další klacek.
    ,,To se nebojíte že se mu něco stane? Třeba že by někam zapadl nebo se dostal do problémů..." Zasměju se. Možná až moc. Ale tohle říct o Billovi je pomalu až nemocné. Aaronův zamýšlený pohled nahradí nechápavý. ,,Proč se směješ? To není vtipný, mohlo by se to stát." Řekl pomalu na oko uraženě.
    ,,Mohlo," Začnu ,,ale kdyby, tak se z toho dokáže dostat sám." Řeknu s úsměvem.
    ,,Mluvíš o něm jako kdyby to byl nějaký řešitel záhad a problémů." Otočím se na Aarona. Zadívám se mu hluboko do očí.
    ,,Tady nejde se bát o Billa. Ale bát se Billa." Řeknu s vážným tónem, až mně samotné z toho projede mráz po zádech. Okamžitě přeruším oční kontakt a začnu zase sbírat dřevo. Aaron tam stojí a snaží se zpracovat má slova.
    ,,Vždyť...vždyť to musí být normální člověk, proč se jo měl bát?" Zeptá se nechápavě.
    ,,O to právě jde.." Řeknu potichu.
    ,,O co?" Naléhá. Mlčím. Nevím jak to říct. Jak to zformovat.
    ,,O to, že já člověk nejsem." Okamžitě sebou cuknu když zaslechnu Billův hlas z větve stromu. Spokojeně si tam leží, ruce za hlavou a jednu nohu svěšenou dolů z větve. Slyším jak za mnou Aaron zacouvá. Bill se na větvi šklebí, vlasy lehce rozcuchné.
    ,,Kdes byl?" Zeptám se. Vždycky když se objeví po dlouhé době jsou tohle moje první slova když ho vidím.
    ,,Tak různě, jako vždycky. Koukám že Mabel už zase něco vymyslela." Řekl a pohodil hlavou k větvím v mých a Aaronových rukou.
    ,,Jak tohle sakra víš když si u toho nebyl?!" Vykřikl lehce vyděšeně Aaron. Bill jednoduše seskočil dolů z větve a ruce si založil do kapes mikiny.
    ,,Vím hodně věcí." Pronesl jednoduše. To se Aaronovi moc nelíbilo. ,,Jsem tu abych vám pomohl, tak si nestěžuj." Dodal.
    ,,Když tam budeš tak stát, tak nám moc nepomůžeš." Podotkla jsem s jedním obočím vzhůru. Bill si odfrkl a začal sbírat větve. Po deseti minutách co jsme všichni tři měli ruce plné klacků jsme se rozhodli vrátit.
    ,,Kam ty klacky máme dát?" Zeptal se po chvilce Aaron. Too je dobrá otázka.
    ,,Přeci k ohništi." Řekl Bill.
    ,,Tady nějaký je?" Zeptala jsem se.
    ,,Jinak by Mabel asi nenapadl táborák." Řekl s úšklebkem a vydal se někam za chýši. S Aaronem jsme se na sebe podívali, ale pak jsme se rozeběhli za Billem. Doopravdu bylo za chýší ohniště. Malé ohniště a kolem rozprostřené lavičky do kruhu. Bill odhodil klacky kousek od táboráku a já s Aaronem ho následovali.

    Byl už večer a začínalo se stmívat. Mabel a já jsme kontrolovali jídlo a Dipper s Aaronem a Billem se snažili venku zapálit oheň, bez magie, takže Bill měl docela nervy. Pacifika, Grenda a Candy chystali stany, protože hádejte co. Mabel se rozhodla že budeme rovnou stanovat. Stanovala jsem jednou v životě a ani to nebylo pořádné stanování protože to bylo přímo před domem. Tohle je sice taky za chýší, ale krucinál, vedle byl hned les. A bůhví co se tam schovává. Do teď mám trauma z toho skřeta co na mě vyskočil ze křoví!
    ,,Máme vše!" Řekla šťastně Mabel. Popadli jsme troje tašky ve kterých se schovávali zásoby a vyšli ven, holky vyšli za náma se čtyřmi stany (byli malý a do jednoho se vešli dva). Klukům se konečně povedlo zapálit oheň a Aaron se tam obzvlášť radoval. Takže se to povedlo asi jemu. Bylo to vlastně trochu komické, protože Dipper s Billem tam měli nafučený výraz zatímco on tam radostně poskakoval.
    Odložili jsme s Mabel tašky k lavičkám, a pak šly za holkama aby postavili stany. Kluci šli samozřejmě taky. Musíme postavit stany dokud je ještě nějaké světlo. Teď tu byl však problém s rozdělením stanů, protože tu jsou čtyři kluci a pět holek. Takže dva skončí ve stanu spolu. A bojím se že to budu já.
    Měla jsem pravdu, rozhodli jsme se rozdělit už při stavení stanů. Mabel je s Pacifikou, Grenda s Candy a....Dipper si vzal k sobě Aarona. Takže jsem skončila s Billem. Úžasný. Normálně to byl můj sen. A Bill samozřejmě neuměl postavit stan, a já taky ne. Takže nám dvou trvalo postavit stan nejdéle, zatímco se nám ostatní smáli když jsme se do toho zamotali. Trvalo nám to necelou hodinu, ale nějak jsme to zvládli.

Pian nauraisin heidän sijaan

(919)