32. Zpátky

60 8 2
                                    

    Bill přišel k ní a následně se i vedle posadil. Chvíli seděli vedle sebe a dívali se, jako voda pomalu utíká potokem, když se Candy nakonec otočila na Billa.
    ,,Co teď s námi bude?'' zeptalas se. Bill neodtrhl oči od vody.
    ,,Nevím,'' přiznal se ,,tebe a Delphy bych mohl poslat zpátky kdybyste chtěli, Onogadi se pravděpodobně vrátí ke své staré práci a zbytek tu asi budeme žít jako předtím.''
     Candy se zamyslela. V hlavě jí tkvěla ještě jedna otázka, ale nevěděla jak se na ní zeptat. Nevěděla jak začít a jestli ji i dokáže vyslovit.
    ,,Ohledně Aarona...'' začal Bill odpovídat na nevyřčenou otázku ,,Po tom co se vrátíte by se teoreticky měl vrátit s vámi. ''Umřel'' tady, ne u vás. Ale pravděpodobně si nebude vůbec nic pamatovat.'' 
     Candy lehce přikývla a zadívala se zpátky do vody. To že vlastně Aaron neumřel jí uklidňovalo. Ale vlastně to že ztratili ty dny kdy se jejich přátelství víc upevnilo trochu mrzelo. Budou muset začít od znova, ale moc jí to ani nevadilo. Sice bude muset před ním držet velké tajemství, to se dá ale přežít. Znova se podívala na Billa, ten se nakonec taky otočil jejím směrem.
     ,,I přesto co se tu stalo,'' začala ,,jsem ráda, že jsem vás zase viděla. A mám s vámi další vzpomínky na které budu moc ráda vzpomínat.'' pousmála se. 
     Bill se uchechtl.
     ,,Budeš ráda vzpomínat na to že jsi tu bojovala o život?''
     ,,To jsem zrovna nemyslela!'' zasmála se. Tuhle část téhle návštěvy brala spíš jako dobrodružství, mockrát za život se vám přece nestane že by se vás pokusil zabít démon z jiné dimenze.
     ,,Co tvoje ruka?'' ozval se zničehonic Bill a Candy vytrhl z přemýšlení.
    ,,Moje ruka?'' nechápala. Bill pohodil na ruku, na jejíž kůži se pod rukávem mikiny schovávala velká znamení. Candy chápavě zamručela a odhrnula rukáv.
    Bill vzal opatrně Candyinu ruku do svých a začal si ji prohlížet. Nevypadal moc nadšeně.
     ,,Promiň..'' zahučel nakonec když ruku pustil. Candy se na ní podívala.
     ,,To nic,'' řekla ,,vždycky jsem chtěla tetování, sice ne velký ale bylo zdarma.''
     Bill se lehce zasmál.
     ,,Kde se v tobě tyhle věci zrovna teď berou?''
    ,,Asi za to může tvoje přítomnost,''
    Ještě chvíli seděli u potoka, než se Bill nakonec zvedl a navrhl aby šli zpátky. Candy souhlasila. Neměla už nad čím přemýšlet.

    ,,Ah! Tady jste! Zrovna v čas.'' usmála se na ně Terr když přišli k chýši, všichni stáli venku.
    ,,Co se děje?'' zeptala se Candy.
    ,,Víte, vypadá to, že my už budeme muset jít. Musíme ještě zařídit pár věcí a tak..'' odpověděla jí Terr a hlavou pohodila na zbytek skupiny za ní.
    Nějakou chvíli trvalo než se pořádně rozloučili, Roland si na malou chvilku i vzal Billa stranou a něco s ním řešil. Nakonec si udělali portál, ještě jednou zamávali, a nakonec se v něm i ztratili. Bill se pak otočil na Candy s Delphy.
    ,,A co vy dvě? Taky by jsme vás už pravděpodobně měli dostat domů. Pokud počítám správně ve vašem světě by měla pomalu začínat noc...'' řekl Bill a začal si pro sebe počítat. 
    Candy se podívala na Delphy, která se na ní taky dívala. Chvilku se na sebe dívaly, jako kdyby si vyměňovaly myšlenky telepaticky. Až nakonec Delphy lehce přikývla a Candy též. 
    ,,Dobře Bille,'' řekla Candy a dostala tak Billa z jeho počítání ,,dostaň nás zpátky.'' smutně se usmála. Tušila, že tohle je pravděpodobně naposled co viděla její kamarády z jiné dimenze, nebo je alespoň viděla naposled na hodně dlouhou dobu. 
    Zas a znova trvalo než se všichni navzájem rozloučili. Mabel dokonce uronila několik slz. Malá Melanie tam byla taky, ale spíš vypadala nervózně, asi si stále zvykala na to že Vax už není v její přítomnosti. Bill se nakonec soustředil a před nimi se objevil portál, který vedl do jejich školy. Candy se s Delphy ještě jednou otočily na ostatní. Všichni jim zamávali. Delphy nakonec vlezla do portálu. Candy to ale nedalo a otočila se na Billa. Ten se na ní nechápavě podíval. Dřív než se dokázal zeptat co se děje, Candy ho prudce objala. Ten to nečekal, ale nakonec jí objetí oplatil. A stejně rychle jako ho Candy objala, ho nakonec pustila a skočila do portálu.

    Candy se rychle posadila a zamrkala. Kolem ní byla tma a její oči se jí nedokázali přizpůsobit na malou chvíli. Když ale už pomalu začínala vidět do tmy, rozpoznala prostředí ve kterém je. Kousek od ní se tyčila velká budova kde bydleli žáci na intru, na druhé straně byl malý park kde mohli trávit čas. Když se rozhlédla kolem sebe, uviděla Delphy která se rozhlíží stejně jako ona. 
    Zničehonic uslyšeli malé zaskučení a když se Candy podívala za sebe, uviděla tam Aarona. Zmateného, nechápavě se rozhlížící a pravděpodobně snažíjící se zjistit co se právě stalo. Ale byl živý, a jen díky tomuhle se Candy usmála a malé slzy, které tam byli už předtím se začinali zvětšovat. Aaron se nakonec podíval na ní a pak na Delphy, chvíli přeskakoval zrakem na jednu a na druhou.
    ,,Proč jsme venku když je tma? A jak jsme se tu vůbec vzali?'' zeptal se a znovu se podíval na dvě dívky.
    Ony se podívaly na sebe navzájem, a nakonec se neudržely a začaly se smát. To Aarona ještě víc přihodilo do rozpaků. Jak je možný, že se Candy právě začala smát s někým kdo z jejího života ještě ráno dělal peklo?
    Nakonec se všichni postavili, rozloučili se a rozešli do svých pokojů. Candy s Delphy řekly Aaronovi že mu nějak vysvětlí co se stalo.
   Když Candy zavřela dveře od svého pokoje, potichu si povzdechla. Když si sundávala mikinu, zavadila o něco na krku. Zjistila, že to je náhrdelník na kterém byl Bill ve své ''nachos'' podobě. Minule po tom co se vrátila tak zmizel,  teď však ho stále měla na svém krku. Chvilku ho držela v rukou, než se nakonec odebrala do postele.

(973)

Pod vládou démona (GF/FF) [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat