Pod vládou démona (GF/FF) [Dokončeno]

30. Boj

!TW: V TÉTO KAPITOLE SE OBJEVUJE KREV A DALŠÍ SMRT!

    Když Gideon přišel i s dvojčaty, všechny to překvapilo. Hlavně taky protože přišli dříve než si kdokoliv myslel. Gideona nejvíce znervózňovali Onogoadi, přeci jen, jsou to bytosti z jiné dimenze a on stejně jako všichni ostatní nemají ty nejlepší vzpomínky na ně...Tak či onak, když si ho všimla Candy, odmítala s ním navázat oční kontakt. Taky byl u toho. Taky ví co provedla. Teď ale nebyl čas na to, aby se zabývali s tím co se stalo, museli se domluvit, co udělají...

    Candy pomalu šla mezi Delphy a Rolandem. V rukou opět svírala šavli která se pomalu stává její velice dobrá kamarádka. Roland se zničehonic zastavil, stáli uprostřed lesa. Podíval se na Candy pokynul jí hlavou ať jde. Lehce si povzdechla. Nikdo by nechtěl být návnada pro psychopata. Nemyslela si že by tenhle plán mohl vyjít. Ti dva nejsou zas tak blbý, ne? 
     Každou sekundu byla víc a víc nervózní, nelíbilo se jí v tom a ani neměla velké naděje. Zničehonic udělala hlas, prudce se otočila směrem kterým to přišlo a poslouchala. Opět se to ozvalo a jí zamrazilo. Aaronův hlas..
     Otočila hlavou směrem kde zanechala Rolanda s Delphy,  vypadali stejně zmateně jako ona. Hlas se znovu ozval a tím přilákal zpátky Candyinu pozornost. 
    ,,Candy ne!-'' dřív než ji mohl Roland zastavit se Candy rozeběhla za hlasem a ztratila se jim mezi stromy. Otočil se na své přátele kteří se schovávali v jiných rozích místa které si vybrali. Delphy se taky ohlédla, ale nakonec se otočila směrem kterým ji viděla zmizet a rozeběhla se za ní. 
    ,,Delphy!!'' slyšela za sebou ještě jak jí ostatní volají.
    Terr začala zmatkovat. 
    ,,Musíme za nimi!'' křičela ,,Něco se jim stane a nedopadne to dobře!'' 
    ,,Ne!'' zastavil ji okamžitě Roland. ,,Tohle je jasná past. Nemůžeme si tam jen tak běžet za nimi.''
    ,,A co tedy chceš dělat?'' zeptal se Gideon který nervózně přešlápl. Roland se zamyslel, snažil se zůstat klidný aby mu to čistě myslelo.
    ,,Očividně nás viděli a nespadli do naší pasti, tušil jsem to ale naivně jsem doufal že by se nám to povedlo,'' promluvil se zrakem zavrtaným do země.
    ,,Vyšleme jen někoho,'' promluvil Jeffrey ,,pokud se nám něco stane, zbytek bude mít čas vymyslet útok.''
    ,,Promiň, řekl si ''nám''?'' ozval se Dipper, Jeff jen přikývl.
    ,,Já a někdo z vás půjde se mnou.'' řekl a na všechny se rozhlédl.
    ,,Já půjdu.'' ozval se Stan a udělal krok blíž krok s němu, Jeff jen lehce přikývl.
    ,,Vy jste šílení!'' řekl Gideon objímajíc svojí zbraň.
    ,,Nejsem šílenej a s velkou pravděpodobností ani on, jen se snažíme ostatní zachránit.'' řekl Stan s upřeným pohledem na něj a tak jak mu to jeho staré nohy dovolili se rychle rozešel směrem kterým dívky před nemalou chvílí zmizely. Jeffrey ho okamžitě následoval.

    Mezitím co se ostatní domlouvali, Candy běžela lesem za hlasem který patřil jejímu příteli. Nezastavila ani když za ní Delphy volala. Dostala se až na louku, na louku se starou chatou kde se před nějakou dobou schovávali před Vaxem a taky tam Bill dostal do hlavy brokovnicí. Candy to připadalo jako už měsíce kdy se to stalo, přitom se to odehrálo před ani ne týdnem..
    ,,Candy!''
    Candy se otočila a viděla jak k ní Delphy dobíhá.
    ,,Seš šílená?'' zeptala se jí Delphy mezitím co se rozdýchávala.
    ,,Ale já jsem...slyšela jsem Aarona.'' řekla Candy a rozhlédla se.
    ,,Vždyť víš co se stalo..''
    ,,Mohl to být jen trik, mohli ho těsně předtím někam teleportovat, pak zavřít nebo...''
    ,,Candy...'' Candy se otočila na Delphy. Smutně na ní hleděla.
    ,,Mě...mě to všechno taky mrzí, ale tohle je nepravděpodobné,'' Delphy se snažila nemít falešné naděje, mohla mít ale neměla. Nechtěla je. Candy se do očí nahrnuli slzy.
    ,,Vždyť...mohli něco provést...jsou to démoni...'' její nohy vypověděly službu a sjela kvůli k tomu na zem. Dívala se na chatu, s nadějí že odtamtud vyleze Aaron, živí a zdraví jako by se nic nestalo.
     Uslyšela za sebou zašustění, pak se Delphy objevila před ní a sedla si naproti ní.
     ,,Vím že si přeješ aby tu byl..já též, ale momentálně se potřebujeme soustředit abychom dostali toho parchanta zpátky kam patří.''
     Candy se na ní podívala, chtěla něco řáct ale vzlyk jí v tom zabránil.
     ,,Dýchej...'' řekla potichu Delphy. Candy se zhluboka nadechla a zase vydechla.
    ,,M-máš pravdu...'' řekla nakonec, ještě jednou se nadechla a začala si rukávem utírat mokré tváře a také nové slzy co se jí tvořily v očích. Delphy jí pomohla zpátky na nohy.
    ,,Jsme v tom spolu, jasný?'' 
    Candy lehce přikývla, Delphy ji nakonec přitáhla do obětí, které Candy v tu chvíli s radostí přijala.
    ,,Chci se ale podívat do té chaty.'' řekla Candy po tom se se pustily. Delphy se podívala na chatu, nakonec jen souhlasila. Došli až k chatě, okna byla stále zahalená v látkách, přesně jak to nechali když odešli.
    Potichu vešli dovnitř, Candy připravená se šavlí v ruce a Delphy s podivnou pistolí kterou jí dal Ford. Našlapovali potichu a dávali si pozor aby o něco nezakoply nebo nešláply na něco co by upozornilo na jejich přítomnost. Candy nakoukla do kuchyně a pozorně se rozhlížela. Všechno vypadalo stejně. Delphy, která se dívala do obýváku, sykla. Candy se otočila, viděla jak jí Delphy pokynula ať jde k ní a podívá se do obýváku. Pomalu přišla k ní a nakoukla přes ni, na gauči, který už teď byl rozdrbaný že to nemohlo být pohodlný, někdo seděl. Viděli ale pouze jen vlasy, světle hnědé vlasy s nádechem do zrzava, neznámý si potichu pobrukoval. 
    Dívky se podívaly na sebe a ani si nic nemusely říkat, s připravenými zbraněmi vešli do místnosti která bývala obývák a každá z jedné strany obcházely gauč. Candy podsebou zničehonic uslyšela křupnutí, stoupla na malou hromádku kamínků které se pod její vahou rozdrtili na prach. Postava si přestala pobrukovat a otočila se daným směrem. Candy čekala cokoliv, ale rozhodně se to co se na ní teď dívalo. Čekala příšeru, nebo že postava bude mít na sobě krvavé rány, nebo cokoliv co by napovídalo že by mohla patřit k démonovi proti kterému bojovali, ale na ní se dívala pouze malá a dost obyčejná holčička. 
    Candy trochu překvapeně zamrkala. Holčička se poté otočila i na Delphy kterou to překvapilo stejně jako Candy.
    ,,Malé dítě..?'' řekla zničehonic Delphy.
    ,,Nejsem malá!'' promluvila holčička aby se bránila ,,Je mi už skoro sto let, nejsem malá!''
    ,,Sto let?!'' vykřikla překvapeně Candy ,,Vždyť...ti musí být tak devět!''
    ,,Nevypadám na to, vím, ale tam kde jsem žila vzhledově nerostla,'' vysvětlila rychle.
    ,,A kde jsi prosím tě žila?'' zeptala se Delphy.
    ,,Neumím to vysvětlit, ale Vax říkal že to je vězení.''
    ,,Vax?!'' vykřikly obě dívky najednou. Dívka zmlkla a zadívala se do země.
    ,,Omlouvám se...'' zamumlala ve chvíli kdy z venku uslyšely křik, Candy a Delphy nečekaly a chtěly se rozeběhnout ven, dveře které sotva drželi se před nimi zabouchli.
    ,,Řekl mi, ať vás nikam nepouštím...'' zamumlala opět holčička.
    ,,Děláš si srandu?!'' křikla na ní Delphy mezitím co se ona i Candy snažili vyrvat dveře. Holčička už nepromluvila. Ještě chvíli se dívky snažily otevřít dveře, nakonec to vzdaly. 
    ,,Okna..'' šeptla Candy k Delphy tak aby to holčička která stále seděla na gauči je neslyšela. Delphy se podívala na okna, hlavou pohodila k oknu u kterého se látka zvedala a klesala, náznak k tomu že tam sklo není a mohli by jím jednoduše proskočit. 
    ,,Běž první,'' navrhla Candy a lehce do její kamarádky strčila. Delphy se lehce nadechla a pak se rozeběhla k oknu, Candy za ní. Přesně jak předpokládaly, za látkou žádné sklo nebylo. 
    ,,Ne!'' vykřikla holčička a rychle slezla z gauče. Delphy se mezitím povedlo probojovat cestu ven, Candy už byla jednou nohou venku, když jí dítě objalo druhou nohu.
    ,,Nemůžete jít! Pokud utečete tak mi ublíží!'' držela Candyinu nohu pevně.
    ,,Pokud ale neutečeme tak on zase ublíží naším přátelům!'' řekla Candy na svojí obranu, holčička se na ní dívala vyděšeným pohledem. Candy v tu chvíli nenapadlo nic jiného než jí popadnout v podpaží a zvednout ji, dívka lehce vykřikla překvapením, Candy s ní vylezla ven a pak ji položila na zem.
    ,,Teď se můžeš jít schovat.'' řekla jednoduše a otočila se.
    ,,Ale on mě najde všude!!'' křikla na ní ještě holčička.
    Candy si jí však už nevšímala, protože její pozornost zachytil boj co se odehrával před ní. 
    Jeffrey a Stan stáli uprostřed kruhu kdy na ně útočili věci které vypadali jako pohyblivý sliz. Nečekala, a stejně jako Delphy se jim rozěběhla pro pomoc. Delphy už předem střílela po těch podivných věcí, které se pod střelou spálili na uhel. Candy zkusila jednoho rozseknout šavlí, ale docílila jen toho že se od slizu jen oddělila část která neměla oči a rozpadla se, zatimco ta druhá půlka s očima si žila v klidu dál. Candy došlo, že na tohle jí bude šavle na nic, ale jinou zbraň neměla. Podívala se na Stana a Jeffreyho, Stan slizy střílel svojí pistolí a Jeff se je snažil rozmáčknout, ale došlo mu stejně jako Candy že tohle fungovat nebude.
    Kolem sebe ucítila temnotu, aniž by přemýšlela se šavlí rozmáchla za sebe, byl to reflex který neměla tucha kde se vzal, ale díky bohu že byl. Protože tím jak rychle zareagovala dokázala Vaxe trefit přímo do hrudníku. Uslyšela jak zanadával, z hrudi mu tekla černá krev a jeho triko bylo roztržené. Naštvaně zavrčel když viděl jak z něj teče krev, ale nevypadal že by mu to dělalo nějakou velkou starost. Lehce se na ní zašklebil. 
     ,,Dobrá trefa,'' řekl. Candy udržela svůj neutrální výraz a byla připravená na další útok. Vax si ze zad sundal svůj meč.
    ,,Chceš bojovat?'' zeptal se posměšně. Candy nepromluvila.
    Vax nečekal a zaútočil, Candy se většinu času snažila vyhýbat a když se jí to povedlo odrazila jeho velký meč svojí o dost menší šavlí. Dostala se za něj což celou dobu plánovala, chtěla mu šavli bodnout přímo do zad. Dřív něž to však stihla jí neviditelná síla odrazila a ona skončila na zádech.
    ,,Nemohla si utíkat napořád,'' uchechtl se Vax a pomalými kroky k ní mířil. Candy byla z nějakého důvodu v šoku, takže její mozek nefungoval tak rychle aby se dokázala postavit a utéct. Vax jí položil jednu nohu na rameno aby se nemohla pohnout.
    ,,Se vší upřímností,'' začal ,,tvoje moc by se mi hodila, ale zas tak moc ji nepotřebuju.'' řekl a napřáhl se s mečem. Candy se zrychlil dech a její mozek začal zase fungovat, nebo alespoň zčásti, protože jediné co jí radil bylo ''Uteč!''  ona však nevěděla jak, tak se alespoň snažila ho ze sebe dostat. Podívala se do jeho očí které tvořili rudé čočky uprostřed černého bělma, jestli umře, tak alespoň s hrdostí.
    Tíha z jejího ramena zničehonic zmizela a Vax před ní taky. Stihla zachytit jenom hnědý flek který ho odrazil. Posadila se a zahlédla Rolanda který s roztaženými křídly stál nad Vaxem. Pak zahlédla ostatní jak se snaží zabít slizy, ti co neměli střílející zbraně se je snažili alespoň zdržet.
    Chtěla se postavit a taky se jim rozeběhnout na pomoc, ale druhý démon jí v tom zabránil. Stála blíž k Billovi než se za celou dobu dostala, a až teď si všimla že jeho oko mělo červený nádech. Dívala se na něj a on se zase na ní. Snažila se předurčit jaký by mohl být jeho druhý krok, ale nic se jí nedařilo rozpoznat. Na malou chvilku se zapřemýšlela zda by ho nemohla nějak obejít, té chvíle však Bill využil, prudce vystřelil proti ní a srazil ji opět k zemi, opět se v Candy objevil reflex který nevěděla že má. Rychle i s Billem udělala kotoul vzad a tentokrát se na vrchu objevila ona, Bill ale nečekal a rychle jí ze sebe shodil. Candy se rychle ale roztřeseně postavila, nikdy neudělala kotoul vzad, vždycky se bála aby si nezlomila vaz, takže vlastně překvapila samu sebe.
    Bill se na ní taky podíval lehce překvapeně, ale nevyvedlo ho to moc z míry. 
    ,,Bille,'' promluvila Candy dříve než oslovený mohl zaútočit ,,hele, nevím co ti provedl, ale musíš toho nechat a vzpamatovat se!'' 
    Candy vlastně nevěděla o co se snažila. Pravděpodobně o to ho přesvědčit abypřestal pomáhat Vaxovi. Bill se však uchechtl.
    ,,Proč bych toho měl nechat? Tohle je větší sranda než to co jsem dělal předtím!'' 
    ,,Ale nejsi to ty.'' řekla Candy a smutně se na něj podívala. ,,Toho Billa co znám já by nikdy nikoho nezabil, byl v jisté míře přátelský a snažil se Vaxe zastavit!''
   Bill se na ní podíval zamyšleným pohledem. Chtěl něco říct ale Candy ho opět předběhla.
    ,,Pomáhal si! Pomáhal si jim! A pomáhal si i mně!! Jediný co po tobě chci aby si otevřel oči a zavil se toho...kouzla kterým tě tamten ovládá!!'' Candy ukázala na Vaxe který měl momentálně potyčku s Rolandem a Fordem, a trochu jim i pomáhal Gideon. Bill se na ně však neotočil. Opět chtěl promluvit, v Candy se však vzala kuráž která odmítala ho pustit ke slovu. Hodila před něj svojí šavli.
    ,,Chceč mi ublížit? Tak to udělej! Nemám zbraň ani nic jiného jak se bránit, pro mě za mě mě klidně zabij!'' rozpřáhla ruce a mračila se na Billa. Neměla tucha co to dělá a jak je možný že to vůbec dokázala vyslovit, ale udělala to. 
     Bill nic neříkal, ale ne že by nevěděl co, spíš ho překvapilo jak Candyino levé oko začalo zářit výraznou žlutou barvou a úplně stejně tak zářil náhrdelník na jejím krku. Billovou hlavou projela ostrá bolest že se za ní musel chytit. Candy sebou cukla. Billova bolest hlavy byla nesnesitelná, podlomili se mu kolena mezitím co se držel za hlavu a cukal sebou. Candy se vyděsila a všechna kuráž z ní opadla a teď se jen bála o svého přítele. Zapomněla na to že by jí mohl ublížit a rozeběhla se k němu s klekla vedle něj. Snažila se na něj mluvit a snažit se zjistit co se stalo, Bill jí však nedával ani malou pozornost. 
    Poté zavřel oko které měl celou dobu dod široka otevřená a nic se nedělo. Candy se ohlédla na ostatní, malá holčička kterou potkaly v chatě měla nad sebou levitující kameny a Vax na ní křičel ať to po nich hodí, ona se k tomu však moc neměla.
     ,,C-Candy..?'' Candy uslyšela tichý hlas vedle sebe a podívala se. Bill se na ní díval, červený nádech zmizel. Candy se pousmála.
     ,,Bille!'' řekla Candy a šťastně ho objala.
     ,,Co všechno jsem provedl?'' zeptal se Bill když ho Candy pustila z objetí. 
     ,,Nic moc, ale to je teď trochu jedno...'' řekla a ohlédla se na Vaxe.
    ,,Ten parchant.'' řekl Bill a zmizel. Candy zamrkala, kde je?
    Pak uslyšela náraz a ohlédla se. Bill právě odrazil jeden z Vaxových útoků a pravděpodobně tím zachránil Gideonovi život. Nikdo přesně nevěděl co se potom stalo, Bill a Vax se dostali do potyčky spolu a nijak nenechali nikoho jiného aby se k nim dostal. Pro Candy bylo hlavním úkolem dostat v tu chvíli všechny do bezpečí, Mabel které díky jednomu slizu se zasekla noha v jednom kořenu se Candy snažila pomoc. Nakonec zvolila riskantnější způsob - přesekat kořen, jakmile Mabel dostala nohu ven, Candy jí pomohla se dostat do lesa kam zmizeli všichni smrtelnící. Onogadi taky nevěděli přesně co se děje, ale alespoň dohlíželi na to aby se žadná ze střel nedostala někam kde by něco způsobila. 
    Po nějaké době, která se všem zdála jako hodina i přesto že to bylo pouze pár minut, výbuchy a nárazy ustali. Všichni lehce vykoukli ven zpoza jejich úkrytů které tvořili keře, stromy a kameny. Onogadi stáli přimrzlí k zemi a dívali se jak Vax stojí nad Billem a drží mu u krku meč. Oba dva byli pohmoždění a z mnoho míst jim teklo něco, co vypadalo jako krev.
    ,,Tohle!'' vykřikl Vax úšklebkem ,,Je ten váš slavný démon, který mě měl porazit. Samotný  Bill Cipher, démon snů a času!''
    Bill se na něj díval znechuceným pohledem, chtěl něco provést, ale byl na to moc unavený a scházeli mu síly které potřeboval.
    Candy se roztlouklo srdce a roztřásla se. Přijde o dalšího přítele. A bez Billa nebudou mít šanci Vaxe porazit. Kousek od sebe uslyšela vzlyk, holčička se na to všechno dívala vyděšeným pohledem, po tvářích jí stékaly slzy a třásla se víc jak Candy, Mabel i přesto že nevěděla kdo je k ní přilezla a snažila se jí utišit.
    ,,Chci, abyste se teď všichni dívali!'' vykřikl Vax a přilákal tím zpátky všechnu pozornost kterou ztratil. Pak se zašklebil a napřáhl se s mečem.
    ,,NE!'' Candy nevydržela jen tak sedět a vykřikla, ale jen tohle malé slovo vyvolalo něco jako velkou zvukovou vlnu, překvapila jak všechny tak i samu sebe.
    Vaxe zvuková vlna odrazila a taky díky ní upustil jeho meč, Bill který to jakoby čekal se stihl přichytit, jakmile viděl že je Vax od něj dobrých několik kroků, vstal, popadl Vaxův meč který skončil na zemi, a dřív než se Vax dokázal vzpamatovat, jeho vlastní meč měl zapíchnutý v hrudi.

(2797)