Asistentka

46

-Flashback vyprávění Jimina-

*začalo to tím že jsem šel do sprchy když jsme se vrátili po tour a chtěl jsem si dát rychlou sprchu na uvolnění a smytí stresu...a když přišla tak jsem jí řekl "zlatíčko neber to zle...ale chci si dát sprchu sám...potřebuju se uklidnit..." řekl jsem jí to navíc tak jemně jak to jen šlo byl jsem velmi vyčerpaný ale to co pak udělala mě začalo děsit "oh...ty mě už nemiluješ že...J-Jiminie co jsem ti provedla pověz...prosím..."začala hysterčit a brečet "Bell...zlato..."chtěl jsem jí to vysvětlit že jsem byl pouze unavený po tour a chtěl jsem si chvíli oddechnout ale nenechala mě...." Jimine...prosím řekni co jsem udělala špatně...ty mi to neřekneš?...dobře když nemůžu být s tebou...tak tu nebudu vůbec" fňukla vzala oblečení a ze skříňky žiletku a utekla z koupelny ale než jsem stihl vzít si ručník už byla z domu pryč stihla se obléct a utekla...byla to má vina druhý den se pak naštěstí vrátila s tím že se omlouvá...a samozřejmě jsme se pohádali o tom že neměla utíkat a tak..."Jimine to ty se semnou chceš rozejít ne já s tebou tak na mě laskavě přestaň laskavě řvát!" začala dokonce po mě ječet...za to že jsem jen zvýšil hlas...  "Bell nechci se s tebou rozejít miluju tě proč bych to dělal?!" ona si dala ruce v bok a začala vyjmenovávat fanynky na které jsem se jen koukl nebo se na ně usmál a ikdyž všichni víme ž miluju ARMYs a chápal jsem její žárlivost ale toto vše už bylo moc tak jsem na ni musel zakřičet..."BELL MOC DOBŘE VÍÍŠ ŽE MILUJU ARMY! NEMŮŽEŠ MI ZAKAZOVAT SE USMÍVAT NA NAŠE ARMYs! NIC O TOMHLE NEVÍŠ PŘESTAŇ SE CHOVAT JAKO ŽÁRLIVÁ KRÁVA A ZAČNI ŽÍT V REALITĚ! NA SVĚTĚ JE MILIARDA ARMYS KTERÉ MĚ MILUJÍ A JÁ JE! AL-" ani jsem nemohl dokončit větu a na tváři mi přistála facka...pak už jen něco zakřičela něco ve smyslu že je konec a pak odešla následně dala výpověď  v Big Hit a pak jsem dostal jen zprávu že je mrtvá...celou dobu jsem si to vyčítal...nebýt hnusný Bell ještě žije...* 

-end of flashback Yura Pov-

když mi to vyprávěl nahrnuli se mi slzy do očí...je mi líto co si prožil a co mu udělala...neměla právo mu zakazovat milovat ARMYs ja to respektuji a jem za to ráda že je má tak rád je docela vyjmečné že se mají idolové takhle rádi fanoušky jako oni "oh Minie...to je mi líto...hlavně si to nedávej za vinu...nemůžeš za to...kdyby ti nezakazovala ARMYs tak se nepohádáte...neřešila to fér když ti dala rozhodnout mezi ARMYs a jí....taky bych na ni řvala..." on se na mě s uslzenýma očima koukl a přitulil se ke mě "všichni víme že ARMYs miluješ  nikdo to nezmění ani ona a ani já nemáme právo ti v tomhle bránit...já ti bránit nebudu vím jak ti na ARMYs záleží a nechci ti dávat na výběr protože tě miluju a respektuju to takže se neboj...že bych ti dávala na výběr to nikdy neudělám." začala jsem ho hladit ve vlasech "chceš říct že ona mě nemilovala?!" lehce zavrčel a odtáhl se "ah...Jimine přiznej si že když tě někdo miluje nemá právo ti dávat na výběr a není hysterický kvůli tomu že jsi unavený a chceš být sám" koukla jsem na něj s trochu smutným výrazem "Yuro ty to nechápeš...byla moje všechno...byla i moje první láska...a pořád ji tak nějak miluji...ikd-" ani jsem ho to nenechala doříct "chceš tím říct že to co je mezi námi...je jen vtip? Jen to že sis chtěl užít? " nahrnuli se mi slzy do očí, posadila jsem se a koukala jsem na něj a on na mě jen koukal s neutrálním výrazem "takže...jsi mě přeci jen využil.." šeptla jsem a slzy se mi začali kutálet po tvářích nečekala jsem že toto udělá...měla jsem tušit že to že mě miluje nemůže být pravda...zvedla jsem se a začala jsem se kulhat pryč z pokoje "Yuro..." pípnul potichu a já se na něj podívala a když se k ničemu neměl vykulhala jsem ven a kulhala jsem se do kuchyně potřebuju něco na uklidnění...snažila jsem si utírat slzy a pokoušela jsem se vypadat normálně aby nikdo nepoznal že jsem     'brečela'

v kuchyni jsem začala dělat kakao s marshmallows a šlehačkou navrchu a vršek jsem posypala kakaovým práškem 

(bez tý skořice xd) "Yuro?" ozvalo se za mnou a já ztuhla "Yuro co se děje viděl jsem ty slzy" přišel blíž a stoupl si vedle mě a já si upila z kakaa "to neřeš Jine to je jen moje a Jiminova záležitost...nevím jestli o tom chci mluvit" povzdechla jsem si a on mě pohladil po rameni "Yuro víš že mi to můžeš říct " jen jsem kývla a řekla jsem mu celou story co se odehrála v pokoji "hhhhhhhh zmetek jeden jestli ti tohle udělal tak ho jdu zabít! Yuro to co řeknu vyzní divně protože já jsem zadanej jo ale jsi milá, hodná, veselá, úžasná a chytrá holka a zasloužila by jsi někoho kdo tě miluje stejně jako ty jeho ale odpusť mu to je to docela nedávno co nás Bell opustila a on se s tím ještě pořádně nevyrovnal...dej mu prosím šanci od doby co se to stalo se v něm začali mísit emoce a ty jsi pro něj to nejlepší řešení...ona Bella...byla taková...jak to říct...jiná? Ti dva se hádali v jednom kuse o kravinách co Bell vymyslela... a on jak chtěl dělat vše pro ni tak se změnil neví co se týče takovýhodle vztahu nic...vždy skákal jak ona píská a ani to neviděl byl její loutka a odmítal tomu věřit když jsme mu to říkali tak tě prosím měj s ním trochu trpělivost on to nemyslí zle...on jen neví jak se chovat ve vztahu." jen jsem ho poslouchala a koukala jsem do hrnku s kakaem " vím že tě bolí co řekl ale prosím...opravdu mu dej šanci...prosím..."řekl ještě než odešel z kuchyně a já si jen povzdechla a udělala jsem druhý kakao a šla jsem s oběma do pokoje Jin má nejspíš pravdu...

_______________________________________

eeeeeeeeeeejjjjjjjjjjj zase kapitola o hovnu ╰(*°▽°*)╯( ﾉ ﾟｰﾟ)ﾉ＼(ﾟｰﾟ＼)

no co ale dál se budu snažit to nějak uvést do děje i nějaký smutík tam bude později to se nebojte xd