Asistentka

62

zamyslel jsem se jak to vlastně chci udělat. Ale z přemýšlení mě vytáhlo vyzvánění mého mobilu "jdeme domů pojď. Už mi volá Joon a já si potřebuju promyslet jak jim pomůžu..." Yoongi kývl a oba jsme se rozešli k autu ve kterém jsme přijeli.

Yura pov

probudila jsem se až v nemocnici. Celý tělo jsem necítila. pomalu jsem otevřela oči a porozhlédla jsem se po pokoji. "oh už jsi vzhůru..." promluvil Tao nabroušeně. Jen jsem se něj  podívala a jednu ruku jsem si položila na břicho protože mě zabolelo. "Moc si nezvykej" zavrčel a já se na něj jen nechápavě koukla. On se uchechtl a postavil se a chtěl něco říct ale do pokoje přišel nějaký doktor. "oh už jste vzhůru" usmál se a už teď jsem z toho měla špatný pocit. "jak se cítíte?" zeptal se a hned mě začal prohlížet "n-no...jsem pořád unavená, noha zatím tolik nebolí....a pobolívá mě břicho" řekla jsem to co chtěl a on mi tu nohu odvázal aby to zkontroloval. "noha bude v pořádku ale bude tam jizva kdyby jste tam byla dýl tak by jste mohla přijít o nohu." povzdechl si a nohu znovu zavázal. "Ehm doktore myslím že jsme chtěli něco probrat ne?" ozval se Tao. Doktor si odkašlal a upravil si brýle "oh ano. Málem jsem zapomněl. Ohledně potratu...je možné ho provést za dva dny. Čím dřív tím líp je to už jeden měsíc těhotenství už za nedlouho to nepůjde odebrat." vykulila jsem oči "C-cože?! P-Potrat?! j-ja nech-" nestihla jsem doříct větu a Tao mi skočil do řeči "samozřejmě. Za dva dny to provedeme ja si to se SVOU PŘÍTELKINÍ vyřídím." pousmál se a na slova 'svou přítelkyní' dal důraz. To nemůže... doktor jen kývl "promyslete si to. Pak mi dejte vědět." s tímhle pak odešel. "co to jako mělo být?! Já si to dítě chci nechat! Ono za nic nemůže!" křikla jsem po něm a pak jsem se rozkašlala kvůli bolavému krku od toho kouře. "Yuro...je to pro tvoje dobro a já ti říkám že to dítě nechci takže si to dítě nech vzít. Pokud chceš mít za každou cenu dítě tak...si uděláme svoje ale já se nebudu starat o cizího fakana a ještě k tomu cizího fakana. A k tomu to je ještě jeho fakan." zavrčel a mě to vehnalo slzy do očí. "Ale pochop že já se toho zbavit nedokáž-" znovu mi skočil do řeči. Ale tentokrát po mě vyjel. Chytil mě silně za ruku až jsem zakňučela bolestí a druhou rukou mě chytil za čelist a taky ji silně zmáčkl. "tak poslouchej..." zavrčel a podíval se mi do očí. "to dítě si necháš vzít. Nebo je mezi námi konec! A bude mi jedno kam pak půjdeš a kde budeš vychovávat to dítě. Yuro...miluju tě ale nedokážu vychovávat jeho dítě. Rozhodni se mezi tou nehodou a mezi mnou." zavrčel. "T-Tao t-to bolí...p-pusť" zakňučela jsem a on po chvíli stisk povolil. "máš čas do zítra. Vyber si dobře." zavrčel a šel ke dveřím. Mě se nahrnuli slzy do očí. "T-to nemůžeš u-udělat..." zavzlykala jsem. On se na mě ještě otočil. "Ale můžu." zvedl jeden koutek rtů do úsměvu.  Pak jen odešel a nezapomněl prásknout dveřma. Byla jsem z toho zničená... nevěděla jsem co s tím dělat...já to dítě nemůžu zabít...po tvářích mi začali stékat slzy ještě víc jak předtím. Nemůžu to takhle nechat. Když řeknu že to dítě zabiju. Tak se ke mě vrátí ale...zabila bych nevinnou malou věc která za nic nemůže. Nebo. Si nechám dítě ale přijdu o někoho koho miluju...

celý den jsem víceméně probrečela k večeru přišla sestřička aby mi převázala rány. Pak jsem jen snědla večeři co mi donesla taky ta sestřička. Pak k večeru někdo zaklepal. "dále." kníkla jsem a podívala jsem se tím směrem. "Yuro? Oh jsi vzhůru. Jak ti je?" ozval se chraptivej Michaelův hlas. taky má hlas chraplavej jako já ale přece on se toho kouře nadýchal víc. "ahoj...jo dá se to jen beru prášky na bolest kvůli noze a prej tam budu mít jizvy...a co ty jak je tobě?" on se usmál a oddechl si "je dobře že to vypadá že to bude dobrý. Jizvy se dají schovat nebo udělat plastiku. A já jsem v pohodě jen pár popálenin a moc jsem se nadýchal kouře takže teď zním jak...ja nevím co..."zasmál se a já s ním jen jsem si pak povzdechla "Michaele...já nevím co dělat..." znovu se mi do očí nahrnuli slzy " nech mě hádat...Tao nechce to dítě." jen jsem kývla a on si povzdechl. "a co ti přesně řekl" přišel blíž když viděl že se mi chce brečet 

"n-no a-a pak o-odeš-šel.." během vyprávění jsem se rozbrečela a Michael mě objímal a pokoušel se mě uklidnit. "j-já nemám slov... toto ještě nikdy neudělal...nikdy nebyl na dívku takhle zlý..." zakroutil hlavou a já posmrkla. "neboj pokusím se s ním promluvit. Ale nic neslibuju a hlavně jestli si to dítě chceš nechat tak nemá právo ti ho brát jsi dospělá a je to tvoje tělo a tvoje dítě a navíc ani Tao není jeho otec nemá co rozhodovat ikdyž to tak nechce takže si nelam s tím hlavu a myslím že je dost chytrej na to aby si ten rozchod rozmyslel." odtáhl se a já na něj koukla "ale teď jdi spát je pozdě a já musím taky zmizet nebo mě sestřičky ukamenujou" zasmál se a já se pousmála. "tak jo " pomohl mi si lehnout protože s tou nohou je to fakt na zabití. "tak dobrou" usmál se a už chtěl odejít ale já ho chytla za zápěstí. Nafoukla jsem uraženě tváře "copak. chceš pusinku na dobrou noc?" uchechtl se a já se usmála a pokývala jsem hlavou. On se zasmál a dal mi pusu na čelo. Hned jsem se oba zasmáli a on pak odešel.

bylo už dopoledne chvíli před obědem a už tu stihl být Michael že Tao si to nerozmyslel a že trvá na tom že si mám vybrat mezí ním a tím dítětem. Chvíli tu byl ale pak ho vyhnala sestra. Opravdu nevím co dál. Pak mě ale něco napadlo. 

_____________________________________________________

eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee makarena ( ﾉ ﾟｰﾟ)ﾉ＼(ﾟｰﾟ＼)( ﾉ ﾟｰﾟ)ﾉ＼(ﾟｰﾟ＼)( ﾉ ﾟｰﾟ)ﾉ

další díl? Co se to jen děje XD (poděkujte spolužačce která mě do toho kope abych psala další a další jinak mi sežere játra XD)