Asistentka

14

"PRAVDA JE ŽE TĚ NIKDO NEMÁ RÁD!" To jsem nevydržel a jednu mu vrazil Joon spadl na zem já na něj skočil a začali jsme se prát

Yura POV

Vzbudí mě nějaký rámus co vychází z obývacího pokoje tak si sednu rozhlednu se po pokoji a Jimin nikde kde teda je "JÁ TĚ ZABIJU! " někdo zařval z obývacího pokoje to byl Jiminuv hlas najednou se ozvala obří rána jako by někdo rozbil vázu a hned po tom zapiší nějaká z holek ihned jsem vyběhla a viděla jak má Jimin ruce od krve Devora sedí u Joona?brečí to ona pištěla kolem byly střepy a Joon měl rozbitou hlavu podívala jsem se na Jimina kterému se klepaly ruce na obličeji měl taky krev tekla mu z obočí, rtu a z nosu "J-Ja... Já nechtěl... " Odstoupil dál od Joona Dev mezitím volala záchranku a já šla za Jiminem se ho pokusit uklidnit ale vešli do místnosti i ostatní holky se ihned sesunuly k Joonovi na zem a Kluci zabíjeli Jimina pohledem zaťali ruce v pěsti Jimin těkal očima zkoušku na holky z holek na Joona a různě po místnosti když jsem k němu přišla tak zacouval "n-nechoď ke-ke mě... " Bylo mi ho líto chudáček malej "Jimine já ti neublížim neboj " Byl úplně vystrašený "n-nechci ti ublížit" Sklopil zrak zemi přijdu k němu a dám mu ruku na tvář "Jiminie uklidni se ano? Nic mu nebude neboj bude v pořadku ano? Jen se uklidni" Jimin se na mě smutně podívá a kývne hlavou a pokouší se uklidnit nejde mu to moc dobře začal se třást ještě víc to už jsem nevydržela a obejmula ho stál jakoby ho někdo zmrazil slyšela jsem tlukot jeho vystrašeného srdce které se pomaličku uklidňovalo když mi objetí opětoval

Když se konečně uklidnil tak jsem se odtáhla a usmála se na něj on ale pořád měl ten svůj kamenný výraz achjo chci ho vidět se usmívat položila jsem mu ruce na ramena a podívala se mu do očí "Jiminie teď mi řekneš jak se to stalo ano? " Jimin nahlas polkl a pak kývl hlavou a začal mluvit o tom jak se začali hádat a jak se to stalo v očích měl v očích malé slané slzičky které nepustil na tváře držel je "Takže to byla nehoda? Joon uklouzl na podlaze a spadl na vázu? "Zeptala jsem se Jimina a on kývl ostatní mu nevěřili ale já ano v jeho očích jsem viděla že mluví pravdu ale to už jsem seděla na zemi protože mě někdo odstrčil byla to Dev která začala na Jimina řvát vstala jsem a šla k nim ale to už se Dev napřahovala že ho praští

Jimin POV

Devora sa napřáhla tak sem jen silně zmáčknul víčka k sobě a čekal na bolest která se měla ozvat každou chvíli ale nic ozvala se jen rána ale mě nikdo nepraštil pootevřel jsem oko a uviděl jak si Dev zakrývá pusu a jak Yuřina tvář rudne otevřel jsem obě oči ale nechápu jak to že mě zachránila

Dev POV

Když jsem se napřáhla že mu vrazím tak přede mě skočila Yura a facka přistála na její tváři ihned ihned jsem si dala ruce před pusu a s vykulenýma očima jsem se na ní koukala ona se jen pousmála a obejmula mě nechápu ten její klid ona dokáže být v klidu i v takovýhle situaci i Jimina uklidnila a to už je co říct to nedokáže nikdo z nás až na ni manažer si vybral správnou osobu

Yura POV

Hned jak jsem ji obejmula tak mě obejmula taky a rozbrečela se ještě víc  " Šššš to bude Dobrý Neboj bude v pořádku slibuju pomoc už je na cestě a zachrání ho "to zvedla hlavu a s uslzenýma očima se mi podívala do těch mích " U-určite? A p-promiň mi
t-tu fa-facku... "Hlavu opět zabořila do mého ramene začala jsem ji konejšivě hladit po zádech potom se stejně odtáhla a šla zpátky za Joonem kterého ostatní nějak ošetřovali tak jsem se vrátila k Jiminovi který vypadal překvapeně " Proč jsi to udělala to já jsem si zasloužil facku né ty "znovu jsem se na něj usmála " Protože nechci aby se ti něco stalo nebo ti někdo ublížil a to co říkal Joon není pravda já tě ráda mám"věnovala jsem mu svůj upřímný úsměv a pohladila ho po tváři za chvíli přišli záchranáři a začali Joona ošetřovat ale s nimi přišla i policie a začali vyslýchat Jimina který se zase stresoval tak jsem přišla a pomohla mu s výpovědi

Když Joona ošetřili a policie zjistila co potřebovala Joona odvezli do nemocnice i s Dev která jela s nimi Jimin byl celou dobu skleslý bylo vidět že se něco děje ale snaží se to vyřešit sám bez pomoci chudáček malej ostatní na něj začali ihned řvát proč to udělal a tak a to mu moc nepomohlo byl ještě v horším stavu než doteď chytla jsem ho za rukáv a odtáhla ho do pokoje kde jsem nás i zamčela Jimina jsem posadila na postel a šla pro lékárničku se kterou jsem mu ošetřila obočí a šrámy z toho jak se rvali celou dobu bylo hrobové ticho ani nevydal zvuk když jsem dezinfekcí čistila rány a to ta dezinfekce pálí jak nevím co
Jimin sem tam pokukoval po mě a mé červené tváři byla to docela rána no stává se ale ten jeho výraz byl tak chladný ale zároveň i smutný tak jsem uklidila lékárničku a sedla si k němu a jednou rukou ho hladila po zádech on na to ani nereagoval jen seděl a koukal do země "Jiminie copak se stalo" Zeptala jsem se opatrně on jen zakroutil hlavou a nic neřekl "Jiminie vidím to na tobě co se ti stalo " Jimin si povzdechl a začal mluvit "to s Joonem... " To je vše co řekl znovu jsem ho objala a snažila se ho uklidnit "Jiminie není to tvá chyba byla to nehoda... " Zakroutil hlavou "kdybych po něm nevijel nic by se nestalo... Jsem kretén" Tak jsem se zvedla a klekla si před něj a on mě stále jen pozoroval chytila jsem ho za ruce a podívala se mu do očí "Jiminie..."

______________________________________
Tak jsem to ještě stihla muhahaha takže tu máte další kapitolu 💜 sorka za chyby a užite si Yoongi day💜 lidí napište mi kdo je váš Bias 🤔mě by to zajímalo🤔