"NEJSI NIC JSI JEN MÁ ASISTENTKA A MASKÉRKA!"
"NEMÁTE PRÁVO NA MĚ ŘVÁT!"
(varování některé části jsou/budou 18+ ( ͡° ͜ʖ ͡°))
6.12 - #1 music
23.12- #5 bts
2021
16.3 - #1kpop
2022
"Jimine...pokud je to s drogama pravda...tak to není tvá chyba..a navíc už se stalo už to nevrátíš a nezměníš..." z jeho očí se začali spouštět slzy. "Y-Yuro... j-je mi to líto...moc se ti omlouvám..." podíval se na mě s uslzenou tváří a znovu chtěl promluvit ale já mu položila prst na rty a tím jsem ho umlčela. "Jimine už to nech být...prosím.." On jen posmrkl a sklopil pohled. Mám to udělat? Ne... Achjo... Dala jsem mu ruce na tvář a dala mu pusu na čelo. On na mě trochu vykulil oči. "nerada tě vidím brečet...prosím přestaň" setřela jsem mu slzy "nechápu to..." chytil mě za zapěstí a sundal moje ruce z jeho tváří ale pořád mi ty ruce držel v těch svých "co nechápeš?" zeptala jsem se zmateně "proč se ke mě chováš tak hezky? Po tom všem co jsem ti udělal..."sklopil hlavu a skousl si ret. "Jimine...víš že já taková nejsem. I před tím když jsme se se viděli poprvé jsem se chovala stejně. I přestože jsi se choval tak jak jsi se choval. Nechci aby jsi skončil jako když jsem tě potkala...Nechci aby jsi byl chladný a něco si furt vyčítal." on se jen lehce pousmál "ja si tě nikdy nezasloužil...máš na lepšího ale i tak jsi tu se mnou po tom všem...ty jsi opravdu neuvěřitelná." pevně mě objal a já mu to oplatila. Po chvíli se odtáhl a vzal mě zničehonic do náruče "Jimine co blbneš" on mě jen posadil na postel a přiloží ucho k mýmu břichu a já se zasměju "Jimine co to děláš však je na to brzo na to aby ti to koplo do ucha však vypadám lehce nakynutě ale opravdu tam teď nic fotbal hrát nebude" on se s ohrnutým spodním rtem a smutným obličejem odtáhl ale ještě to břicho pohladil. Bylo to roztomilý...Yuro...zapoměň na to!...na něj! "no...ehm tak jak to bude s tím spaním? mám jít na gauč?" podrbal se na zátylku "můžeme udělat kompromis... Budeš tu se mnou? Ja...se Bojím..." on se pousmál a pohladil mě po zádech. "pokud ti to nebude vadit klidně vás tu budu hlídat" pousmála jsem se "děkuju..." on najednou vstal a šel ke skříni. Ze který vyhrabal nejspíš mikinu kterou mi položil na klín. "vem si jí ja ti ji zapomněl dát vím že se ti moc líbila" jen jsem se usmála a už jsem si chtěla sundat tričko ale pak mi to došlo že tu vlastně je se mnou. "uhmmm...Jimine...prosím mohl by ses...?" on hned pochopil a lehce se začervenal a otočil se ke mě zády a jí zase k němu "díky.." rychle jsem si sundala tričko a oblékla jsem si jeho mikinu co mi dal. "dobrý" on se zase otočil a usmál se "sluší ti" trochu jsem se začervenala "pojď si lehnout ja ještě budu něco dělat na noťasu. Teda pokud by ti to nevadilo že tu budu svítit. " jen jsem zakroutila hlavou že mi to nebude vadit. "dobře jdu se převléct když tak si vem ještě něco ze skříně na spaní." vzal si ze skříně volný tričko, tepláky a čistý boxerky pak zalezl do koupelny. podívala jsem se na skříň a dohopsala jsem k ní. "hmmm mikina...mikina...další mikina... tolik mikin na ukradnutí" uchechtla jsem se a vzala jsem jedny nasrávačky
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(tepláky se spadlým sedem ja tomu říkám nasrávačky xd)
rychle jsem se převlíkla "do sprchy půjdu zítra " povzdechla jsem si a odhopsala jsem k oknu který jsem otevřela jsem okno a koukala jsem na hvězdy. Sedla jsem si na okno. Tu nohu kterou jsem měla zraněnou jsem nechala dole ale tu druhou jsem si pokrčila a rukama jsem ji nějak chytla
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
a koukala jsem se na nebe kde se začalo zatahovat. Po chvíli se na parapetuu objevila kapka. A za ní další a další....rozpršelo se. Chtělo se mi brečet...začalo na mě všechno doléhat. Tao, to dítě že to budu mít teď dost těžký, nemám kam jít, ten únos, bolesti z těch zranění, to co se stalo s Jiminem a další...Slzy se mi pomalu začali pouštět po tvářích. kdybych se nezamilovala tak se to nestane. Kdybych odletěla zpátky do Česka tak je vše v pohodě. Kdybych se dokázala bránit nejsem těhotná... Začal se mi svírat krk jako bych nemohla dýchat vzlyky jsem se nesnažila zadržovat. Začala jsem se dusit vzlyky a začala jsem se třást. Začalo se mi mlžit před očima a začala se mi lehce motat hlava. Ani jsem neslyšela otevírání dveří od koupelny. "Yuro? Yuro co se děje?" zeptal se vyděšeně Jimin a hned ke mě přiběhl a pokoušel se mě uklidnit. "Yuro...neplač co se stalo?" jen jsem zakroutila hlavou "dobře nebudu to z tebe tahat. Hlavně se uklidni. Ano? Notak neplač..." objal mě a začal mě hladit po paži protože jsem k němu seděla bokem (snad chápete jak ji objímá) víc jsem se namáčkla do jeho hrudě a pokoušela jsem se uklidnit. "hm..nebo víš ty co? Pojď sem" opatrně se odtáhl a chytil mě jako princeznu a rozešel se ke dveřím. Chytla jsem ho kolem krku a víc jsem se na něj namáčkla."shhh noták..." pokoušel se mě uklidnit a vyšli jsme z pokoje.
došli jsme do obýváku kde mě posadil na gauč přehodil přes záda deku a zachumlal mě do ní. "tak...taď vydrž ano? hned jsem zpátky." pohladil mě po tváři a setřel mi slzy. Já jen popotáhla nosem a kývla jsem "dobře hned jsem tu" odběhl někam do dormu. "JIN-HYUNG!!! POJĎ SEM PROSÍM" uslyšela jsem Jimina jak křičí nejspíš u Jinových dveří. jen jsem se pousmála ale hned mi ty koutky spadli dolů. Po chvíli jsem slyšela kroky směrem sem " jsem tu Yuro..."přišel ke mě Jimin a sedl si vedle mě. Přitáhl si mě do objetí a já se víc se schovala do jeho hrudi v tuhle chvíli mi to přišlo jako jedno z nejbezpečnějších míst. "oh už chápu jdu na to.." řekl sklesle Jin a oodešel do kuchyně odkud po asi pěti minutách přišel i s hrnkem kakaa. "Yuro tady máš něco na nervy" pousmál se Jin a já se odtáhla od Jimina a vzala jsem si kakao. Mezitím co jsem usrkávala kakao a pomalu jsem se uklidnila tak mě Jimin hladil po zádech. Opravdu se chová teď jinak než když jsme se rozešli je starostliej a milej... Yuro...udělal ti hnusný věci nemůžeš se do něj znova zakoukat...stejně budeš odcházet...
